Patlavost, breptavost, zadrhávání… Poruchy řeči se mohou táhnout již od dětství. Často se ale objeví až v dospělosti nebo dokonce ve stáří. Nikdy však není pozdě na jejich nápravu.
Slovo nám bylo dáno jako dar. Žádný jiný tvor na Zemi není nadaný řečí. Jenže někdo se naučí mluvit snadno, jinému to jde hůř. Pro ty druhé jsou tady naštěstí pomocníci. Jmenují se logopedové a dokážou často zázraky. Ovšem jen v případě, že ten, kdo má vadu řeči, chce spolupracovat. A je úplně jedno, v jaké je to věku.
Protože vždy a pro každého existuje naděje, že se naučí správně mluvit.
Kdo ještě pomáhá
Vedle logopedů – učitelů na mluvení – některým lidem pomáhají i psychologové. Náš způsob řeči je totiž mimo jiné důsledkem toho, co prožíváme a co si myslíme o sobě a o ostatních. Víte, že logopedie nedokáže vysvětlit, proč v některých situacích mluvíme plynně a v jiných koktáme? No a v neposlední řadě mohou s vadou řeči pomoci i lékaři – foniatři.
Ti například řeší nedomykavost hlasu nebo jinou hlasovou poruchu.
Zkrátka: (klinický) logoped má na starosti poruchy mluveného slova, (klinický) psycholog trápení na duši a foniatr poruchy hlasu.
Milníky života s vadou řeči
* Tím prvním a nejznámějším je dětství. Většinou již u malého dítěte se vada projeví. Pak do značné míry záleží na rodičích, jestli s dítětem trénují, zda navštěvují pravidelně logopeda… Pokud ano, pak se náprava podaří docela brzy. Ideálem je, aby dítě okamžikem vstupu do základní školy mělo všechno srovnané.
*Druhým milníkem je období dospívání. Někdy v této době začne samotným adolescentům vadit, že špatně vyslovují. Posmívají se jim spolužáci a oni samotní mívají špatný pocit. Proto se začínají obracet na logopedy.
* Třetí milník se otevírá v dospělosti. Kdo do této doby nezvládl trénink a přetrvává u něj nějaký problém, rád by ho ještě stále odstranil. Většinou je snaha o nápravu spojená s výběrem povolání.
Často se k logopedům objednávají učitelky, profesionální řečníci, přednášející, pracovníci v marketingu, ředitelé, herci… Tady podle odborníků hrozí jeden problém: Je otázkou, do jaké míry jejich handicap těmto lidem sebere slovní zásobu.
Začnou si totiž dávat pozor na to, co říkají a automaticky se začnou vyhýbat slovům, která nezvládají.
*Čtvrtým a posledním milníkem je stáří. Ač se to zdá neuvěřitelné, starší lidé mohou mít vadu řeči způsobenou zhoršením sluchu a zraku. Vzniknout může ale i z mnoha dalších příčin.
* Úplně samostatnou skupinou jsou lidé, kteří získali poruchu řeči následkem úrazu nebo nemoci (např. roztroušená skleróza, mozková mrtvice). Proto je moc dobře, že logopedové působí také v rehabilitačních zařízeních, v nemocnicích, v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v psychiatrických léčebnách.
Proč to nejde?
Poruch řeči je obrovská spousta. K těm nejčastějším patří již zmíněné patlavost, breptavost a zadrhávání. Co to je?
PATLAVOST
…je asi nejrozšířenější vadou řeči. Je to neschopnost používat jednotlivé hlásky či skupiny hlásek – hláska je tvořena na nesprávném místě, člověk hlásku vynechává nebo ji nahrazuje hláskou jinou.
CO S TÍM? Jednoznačně zrcadlo a trénink. Pak trénink a trénink. Samozřejmě, že za pomoci zkušeného logopeda, který ukáže, jak cvičit. Dobrou zprávou je, že jakmile se to jednou naučíte, automaticky to už používáte pořád.
BREPTAVOST
…není nic jiného, než extrémně rychlé tempo řeči. Řeč je nejen příliš rychlá, ale i nedbalá. Breptavost je porucha dynamiky a tempa řeči. Řeč, které nikdo nerozumí. I tak by se breptavost mohla nazvat.
CO S TÍM? Problém může být kvůli nedostatečnému dechu, rychlosti a dlouhým větám. Zkuste si mluvení pomalu nacvičit. Nejlépe před zrcadlem. Frázujte jednotlivé slabiky. Formujte krátké věty. Nezapomeňte pravidelně dýchat, to často pomůže zmírnit nervozitu. Ideální je věnovat se hře na hudební nástroj.
ZADRHÁVÁNÍ
…je vlastně koktavost. Je to porucha plynulosti řeči. Jedná se o emocionální poruchu a zároveň nejtíživější vadu řeči, která dokáže postiženému člověku velmi zkomplikovat život. Projevuje se častým opakováním části slov nebo jen první hlásky či slabiky a prodlužováním hlásek. Člověk jako kdyby s řečí zápasil. Zároveň k hovoru často používá „celé tělo“. Nebo vzniká nezvyklý počet pomlk.
Dostavuje se strach z mluvení a vyhýbání se rozhovorů.
CO S TÍM? Je třeba si uvědomit, že se při řeči zadrhává někdy úplně každý. Nebrat to tak vážně. Ale to se snadno radí a hůř provádí. Proto je při léčbě koktavosti důležitá přítomnost psychologa. Doma je možné trénovat před zrcadlem, pak postupně přidat jednoho diváka, nejlépe někoho známého, ke komu máte důvěru.
Vždy je možné dosáhnout takové úrovně plynulé řeči, aby to neomezovalo v plném prožití života. Nalézt příčinu se vyplácí.
Mezi známé a poměrně časté poruchy řeči patří chrapot. Bývá příznakem běžných onemocnění, především infekcí dýchacích cest a jako takový nevyžaduje zvláštní pozornost. Trvá-li však déle než 14 dní, doporučuje se odborné vyšetření v ORL ambulanci.
Ve stáří a po úrazech jsou nejčastějšími poruchami:
DYSARTRIE
…tězká porucha artikulace, při níž se řeč stává téměř nesrozumitelná. Nejčastěji se objevuje po mozkové mrtvici, úrazech hlavy, stavech po operaci mozku. Vzniká také při poškození centrální nervové soustavy a objevuje se ve spojení s různými neurologickými onemocněními. Při této vadě se vyskytuje porucha dýchání, rytmu, melodie i intonace.
CO S TÍM? Některé vzniklé dysartrie se mohou po náhlém vzniku dobře spontánně napravovat. Přesto by logopedická terapie měla začít okamžitě po stabilizaci zdravotního stavu.
AFÁZIE
…je porucha chápání řeči a vyjadřování. Bývá způsobená poškozením určitých oblastí mozku. Člověk ztratí již jednou nabytou schopnosti komunikovat. Také tato vada může vzniknout po mozkové příhodě, ale také po zánětu mozkových blan a při poranění mozku.
CO S TÍM? I v tomto případě je důležité začít s terapií co nejdříve, nejlépe ještě na lůžku v nemocnici. Forma terapie bývá velmi individuální.
Komunikace s ostatními lidmi je pro člověka jednou z nejdůležitějších životních potřeb, má velký význam pro rozvoj osobnosti. A člověk, který má poruchu komunikace, se obtížněji začleňuje do společnosti. Už proto má smysl pokusit se svou vadu alespoň eliminovat.
DESATERO
Jak trénovat logopedická cvičení
1. Váš logoped vám řekne, co a jak, a vysvětlí, proč.
2. Trénink je již na vás. Cvičte často a krátce. Ke svému cíli se přiblížíte rychleji.
3. Naučte se trénovat vždy ve stejnou dobu. Stane se vám to zvykem.
4. Používejte pomůcky, např. zrcadlo, diktafon, ale postupem času a po dohodě s logopedem začněte cvičit i bez nich. Pak můžete přidat cvičení třeba při venčení psa nebo po cestě do práce.
5. Zapojte i sluch. Pouštějte si logopedické nahrávky.
6. Netlačte na pilu. Někdy pomůže třeba ztišit hlas. Jděte od snazšího ke složitějšímu.
7. Nepřetěžujte se. Nedávejte důraz na to, co se nedaří. Všímejte si toho, co jste už dokázali.
8. Odměňte se i za drobné úspěchy. Přinejmenším se pochvalte.
9. Pamatujte, že nikdo nemůže udělat víc, než vy sami.
10. Věřte si!
Foto: PX FUEL
Komentáře