Někdy je to zkrátka vrozená kondice nervové soustavy, ale mnohdy se za nervozitou skrývají jiná onemocnění. Úleva při správném léčení tedy může být dvojnásobná.
Vnitřní neklid dá zabrat nejen nervóznímu člověku, ale stejnou měrou i jeho okolí, zejména těm nejbližším. Psychické napětí se často ventiluje vztahovačností, útočností, ale i hektickou činorodostí nebo uzavřeností. Vztahy v rodině tím značně trpí. Proto má smysl hledat příčinu nervozity a snažit se ji vyřešit.
* ADHD
Ačkoli si tuto poruchu spojujeme s dětmi, s dospíváním většinou nevymizí a dál způsobuje setrvalý vnitřní neklid. Ten se u ADHD typicky projevuje hyperaktivitou, která bývá pro okolí postiženého nesmírně náročná.
Naopak pro dospělé s ADHD bývá největším problémem dodržování jakékoli rutiny, takže mívají konflikty v zaměstnání i ve vztazích. Pro svou nepozornost mívají také zvýšený sklon k úrazům, obtížné je pro ně soustředit se na řízení auta.
Jak se dá řešit: Léčba ADHD patří do rukou lékařů psychiatrů, obvykle se kombinuje účinek léků a psychoterapie. Většině nemocných to přináší značné zlepšení kvality života.
* Úzkostná porucha
Pokud vás přepadne strach nebo úzkost – jako typickou situaci si představte čekání v ordinaci zubaře nebo před malým operačním zákrokem -, nebudete schopni se na nic soustředit. I když s sebou budete mít knihu ke čtení, nedokážete se do ní zabrat.
Je to normální reakce na nebezpečí, kterou řídí stresové hormony. Po skončení nebezpečí pak chaos v hlavě utichne.
Jenže v případě úzkostné poruchy taková úleva nepřichází, postižené trápí stálé obavy a strachy, které si spojují s různě reálnými i nereálnými životními situacemi.
To samozřejmě vede ke stoupajícímu neklidu a nervozitě, někdy doprovázenými bušením srdce, točením hlavy, stavy na omdlení nebo sklíčeností. Tyto stavy značně psychicky i tělesně vyčerpávají a mohou být spouštěčem deprese.
Jak se dá řešit: Vysvětlovat postiženému, že se přece nemá čeho bát, ke zlepšení nevede. Porucha se léčí speciální psychoterapií, v závažnějších případech za podpory antidepresiv.
* Porucha štítné žlázy
Nejen stresové hormony, ale také nadbytek hormonů štítné žlázy vyvolává neklid a nervozitu. K tomu vás může trápit podrážděnost a nespavost, což jsou ovšem tak neurčité potíže, že nebudete mít podezření na skutečné onemocnění.
Varující ovšem už bude třes rukou nebo bušení srdce. Štítná žláza prostřednictvím svých hormonů patří k hlavním regulátorům využití energie v těle, takže její nadměrná činnost může lehce vést k vyčerpání a srdečním potížím.
Jak se dá řešit: Nadměrnou funkci štítné žlázy léčí endokrinologové nejčastěji předepsáním léků, které omezují zvýšenou tvorbu hormonů. Někdy jsou současně zapotřebí přípravky na zklidnění příliš rychlé činnosti srdce.
Pokud by léky dostatečně nezabraly, existují ještě další speciální postupy, například odstranění části štítné žlázy.
* Přechod
Nervozita může také potrápit ženy v období vyhasínání menstruačního cyklu, kdy se přenastavují hormonální hladiny.
Nervozitu může doprovázet zvýšená plačtivost, chmurné nálady, potíže se spánkem, ale i tělesné problémy jako zhoršené trávení, bolesti kloubů nebo bušení srdce.
Jak se dá řešit: Je třeba se poradit s gynekologem. Ten může doporučit i další endokrinologické vyšetření, aby se vyloučily skryté potíže se štítnou žlázou.
Pro zlepšení stavu se dají použít hormonální přípravky, někdy společně s antidepresivy. V jednodušších případech postačí změna životního stylu, dostatek pohybu a zklidňující byliny.
A řada dalších příčin
Náhlý neklid doprovází také záchvaty migrény nebo počínající hypoglykémii u cukrovky, což ovšem lidé, trpící těmito chorobami, dobře poznají.
Nerozpoznaná ale může být příčina, pokud je důvodem nervozity vysoký krevní tlak, srdeční potíže nebo přehlížené psychické problémy. Proto pokud se nervozita nedá vysvětlit reálnými životními okolnostmi, je vždy vhodné neopomíjet ji a hledat důvod.
Foto: Shutterstock
