Pan Herec, který dovede také velmi dobře počítat a ovládá těsnopis. Trochu starosvětský gentleman, který ve svém prvním filmu skvěle tancoval rokenrol. A také táta pěti dcer a zasloužilý dědeček.
Pochází ze starého hereckého rodu, také oba jeho rodiče byli herci. Přes maminku a jejího praprapředka Hynka Mušku je jeho rodina spřízněna s rodem Hrušínských. Narodil se v Říčanech u Prahy. „Ale žil jsem tam jen tři týdny.
Pak už divadelní společnost zase cestovala dál.“ Rodiče, Jiří Kostka a Františka Skálová-Wintrová se záhy rozvedli a on pak trávil dětství u babičky Augusty Wintrové, která také hrála u venkovské společnosti. „S nimi jsem, když mi bylo asi pět, stál poprvé na jevišti. Hrál jsem čerta.“ Školní léta pak prožil v Ústí nad Labem a to, že by se měl on sám více věnovat divadlu, ho ani nenapadlo.
„Jako dítě jsem moc do divadla nechodil, neměl jsem zájem.
Chtěl jsem být vojákem, pilotem…“
Na školu kvůli těsňáku
Po smrti babičky si ho vzal k sobě otec, který měl tou dobou angažmá v divadle v Plzni. Petr se po základní škole rozhodl pro studium na místní Vyšší hospodářské škole, což byla obdoba obchodní akademie. Prý si ji zvolil hlavně proto, že se tam vyučoval těsnopis. „Nevěděl jsem, co to je, bral jsem to jako nějakou šifru a to mě moc zajímalo.
Mimochodem, dodnes těsnopis používám – když mám v roli těžko zapamatovatelné slovo, napíšu si ho v duchu těsnopisem a ten klikyhák si zapamatuju.
A pak během mluvení se mi objeví před očima a jen ho přečtu.“
Divadlo si ho našlo
Petr Kostka hereckou kariéru neplánoval. „K herectví jsem měl vždycky velký respekt a úctu, a tak jsem si dlouho myslel, že na to nemám. Rodiče to brali za velké poslání. Probudilo se to ve mně až před maturitou.“ Podal si tedy přihlášku na DAMU a byl přijat. Herecký rod měl pokračovatele.
A i když nakonec studia nedokončil a po třech letech ze školy odešel, divadlu už nadobro propadl.
Začátek mezi Mistry
Byť nedostudovaný, získal angažmá v Městských divadlech pražských. „Moc rád na to vzpomínám. Tam byl vynikající soubor, plejáda výborných herců a také noblesních lidí. Václav Voska, Svatopluk Beneš, Irena Kačírková, Dana Medřická, Josef Kemr… a dlouhá řada dalších!“ Jako mladému herci mu údajně také radou velmi pomohl kolega Vítězslav Vejražka.
„Když jsem něco zahrál, byl vždycky dlouho zticha a pak řekl: Petře, mysli!“
Uvedl se rokenrolem
Filmovému publiku ho představil režisér Jiří Krejčík tím, že mu dal krátce za sebou dvě protikladné role – nejprve si zahrál chuligána ve snímku Probuzení a zanedlouho nato studenta, který pro kamarády neváhá riskovat, ve Vyšším principu. Ve filmu Probuzení je známá a velmi populární scéna, v níž Petr Kostka tančí s Janou Brejchovou u nás do té doby kriminalizovaný rokenrol.
„Učil nás to dva měsíce choreograf, cizinec. Trénovali jsme denně. Tak dlouho, až jsme to uměli dokonale. A pak nás zase učil, jak to tancovat, aby to bylo nedokonalé…“ Tancují fakt úžasně, kam se hrabe Stardance!
Video je na internetu snadno dohledatelné.
S tátou před kamerou
Se svým tatínkem si Petr Kostka údajně zahrál jen jedinkrát, a to ve filmu Zelené obzory. Jiří Kostka v něm hrál otce Petrovy filmové postavy. „Šlo o to, že jsem mu tam sebral nějaké seno nebo co, a on mi to vyčítal. Byla to jen krátká scéna, ale my jsme byli tak šťastní, že spolu hrajeme, že jsme měli co dělat, abychom se pořád nesmáli.
On mi nadával a přitom mu cukaly koutky!“
„Nebyla jiná cesta…“
V jednom rozhovoru si s nadsázkou povzdechl: „Jsem ženatý už tak dlouho, že mám pocit, že jsem se už ženatý narodil.“ Fakt je, že poprvé se oženil už krátce po škole. Jeho vyvolenou se stala rovněž herečka, o tři roky mladší Ingrid Vavrouchová. Měli spolu dvě dcery, Zuzanu a Helenu, ale cesty manželů se za několik let rozešly. Pak se sblížil s kolegyní z Městských divadel Carmen Mayerovou.
Ta byla rovněž rozvedená a měla dceru Kateřinu. A potom, v roce 1971, podlehla Ingrid Kostková-Vavrouchová následkům tragické dopravní nehody… „Ze dne na den jsem byla trojnásobnou maminkou a musela jsem si s tím nějak poradit. Nebyla, alespoň pro mě ne, žádná jiná cesta,“ komentovala situaci zpětně paní Mayerová. Vzali se v roce 1975.
„Když už děti naléhaly.“ O rok později přibyla do rodiny čtvrtá dcera, Tereza.
Kára jede dál
A jak je to dál s geny hereckého rodu? „V těch šestnácti, sedmnácti letech chtěly postupně k divadlu všechny moje dcery. Těm prvním třem se nám to podařilo rozmluvit, ale u Terezky to nešlo. Ona mi řekla: Tatínku, já to musím alespoň zkusit!
Abych si to jednou nevyčítala.“ Dobře udělala, dnes je velmi úspěšnou moderátorkou a hlavně oblíbenou herečkou, která zas o generaci prodloužila rodinnou profesní tradici. „Sleduju ji, a když se jí něco daří, tak mám radost.
I když já jsem spíš takový ten šťoura, co hledá to, co se podle jeho soudu nedaří…“
Pátá dcera na rovníku
Jako by těch dcer neměli Petr Kostka s Carmen Mayerovou dost, adoptovali před lety v rámci tzv. adopcí na dálku Shamim, děvčátko pocházející z Ugandy. A vzali to zgruntu. Nejen, že jí platili studia, nejen, že si dopisovali. Oni dokonce několikrát do rovníkové Afriky vyrazili a svoji dnes už dávno dospělou pátou dceru navštívili!
Koníček? Divadlo!
Když se Petra Kostky zeptáte, jaké má záliby, odpoví okamžitě: film a divadlo. „Vzdor věku mě to ještě pořád baví.“ A dál? „Také rád čtu. A cestuju, snažím se jet vždycky někam jinam, poznat něco nového. A vždy mě bavily jazyky, ale asi nemám talent. Léta jsem se učil španělsky, v krámě se jakžtakž domluvím. Pak jsem se učil francouzsky. Naposledy anglicky… Občas si říkám: Proč to děláš?
Kdo na tobě v té rakvi pozná, že umíš anglicky?!“
Petr Kostka ve zkratce
Narodil se 11. června 1938 v Říčanech u Prahy
1957 maturita na Vyšší hospodářské škole v Plzni
1957-1960 studoval na DAMU, studia nedokončil
Od r. 1960 angažmá v Městských divadlech pražských
Od r. 1974 v souboru Národního divadla v Praze
V r. 1994 přešel do Divadla na Vinohradech.
Nyní na volné noze, hraje např. v Divadle Ungelt, v Divadle v Rytířské, ve Východočeském divadle v Pardubicích
Filmy: např. Probuzení (1959), Vyšší princip (1960), Zločin v dívčí škole (1965), Princ a chuďas (1971), Svatba bez prstýnku (1972), Maurův odkaz (1972), Dvě Paříže (1988), Vlci (1990), Záhadná paní Savageová (1997), Help for you (2001), Školní výlet (2012), Piknik (2014)
Seriály: např. Inženýrská odysea (1979), Sanitka (1984), My všichni školou povinní (1984), Synové a dcery Jakuba Skláře (1985), Dobrodružství kriminalistiky (1989), Sanitka 2 (2013)
Ocenění: např. Cena Nadace Český literární fond za mimořádný herecký výkon v dabingu (1996), Cena Thálie (2003), Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu (2004), Cena Thálie za celoživotní mistrovství (2018)
Rodina: manželka Carmen Mayerová (herečka, 73), dcery Zuzana, Helena, Kateřina, Tereza (herečka, 42), vnoučata
Co řekl o…:
… o divadle: „Za minulého režimu to bylo v divadle těžké. Za minimální plat – pokud člověk neměl štěstí a nedostal další práci v televizi nebo ve filmu, to byla bída. Bylo to otrokářství muset hrát to, co jsem dostal předepsáno, a že těch úliteb režimu bylo… A to jsem vytýkal publiku, že nám tleskají. Říkal jsem lidem: Proč jste tleskali, když se vám to nelíbilo?
A oni říkali: Byla to blbost, ale nám vás bylo líto!“
… o zodpovědnosti: „Do diáře koukám stále – ráno, v poledne, večer… Ta hrůza, že bych něco prošvihl, je veliká.“
… o paměti: „Mám ve zvyku si 1. srpna někam lehnout, na dovolené třeba někam pod hrušku, a v duchu si odehrát všechny hry, které mě po prázdninách zase čekají. Abych to nezapomněl. A pak, na začátku sezony už si to nemusím opakovat.“Popisky Petr Kostka
Text: Helena Leitlová; foto: Herminapress, ČT, CSFD, Československý státní film
Komentáře