Klasický perský koberec v domácnosti tak často nevídáme. Pokud si jej však chceme pořídit, vyplatí se koupit kvalitní kousek, který s časem získá na ceně.
Pravý perský koberec je skvostem interiéru a zároveň i jedinečný originál. Dědí se z generace na generaci a to, že jeho cena časem poroste, ocení především naši potomci. Nás ale potěší svou krásou a originálním řemeslným zpracováním už teď. Cena ručně tkaného koberce je samozřejmě vyšší ve srovnání s běžným kobercem, ale nemusíme hned kupovat velké tkaniny.
Menší koberce jsou také originálním šperkem a ještě za cenu, která je dostupná.
Při správném zacházení vydrží perský koberec klidně i půlstoletí bez změny vzhledu.
Jak „peršany“ kupovat
Pokud se rozhodneme pro koupi perského koberce, měli bychom navštívit jen prověřené kamenné obchody s dobrou referencí. Na webových stránkách snadno zjistíme, jak dlouho je firma na trhu, jakou má nabídku, jaké záruky, a co navíc svým zákazníkům nabízí. Dobrou vizitkou je kompletní servis (např.
odborné vyčištění koberce), ale i možnost vyzkoušet si na vzorku koberce jeho vlastnosti ještě před zakoupením. Perský koberec totiž může dělat jiný dojem v obchodě než v našem bytě v kombinaci s naším nábytkem. Důležitá je i intenzita světla v interiéru a velikost místnosti.
Proto si můžeme nakonec vybrat jinak.
Klasika, nebo moderna?
Máme byt plný starožitností, nebo moderního nábytku? Od toho by se totiž měl odvíjet náš výběr. Ale to neplatí vždy. Tradiční vzory vyniknou i v moderním interiéru a totéž platí i naopak. Dále hraje roli, kam koberec položíme. Je rozdíl, zda do obýváku, kde se po něm bude víc šlapat, než třeba do ložnice či pracovny. Podle umístění se vybírá i velikost koberce.
Rozměr 240×170 cm se hodí pod sedačku, větší 250×350 cm zase pod jídelní stůl. Cena koberců s moderními vzory je podobná jako u klasických vzorů – menší moderna stojí už od 7000 Kč, zatímco klasika od 8000 Kč. Ceny perských koberců však hlavně závisí na kvalitě použitých materiálů a na náročnosti tkaní.
Mohou dosáhnout i několika set tisíců korun.
Údržba perských koberců
Z koberce pravidelně vysáváme prach a nečistoty klasickou hubicí po směru vlasu. Tkaninu s vyšším či delším vlasem vysáváme na střední sací výkon, ne na maximum. Rozhodně nejsou vhodné rotační kartáče, protože se vlněné vlákno může snadno poškodit. Odborníci doporučují nechat koberec podle zátěže jednou za 2–5 let odbornou firmou kompletně vyčistit.
Čistí se ručně a čištění trvá přibližně dva týdny. Pere se totiž 10–13krát za sebou mýdlovou vodou.
Po každém čištění se vysuší a pak se jede nanovo.
Jak na drobné karamboly
Jestliže peršan polijeme tekutinou, odstraníme ji savými ubrousky nebo čistým bavlněným hadříkem. Vlákno vlněného koberce je mastné, odpuzuje vodu, a tak vlas nečistotu nevsákne. Skvrnu odstraňujeme od jejího kraje do středu, abychom zabránili jejímu rozšíření. Nikdy na vlákno netlačíme, povrch koberce násilně netřeme.
Jestliže jde o jídlo (s obsahem bílkovin či cukrů), doporučujeme je odstranit vlažnou mýdlovou vodou nebo speciálním přípravkem na praní vlny. Červené víno odsajeme a na místo nasypeme sůl.
Popálenou skvrnu od jiskry či popela z cigarety stačí vykartáčovat.
Tip Paní domu: Na čištění perského koberce nikdy nepoužíváme přípravky na syntetické tkaniny ani přípravky s bělidlem. Nikdy je nedáváme do běžné čistírny, protože chemikálie odstraní mastný film z tkaniny a koberec je trvale znehodnocen.
Co možná nevíte…
Ručně vázané perské koberce se k nám dovážejí většinou z Íránu, Afghánistánu, Pákistánu, Turecka, Číny a Indie.
Vyrábějí se z čistě přírodních materiálů, nejčastěji se používá ovčí vlna, ty nejkvalitnější se vážou z hedvábí, osnova je z bavlny.
Při výrobě se používají přírodní barviva – granátové jablko na červenou, dubová kůra na béžovou, slupky z cibule na hnědou barvu.
Orientální tkadlec vyrábí koberec několik měsíců, někdy i několik let.
Každý ručně vázaný peršan je originál.
Výhodou perských koberců je jejich dlouhá životnost.
Peršan má ležet na suché rovné podložce.
Až do 18. století se používaly převážně jako ozdoba stěn a stolů.
Peršany přivezli křižáci
Perské koberce se začaly do Evropy dovážet z Orientu v raném středověku jako symbol bohatství a luxusu. První dovezli křižáci z turecké Anatólie.
Nenechte se napálit!
Víte, jak laicky rozeznat ruční tkaní od strojového? Poznáte to na rubové straně – pravý, ručně vázaný koberec má třásně vždy jako součástí celé osnovy (strojový je má navázané) a uzlíky mají různou velikost.
Text: Marie Šrámová, foto: Shutterstock
Komentáře