Zatímco v našich krajích milujeme na květinách barvy, Japonce fascinují tvary a proporcemi. Z toho pojetí krásy vznikla ikebana i bonsaje, jejichž zajímavou odnoží je poetická kokedama.
Název kokedama prý znamená „mechová koule“. Vyjadřuje se tím to podstatné, čím vás tento způsob pěstování rostlin na první pohled zaujme – kořenové baly jsou zakryty silným mechem. Ten mají místo květináče, který se nepoužívá vůbec. Mechový bal se může postavit na plochou keramickou misku, aby vynikla jeho krása. A ještě rafinovanější je zavěšení rostliny v interiéru pomocí provázku.
I obyčejné pokojové rostliny tak získají nové kouzlo, když se vznášejí v prostoru.
Vznášející se bonsaje
Pro pochopení, jak má kokedama vypadat, je dobré vědět, jak vlastně vznikla. Vyvinula se jako varianta bonsají zvaných nearai, které se pěstovaly tak, aby vznikl velmi kompaktní kořenový systém kulatého tvaru. Jakmile byl dostatečně pevný, rostlinu vyjmuli z nádoby a nechali stát volně, aby krása kořenů vynikla.
Aby rostlina nezaschla, vkládal se do kořenů mech, který jimi prorůstal a udržoval vlhkost.
Evropská varianta
Od originálu se liší tím, že nejde o kouli vytvořenou jen kořeny a mechem, základem je rašelina a substrát pro bonsaje. Z těch se uhněte pevná koule, která musí být naprosto soudržná, aby se nerozpadala. Koule se pak rozdělí na dvě půlky, mezi něž se vloží očištěné a zeminy zbavené kořeny rostliny. Znovu se upěchuje a pak se ještě koule obalí mechem a převáže provázkem.
Postup je sice jednoduchý, ale poměrně pracný a náročný na šikovnost. Existují kurzy, kde se dá naučit základní postup, najít se dají i návodná videa na internetu.
Další možností je koupit si kokedamu hotovou, cenou se od rostlin v květináči příliš neliší.
Jak je zalévat?
Kokedama se nezalévá, ale nechává se, aby vodu nasála. Takže ji ponoříme na několik minut do kbelíku, pak necháme přebytečnou vodu okapat a znovu zavěsíme nebo dáme na misku. Kořeny vysychají rychleji než v květináči, takže namáčení musí být o něco častější než zálivka. Obecně to závisí na druhu rostliny a její náročnosti na zavlažování.
Pohodlnější je tedy zvolit rostliny sukulentní a suchomilné.
To je ale jen praktický pohled na věc, protože na druhou stranu vlhkomilné kapradí v mechové kouli vypadá tak úžasně, že mu častější zalévání odpustíte.
Výběr druhů pro kokedamu je široký, vedle pokojových rostlin se tak dají pěstovat i ministromky, citrusy nebo konifery.
U venkovních kokedam mech časem přiroste, v interiéru obvykle nemá dobré podmínky a postupně zasychá, takže je třeba ho vyměnit.
Variací na tradiční japonskou kokedamu jsou závěsná skleněná aerária, která se dají osázet jako minizahrádky. Více o nich najdete na Zahrada na niti.cz.
Text: Lenka Korandová, foto: Zahrada na niti.cz
Komentáře