Skříně přeplněné ještě nerozbalenými krabicemi se zbožím, které vlastně ani nepotřebujeme. Bankovní účet v minusu, dluhy a nové půjčky.

Ani to nedá moc námahy a snadno si můžeme vypěstovat závislost na nakupování, tzv. oniománii nebo také shopoholismus. Výhodné nákupy výrobků nejen renomovaných značek, anebo dennodenní slídění na internetu po zboží ve slevě trápí stále větší část populace.

Je to problém i kvůli nemalým finančním výdajům. Psychologové už dávno vědí, že podobné nákupní chování může přerůst od neškodné zábavy po těžkou závislost, která může postupně zničit celý náš život. Touha nakupovat je typická pro všechny impulzivní poruchy.

Člověk postižený neodolatelnou touhou nakupovat nerozlišuje, zda konkrétní věc potřebuje či ne, a do noty mu nahrávají i nejrůznější slevy, se kterými se potkáváme téměř na každém kroku.

Z kupování posedlost

Lidí, kteří trpí nutkavým nakupováním, stále přibývá. Většinu – 80 % trpících takovou poruchou – tvoří ženy. Výrobky, které na pultech obchodů objeví, většinou vůbec nepotřebují a téměř je nepoužívají. Ale když je to tak výhodné!

Boty „v akci“, jedno triko hned v několika barvách, pro jistotu rovnou dvě zlevněné varné konvice, protože se jedna může pokazit, a ke všemu jsou „za hubičku“. Vlastní nákup pak vnímají euforicky a vzrušeně.

Muži spíš kupují vychytávky k počítači, nářadí do domácí dílničky, i když ve finále použijete osvědčený starý šroubovák… Ještě to a ještě tohle. Ale kde na to pořád brát?

Katastrofální důsledky

Okolí chování shopoholika zpočátku nevnímá jako problém. Jenže postupně začíná mít výhrady, a tak shopoholici svou zálibu i rostoucí dluhy začínají tajit a popírat (podobně jako alkoholici ukrývají láhev).

Dostavují se u nich pochybnosti a výčitky, aby je rodina neobviňovala z velkého utrácení. Před ostatními snižují cenu nákupu na minimum a vymýšlejí si, jak koupili výhodně. Nakupují do té doby, dokud se jim daří sehnat peníze, klidně si třeba i vezmou půjčku.

Pokud už nakupovat doopravdy nemohou, objevují se u nich úzkostné stavy a další psychické problémy (chronický stres, obecná nespokojenost, náladovost, partnerské problémy,…). Žijí v neustálém strachu z budoucnosti, dluhů a dalších problémů.

Podle odborníků často oniománií trpí ženy postižené depresemi a dalšími poruchami, jako třeba anorexií. Ve větší míře postihuje i alkoholičky či ženy sexuálně zneužívané v dětství.

Místo přátel obchoďák

Stejně jako u jiných se závislostí na nakupování často vyplňuje pocit prázdnoty a osamělosti. Postižení často trpí komplexem méněcennosti. Jakmile řeší problém, chvátají na nákup. Je to vlastně snaha o pozvednutí sebevědomí.

Jenže po nákupech jejich euforie opadne, a místo ní se přidají výčitky svědomí a stres ze zbytečné útraty a „strašáku“ dluhů. Ačkoli následky této poruchy mohou být fatální, závislost je léčitelná. Ovšem za odborné pomoci.

Pomůže i pevný řád

Shopoholik ztrácí kontrolu nad výdaji, obvykle ani netuší, kolik utratí měsíčně. Půjčky bývají začátkem tzv. dluhové pasti, z níž se člověk jen obtížně vymaní.

Psychologové radí stanovit si kromě standardních výdajů (na nájem, jídlo, dopravu atd.) pevnou částku, kterou mohou týdně utratit za cokoli, ale v žádném případě ji nesmí překročit.

A rozhodně by také měli myslet na zadní vrátka a část peněz šetřit na horší časy.

Léčebná terapie

Pokud však už nepomůže pevná vůle, nastupuje odborná pomoc. U chorobného nakupování je nutné – stejně jako u jiných závislostí – nejprve zjistit, co může za tento způsob návykového chování, a toto chování, chod myšlenek a emocí přerušit.

V první řadě je nutné se zaměřit na sebeovládání a posilování sebevědomí. Hlavní léčba spočívá v dlouhodobé psychoterapii, kdy se pacient znovu učí, jak nejlépe zacházet s penězi.

Postupně je vystavován rizikovým situacím (např. návštěvám obchodních center), dokud si není jistý, že situaci zvládne.

Další příbuzné

Oniománie není jen nezdrženlivé nakupování. Obdobnou formou je i společensky velmi problematická kleptomanie, chorobná touha něco ukrást, anebo chorobné hromadění věcí, často odpadků. V obou případech porucha signalizuje vážnější duševní onemocnění.

Text: Marie Šrámková, foto: Shutterstock