Polykáte tabletky o sto šest a vaše choroba ne a ne ustoupit? Možná by zrovna na ni zabrala biologická léčba. Není to terapie přírodními doplňky stravy, jak si mnozí myslí, ale moderní způsob léčby pomocí léků vyráběných ze živých organismů.
O biologické léčbě jste určitě slyšeli, ale málokdo si umí představit, co to znamená. Pacienti, kteří ji podstoupili, pro ni mají jediné slovo – zázrak.
Co dokážou
Tento způsob terapie je nadějí pro ty, u kterých klasická léčba neuspěla, protože jsou „ušitá“ na míru pacienta i nemoci. Díky tomu je terapie účinnější a lépe snášená. Biologika umějí přesně zasáhnout centrum nemoci, a tak mohou úspěšně léčit řadu dříve obtížně léčitelných chorob, jako například onkologických nádorů či zánětlivé onemocnění kloubů. Jejich výhodou je i malé riziko případných nežádoucích účinků.
Příběh Tomáše J.
Když bylo Tomášovi 26 let, zúčastnil se turnaje zdravotnických záchranných služeb v ledním hokeji. Tam ho začala silně bolet hlava a krční páteř, což přisuzoval střídání teplot na zimním stadionu a venku. Domů se vracel nadopovaný léky proti bolesti. Pak mu otekl palec u nohy. Na rentgenu nic „závadného“ nezjistili a doporučili mu, ať nohu nenamáhá. Během několika dalších dní se ale přidaly otoky dalších velkých kloubů na těle, provázené nesnesitelnými bolestmi. Následovala další vyšetření, podezření na dnu a jiná onemocnění, která se však nepotvrdila. Zhruba po měsíci už Tomáš nebyl schopný zvládat každodenní péči o sebe, takže musel do nemocnice. Na revmatologii ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zjistili, že trpí ankylozující spondylitidou, laicky řečeno Bechtěrevovou chorobou. Bohužel, léčba kortikoidy a dalšími „dobrotami“ nezabrala. Ve chvíli, kdy byl na dně, objevila se možnost biologické léčby. Čtvrtý den po aplikaci první injekce se stal „zázrak“- vzbudil se téměř bez bolestí, otoky byly na první pohled menší, dokonce si mohl sám dojít do koupelny. Od té doby si aplikuje injekce každých čtrnáct dní, vrátil se k profesi záchranáře, zplodil syna, jezdí na kole… Biologická léčba ho vrátila do normálního života.
Jak to funguje
Biologické léky účinkují jinak než ty klasické. Velmi často se jedná o protilátky, tedy bílkovinné molekuly, jež se dokážou vázat na konkrétní buňky. Například se cíleně navážou na rakovinnou buňku (zdravou tkáň nepoškodí), kterou „označí“ ke zničení, a imunitní systém to pak udělá. Jiné zase dovedou zabránit tomu, aby si třeba kožní melanom „vypnul“ imunitní systém a zachránil se tak před zničením. Další biologický lék dokáže zablokovat signalizační molekulu, kterou nádor potřebuje k tomu, aby se mohl dál množit a růst, aby si vytvářel nové krevní cévy k zajištění přísunu krve a živin, nebo se dále šířil (tzv. metastazoval).
Aplikace
Biologické léky se podávají injekcí – trávicí systém je totiž rozkládá. Před podáním absolvuje pacient podrobná vyšetření, protože ne pro všechny je biologická léčba vhodná. Léky se užívají pod dohledem odborníků ve specializovaných centrech (v každém kraji jsou dvě). Ty, jež se podávají infuzí a vyžadují návštěvu nemocnice, se aplikují většinou jen jednou za měsíc. Biologika, která se užívají denně nebo týdně, si může pacient píchat sám, podobně jako si miliony pacientů s cukrovkou dávkují inzulin.
Je to drahé
Léčba biologiky je sice účinná, ale na rozdíl od klasické léčby tabletami velmi drahá. Ročně vyjde na třeba na 200 tisíc i více korun. Jejich výroba je složitější a nákladnější než u chemicky vyráběných přípravků. Protože se jedná o injekční přípravky, musí zároveň splňovat nejpřísnější kritéria na čistotu, kvalitu, podmínky skladování a transport. První lék vyrobený biotechnologickým způsobem byl v r. 1978 inzulin.
Pro srovnání
Zatímco měsíc léčby acylpyrinem k prevenci srdečního infarktu stojí jen pár desítek korun, léčba revmatoidní artritidy pomocí biologického léku může přijít až na několik desítek tisíc korun měsíčně. Na druhé straně je však třeba mít na paměti léčebný přínos. Člověk, který by jinak skončil v invalidním důchodu, se po biologické léčbě vrací do práce, vydělává si, odvádí státu daně a dlouhodobou nemocenskou ani sociální podporu nepotřebuje. Škoda je, že ne každá pojišťovna pacientovi tuto léčbu schválí.
Oblasti, kde se biologická léčba využívá
Hematologie – k léčbě komplikací krevních sraženin – mozkové mrtvice, srdečního infarktu, plicní embolie, hemofilie či krevních nádorů (lymfomů a leukemií).
Plicní lékařství – k podpůrné terapii pacientů s cystickou fibrózou, k léčbě alergického astmatu, rakoviny plic.
Kardiologie – v roce 2014 oslaví už 20 let v praxi protilátka bránící shlukování destiček. Ta se používá například v léčbě srdečního infarktu.
Neurologie – v léčbě roztroušené sklerózy, ale používá se také protilátka, která brání bílým krvinkám uchytit se v místě zánětu a poškozovat nervovou tkáň.
Revmatologie – v léčbě revmatoidní artritidy, zánětlivého onemocnění kloubů, Bechtěrevovy choroby.
Gastroenterologie – v léčbě střevních zánětlivých onemocnění.
Kožní lékařství – v léčbě těžkých forem lupénky, obtížně léčitelného melanomu apod.
Dětské lékařství – v léčbě zánětlivých střevních chorob a dětských forem zánětlivých kloubních onemocnění.
Transplantační medicína – používá biologika potlačující imunitu, jež umožňují hojení nového orgánu v těle pacienta – příjemce.
Text: Laura Skrčená, Foto: Shutterstock
Komentáře