Charismatický herec s krásným hlasem, s nímž dovede divy. Všichni ho znají coby věčně frustrovaného „mladého“ Karla Sovu z legendární Nemocnice. Dnes učí na jevišti mluvit anglického krále.
Když budoucího herce Ladislava Freje na Janáčkově divadelní akademii poprvé zahlédla budoucí herečka Věra Galatíková, konstatovala prý: „To je chlap!“ Jenže ten „chlap“ byl o ročník níž než ona a hlavně byl o tři roky mladší. To je ve studentském věku století. Pak se potkávali v angažmá, na jevištích. Vzali se o téměř 20 let později.
To už měl Frej za sebou tři manželství a oni dva spolu dvě děti. Ladislav Frej rozhodně nebyl svatoušek, žádná z jeho žen to s ním údajně neměla snadné, Věru Galatíkovou nevyjímaje. Ale když onemocněla, pečoval o ni a byl s ní doslova až do konce. „Žili jsme ze dne na den a každý další den, který jsme spolu prožili, byl bonus, který jsme si od osudu urvali.
Já jsem se do ní tehdy znovu zamiloval…“ Prostě chlap.
Řečný po tatínkovi
Ladislav Frej se narodil v Brně v Králově Poli. Jeho tatínek byl vyučený číšník, později měl v brněnské části Černovice hospodu. „Tatínek skvěle bavil celý výčep. To on mě přiučil v řečnosti.“ Malý Láďa hrál na housle, navíc zpíval ve sboru místní Janáčkovy opery, vystupoval s ochotníky.
Nebylo překvapením, že se po maturitě na jedenáctiletce přihlásil ke zkouškám na Janáčkovu akademii múzických umění. Napoprvé to nevyšlo, napodruhé, v roce 1958, už ano. „Kvůli školským reformám jsem byl byť po maturitě strašně mladý. Když jsem šel poprvé na přijímačky, tak mně bylo šestnáct a půl roku!
A oni mi řekli: Přijď příští rok.“
První žena, první syn
Jak už bylo řečeno, na akademii se poznal mimo jiné se svou budoucí ženou Věrou Galatíkovou, která studovala o rok výš. Ale ještě před absolutoriem se stihl oženit se svou tehdejší láskou Dagmarou. Narodil se jim syn David, ale ani to studentské manželství neudrželo. Navíc Frejova žena se synem zanedlouho emigrovala.
Divadla. A také svatby…
Angažmá získal mladý herec v satirickém divadle Večerní Brno. Trvalo dvě sezony a na jevišti se tam kupř. scházel s dalším brněnským hercem a později hlavně zpěvákem Jiřím Štědroněm. Ukázky z jejich jevištních kousků lze na síti sítí dohledat. A pak se stěhoval do Pardubic. Tamní Východočeské divadlo mu dalo spoustu hereckých příležitostí.
„Sešla se nás tam parta rozjívených mlaďochů: Petr Skarke, Broňa Poloczek, Jarda Someš, Evelyna Steimarová, Gábina Wilhelmová, Jana Kasanová a ten, co nás dával do stádečka – Jirka Císler.“ Členkou pardubického souboru byla spolu s Frejem i Věra Galatíková, hráli spolu např.
v představení Královna Kristina (to, že dceři dali o pár let později stejné křestní jméno prý není náhoda), ale tehdy si vzal za ženu jinou kolegyni – Gabrielu Wilhelmovou. Byli spolu čtyři roky. Tohle jeho manželství zůstalo bezdětné, stejně jako to další s další kolegyní herečkou, a sice Evelynou Steimarovou.
Tahle svatba se ovšem udála až v době jejich krátkého společného působení v divadle v Ostravě.
Osudová žena Věra
Na samém počátku 70. let dostal nabídku angažmá v Divadle S. K. Neumanna a přestěhoval se do Prahy. V souboru se opět sešel s Věrou Galatíkovou a záhy spolu začali žít. Za rok se jim narodila dcera Kristýna, po dalších dvou letech přišel na svět Ladislav junior. Svatba, pro Ladislava v pořadí čtvrtá, pro paní Věru první, byla až v roce 1977.
Rodina bydlela v centru Prahy na Národní třídě, pak se přestěhovali do Motola, a když děti odrostly, pořídili si manželé domek kousek za Prahou. Na soužití, které trvalo 36 let, Ladislav Frej v jednom rozhovoru vzpomínal: „Ona byla oddaná duše. Myslím, že se na mě dívala až nekriticky obdivně. A já jsem náš vztah několikrát porušil. Ale k momentu, že se rozejdeme, nikdy nedošlo.
Vždycky jsem si uvědomil, že to nemůžu udělat. Dal jsem na váhu dvě možné eventuality a Věra s děcky vždycky převážily. Náš vztah stál za to ho žít.“ Obě jejich děti vystudovaly DAMU, ale herectví se věnuje jen Kristýna. Její bratr pracuje v sociálních službách.
Věra Galatíková zemřela po dlouhé těžké nemoci před Vánoci roku 2007.
„Co Karel? Pije?“ zeptala se Ema…
Nejslavnější televizní rolí byl pro Ladislava Freje bezesporu Karel Sova mladší v seriálu Nemocnice na kraji města (a dalších pokračováních). Bezvadně odvedená figura člověka, který je frustrovaný z toho, že nebude ve svém oboru nikdy tak dobrý, jako jeho otec. „To už je prehistorie! A Karel nebyl alkoholik!
Jednou jedinkrát byl v povznesené náladě, v prvním díle, pak se o tom pořád mluvilo a už se to s tou postavou táhlo.“ Další Frejovou známou televizní rolí byl náčelník kriminalistů Břetislav Kubát v Malém pitavalu z velkého města. Kritici pak vysoce cení film Signum laudis odehrávající se za 1. sv.
války, v němž Ladislav ztvárnil jednu z významných vedlejších postav.
Frej učí mluvit krále
Co se profese týče, hraje dnes Ladislav Frej hned na několika scénách. Za domovskou by mohl považovat pražské Studio DVA divadlo, kde vystupuje aktuálně ve dvou představeních. Také se po šedesáti letech vrátil na brněnské jeviště, na němž vystupoval kdysi jako kluk ve sboru – v Národním divadle Brno, konkrétně v Mahenově divadle nastudoval v r.
2013 roli logopeda Lionela Loguea ve hře Králova řeč. „Není to hra o koktání. Je to hra o přemáhání vlastní nedostatečnosti – o překračování hranic, které jsou dány vlastními vadami.
Jde o vůli dostat se z osobního traumatu.“ Tohle představení se s úspěchem hraje už pátou sezonu.
Zas se raduje ze života
Po odchodu bolestném manželky Ladislav Frej sám nezůstal. Už několik let má přítelkyni Gabrielu. Tráví spolu volné dny, dovolené, zvelebují zahrádku Frejova domu, ale trvale spolu nežijí. „Bydlet spolu, tak bychom se posekali,“ komentovala to paní Gabriela jednou s úsměvem.
Ladislav Frej (75) ve zkratce
Narodil se 26. listopadu 1941 v Brně
1963 absolvoval na JAMU
1963–65 první angažmá v Divadle Večerní Brno
1965–69 Východočeské divadlo v Pardubicích
1969–70 Státní divadlo v Ostravě (dnes Národní divadlo moravskoslezské)
1970–79 Divadlo S. K. Neumanna v Praze
1979–87 Městská divadla pražská
1987–97 Divadlo na Vinohradech v Praze
1994–1998 pražské Národní divadlo
1998–2012 opět Divadlo na Vinohradech
Dále na volné noze.
Filmy: např. Hrozba (1978), Za trnkovým keřem, Signum laudis a Hlas krve (všechny 1980), Návštěvní hodiny (1986), Trezor (1989), Generálka Jeho Veličenstva (1995), Ex offo (1998), Gambit (2000), Bludičky (2010)
Seriály: např. Nemocnice na kraji města (1977), Malý pitaval z velkého města (1982), Kriminálka Anděl (2008), Doktorka Kellerová (2017)
Dabing: jeho hlasem mluví např. inspektor Barnaby ve Vraždách v Midsomeru
V 90. letech učil herectví na DAMU.
Rodina: Přítelkyně Gabriela (52). Z prvního manželství má syna Davida, který žije v zahraničí, ze vztahu s Věrou Galatíkovou má dceru Kristýnu (45) a od ní vnučku Ráchel a syna Ladislava (43) a od něj vnuka Štěpána. Do rodiny patří i fenka středního knírače p+s Julča.
Kde ho můžete vidět: https://www.csfd.cz/tvurce/1730-ladislav-frej-st/
Co řekl o …
…o seriálu: „Při natáčení Nemocnice to byla jiná práce než dnes. Dělali jsme např. 8minutové scény! Předem jsme je herecky nazkoušeli a pak se natáčely takové kusy v celku.“
… o režisérech: „Režiséři si vás jednou zaškatulkují a už jste tragéd. To je tragédie! Já přitom miluju komedie! Mám rád srandu. Já jsem v podstatě komik!“
… o poezii: „Je krásné číst krásné obrazy, krásné metafory. Poezie jde se mnou pořád…“
… o hraní: „Srandičky, těch jsem se nikdy na jevišti nezříkal. Hráli jsme kdysi v Pardubickém divadle Pašije, poslední večeře páně. Ježíšek láme a rozdává chléb, já jako Jidáš poslední na levém křídle, vytáhl z rukávu husí stehno. A hned na „er ó há“, spucunk. Mně to bylo fuk, kufry pořád napůl sbalené.“ˇ
… o stárnutí: „Teď jsem v rozhlase, večer mám zájezd, pak pojedu do Brna, abych stihl zítra zkoušku … Je to hoňka, ale já to mám rád – to mě přivádí do příjemného dynamického stavu a člověk zapomene stárnout.“
… o hravosti: „Čím jsem starší, tím jsem hravější, a strašně rád si hraju se slovy.“
Text: Helena Leitlová; foto: ČT, Herminapress, CSFD
Komentáře