Ocet se už od antických dob užívá ke konzervaci zeleniny, ale samozřejmě i jako okyselující součást pokrmů v řadě kuchyní světa.

Pro své chuťové, konzervační, deodorační a čisticí vlastnosti je často nazýván pokladem domácnosti.

Lihový (kvasný) ocet

U nás je nejpopulárnější na nakládání zeleniny, okurek nebo utopenců. Kromě kuchyně ho lze s úspěchem použít i na čištění a jako prostředek proti zápachům. Octová voda je výborná proti zatuchlině v kanalizaci, při čištění automatických praček a podobně.

Kvasný ocet nalezl uplatnění také jako lék proti plísňovým onemocněním nohou (tzv. bazénová nemoc).

Vinný ocet

Vyrábí se z červeného nebo bílého vína a je to nejobvyklejší druh octa ve Středozemí. Stejně jako víno se i vinné octy vyznačují velkými rozdíly v kvalitě. Lepší vinné octy zrají v dřevěných sudech až dva roky. Zvláštní chuť má sherry ocet z jihu Španělska.

Vyrábí se v oblasti Jerez, která je proslavená právě výrobou sherry vína, a hodí se k uzeným rybám.

Jablečný ocet

Vyrábí se z jablečného moštu nebo z rozdrcených zkvašených jablek. Mimo jiné slouží k detoxikaci těla. Pomáhá ředit krev, ničí bakterie ve střevech. Máte-li problémy s akné, vyrážkami nebo jinou vadou pleti, můžete ji jablečným octem potírat.

Je třeba ale myslet na to, že obsahuje kyselinu, proto brzy po aplikaci pleť řádně opláchněte a osušte.

O jablečném octu můžeme často slýchat také ve spojitosti s hubnutím. Pomáhá při trávení a zlepšení průchodu potravy, takže určitý podíl na spalování tuků opravdu má.

Balzamikový ocet

Je to velmi oblíbený druh octa vyráběný tradičně v italské Modeně, který se připravuje přímo z vylisovaných hroznů odrůdy trebbiano. Tradiční balzamikový ocet pak zraje nejméně dvanáct let v dřevěných sudech.

Nejlepší octy zrají až 40 let a mohou stát tolik jako nejlepší vína. Je báječný do salátových zálivek i k dochucování smetanových omáček.

Rýžový ocet

Je oblíbený v kuchyních východní a jihovýchodní Asie. Existuje světlý, červený a tmavý. V Japonsku je nejoblíbenější světlý rýžový ocet, který se používá na sushi rýži a do salátových zálivek.

Tmavý rýžový ocet je nejpopulárnější v Číně a běžně se používá v dalších jihoasijských kuchyních.

Bylinkový ocet

Domácí výroba bylinkového octa je velmi jednoduchá a časově nenáročná. Mezi nejoblíbenější patří například ocet bazalkový, tymiánový, česnekový, estragonový, koprový, ale můžeme bylinky kombinovat a míchat podle libosti.

Čerstvé bylinky omyjeme vodou, dobře osušíme a pokrájíme na menší části. Vložíme je do připravené nádoby, zalijeme octem a láhev uzavřeme. Takto necháme louhovat po dobu dvou týdnů až jednoho měsíce, nejlépe v temnu a chladu.

Během této doby láhev několikrát protřepeme. Nakonec ocet přecedíme přes jemné plátno, nalijeme do sklenic a dobře uzavřeme. Domácí bylinkový ocet bychom měli skladovat v chladnější místnosti, nejlépe na temném místě.

Orientační množství bylin na 500 ml octa je asi jedna hrst pokrájených čerstvých bylin, nebo 3-5 stroužků prolisovaného či pokrájeného česneku, lžička pepřových kuliček, 1 cibule na kolečka, 2-3 pokrájené feferonky.V případě, že je výsledná chuť příliš silná, můžeme ocet naředit buď octem neochuceným nebo čistou vodou.

Text: Karin Stružková, Foto: Shutterstock