Postihla vás někdy kopřivka? Pak víte, jak strašně svědí, pálí a někdy i bolí, stejně jako žahanec od kopřivy. Naštěstí za pár dnů odezní a málokdy se vrátí. Jsou však lidé, kteří trpí chronickou kopřivkou, a ti musí snášet podrážděnou pokožku řadu týdnů, nebo i let.
Kopřivka je nevypočitatelná, přichází nečekaně a mnohdy ani lékař neví proč. Nejčastěji to bývá alergická reakce např. na některé potraviny, léky, latex či kovy. Je-li známá příčina, pak je možné se kopřivce vyhnout, v opačném případě jen můžete mírnit svědění a čekat, až odezní.
Průběh onemocnění Projevuje se silně svědícími plochými, ostře ohraničenými, vyvýšenými pupeny, často s otokem, které vznikají velice rychle (během několika minut) a rychle také zanikají a místo nich se na jiném místě objevují nové. Některé mohou mít uprostřed červeného fleku vodnatý puchýř. Kopřivka úplně zmizí do 24–72 hodin a nezanechá po sobě žádnou stopu, pokud si ji ovšem nerozškrábete.
Svědění je nejsilnější při výsevu pupenů, postupně se zmírňuje, výraznější bývá večer.
Nejčastěji postihuje děti, ale může se objevit u každého alergika.
Poruchy spánku
Vedle svědění a pálení mohou pupínky a otoky také bolet. Ve dne se to dá ještě ustát, ale v noci vám nepříjemné svědění a bolest nedají spát. A dlouhodobý nedostatek spánku znamená úbytek energie, a tudíž velkou únavu. Výsledkem mohou být psychické poruchy. I proto je dobré jít s kopřivkou k lékaři, zvlášť když trvá déle.
FORMY KOPŘIVKY
Akutní
Trvá obvykle několik hodin, maximálně však tři dny, a často se u ní objevuje imunitní přecitlivělost organismu. Původce, který to spustil, většinou znáte. Například častý výsev kopřivky doprovází konzumaci prvních jarních jahod.
Chronická Je závažnější. Trvá déle než 6 týdnů, často však i několik měsíců či let. Statisticky průměrné je 2 – 3 roky, ale existují případy, kdy se člověk potýká s chronickou kopřivkou třeba deset let. Bohužel lékaři vždy nedokážou jednoznačně určit příčinu, navíc řada léků vůbec nezabírá. Tento typ kopřivky bývá mnohdy sdružený s jiným autoimunitním onemocněním, např.
s cukrovkou, revmatoidní artritidou či poruchou funkce štítné žlázy, má tedy vliv na každodenní život pacienta. Je to také velká psychická zátěž. Příznaky se totiž objevují velmi neočekávaně a nemocný nikdy neví, zda bude mít „pouze“ pupeny, nebo také otoky. Maximum výskytu chronické kopřivky je mezi 20. a 40.
rokem věku a nejčastěji postihuje ženy.
TYPY KOPŘIVEK Chladová Je vyvolaná stykem kůže s chladným vzduchem či vodou. Solární Vzniká po působení ultrafialového záření na nezakrytou kůži, na které vyvolá výsev silně svědivých pupenů, které však do 20 minut vymizí. Akvagenní Objevuje se po styku s vodou, přičemž dráždivými faktory jsou pravděpodobně látky ve vodě rozpuštěné, např. chlór.
Cholinergní Je způsobená zvýšením tělesné teploty při fyzické námaze, přehřátí či stresu. Projevuje se vznikem symetrických výsevů četných drobných pupenů.
Ty mohou navzájem splývat a vytvářet tak větší ložiska.
Tlaková
Je to alergická reakce na působení tlaku na pokožku. Pupence se objeví tam, kde se poškrábete, nebo když si nějakým tupým předmětem jedete po kůži, na zadní straně stehen, když sedíte, v místech, kde se o něco pevně opřete apod. Naštěstí však pupeny do 15–20 minut mizí.
Jak kopřivku léčit Mírné příznaky ztlumíte mastí s kortikoidem nebo s obsahem 1% mentolu, roztokem s obsahem uhličitanu zinečnatého nebo jiným preparátem s protisvědivým účinkem. Oblíbený tekutý pudr zabere jen chviličku, pak už moc nepomáhá. Vyzkoušet také můžete 15 až 20minutovou koupel ve vlažné vodě, do které přidáte šálek jedlé sody.
Doporučuje se nosit oblečení z přírodních materiálů a ne z umělých vláken, omezit nadměrné teplo, a pokud to jde, nahradit určité skupiny léků látkami, které kopřivku nezhoršují.
Při celkové léčbě se podávají antihistaminika, některá antidepresiva a aplikují se kortikosteroidy k tlumení akutních výsevů a zmírnění otoků sliznice a kůže.
Komplikace kopřivky I tak na pohled banální nemoc jako kopřivka se může pořádně zkomplikovat. Někdy totiž alergická reakce přeroste v anafylaktický šok, při němž masivně oteče jazyk a hrtan, což brání v dýchání, takže se člověk dusí. Je to život ohrožující stav, při němž musí být pacientovi ihned podkožně aplikován adrenalin.
Naštěstí si těžší alergici nebezpečí uvědomují a zpravidla ho mají u sebe ve formě jednorázového pera.
Foto: Shutterstock
Komentáře