Aby nám zahrádka přinášela radost, musíme ji také „krmit“. Kompost je součástí koloběhu živin na zahrádce a podzim je ta nejlepší doba pro jeho založení.
Do zakládání kompostu se můžeme pustit v kteroukoliv roční dobu, ovšem ideální doba je právě teď na podzim. Jakmile začne mrznout, kompost přestane „pracovat“, ale to neznamená, že bychom nemohli přihazovat další materiál, třeba kuchyňské zbytky. Procesy se obnoví, jakmile se oteplí. Kompostu se nejlépe daří v polostínu, plné slunce ani stín mu nesvědčí.
Jednoduchá konstrukce
Kompost můžeme založit v konstrukci ze čtyř sloupků, pospojovaných latěmi, mezi kterými jsou mezery, anebo třeba pletivem s antikorozní úpravou. Přední strana kompostéru by měla být vyjímatelná, abychom měli ke kompostu pohodlný přístup, jinak se při přehazování zbytečně nadřeme.
Ideální řešení je sestavit sérii tří kompostérů vedle sebe – jeden na čerstvý kompost, druhý na přehazování kompostu a třetí na uskladnění hotového kompostu před použitím.
Můžeme ale koupit i plastový kompostér, který dobře poslouží a zabere jen nepatrně místa.
Pozvánka pro žížaly
Odpad v kompostu musí mít kontakt se zemí, aby dovnitř mohly proniknout půdní organismy, bakterie, hmyz, žížaly i houby. Proto na dno nedáváme žádný igelit. Kompostér sám musí být dostatečně prodyšný, aby uvnitř procesy probíhaly tak, jak mají, je totiž zapotřebí přívod vzduchu.
Kompost můžeme založit buď rovnou na zemi, anebo raději nejprve po celé ploše budoucího kompostu vykopat asi 15 cm zeminy a na její místo položit drenáž – třeba vrstvu písku.
Naspod patří drenáž
Dospodu nasypeme vrstvu hrubšího materiálu, který se postará o provzdušnění a drenáž. Poslouží nasekané nebo nadrcené větve, hobliny, dřevnaté stonky rostlin. Kompost bude potřebovat teplo, vzduch a vlhko, a proto se jednotlivé vrstvy prokládají. Ideální je promíchávat drobný materiál s hrubým, například slupky a podobný kuchyňský odpad s nasekanými větvičkami.
Chceme-li přidat posekanou trávu, nejprve ji necháme oschnout, aby se nezapařila a nezačala na kompostu zahnívat.
Dobré je ji promíchat s hrubým materiálem nebo třeba suchým listím z předchozí sezony.
Vrstvy střídáme
Jakmile se na kompostu vytvoří asi 20 – 25 cm vysoká vrstva kuchyňského odpadu, nasypeme na ni tenkou vrstvu vápna (jen lehce poprášíme), trochu dusíkatého živočišného hnojiva nebo močoviny (můžeme použít i urychlovač kompostu). Navrch přijde trochu kompostu z loňského roku anebo zeminy (zemina do kompostu naočkuje důležité půdní organismy).
Kompostovat lze kdeco
Kompostovat můžeme nejen rostlinný odpad ze zahrady (větvičky, klestí, tráva, kůra, drny, bramborová nať, sláma, plevel – raději bez semen), ale i kuchyňské zbytky (slupky, zbytky ovoce a zeleniny, kávovou sedlinu i kávové filtry) a také papír (nepotištěný, protože tiskařské barvy obsahují těžké kovy) a lepenku.
V malém množství a promíchané s jiným materiálem můžeme na kompost přidat i živočišné zbytky a jídlo, popel ze dřeva.
Kompost si poradí i s vaječnými skořápkami a v rozumné míře i s rozložitelnou podestýlkou od drobných hlodavců.
Na listí ořešáku opatrně
Opatrně bychom měli kompostovat plevely s vytvořenými semeny, zbytky rostlin napadených chorobami a plevelem s velmi odolnými oddenky, jako je pýr. Kompostovat se dají, ale jen v kompostu, ve kterém se vytváří dostatečně vysoká teplota, která je zničí. Problematické je listí z ořešáku, protože obsahuje látky, které půdu okyselují a brzdí růst jiných rostlin.
Proto ho na kompost můžeme přidávat jen v malém množství – jinak ho raději nechme pod stromem nebo vytvořme zvláštní ořešákový kompost.
Správná vlhkost je důležitá
Kompost by se měl směrem nahoru zužovat a neměl by být příliš vysoký, maximálně 150 cm. Navrch jako ochranu navrstvíme listí, slámu nebo trávu z posekaného trávníku. Přihazovat budeme, jakmile budeme mít pocit, že kompost začíná zapáchat nebo vypadá nevábně. Můžeme přisypávat i hlínu, kterou potom budeme vracet obohacenou o cenné živiny. Navíc tak zabráníme příliš rychlému vysychání.
Kompost nesmí být ani příliš suchý, ani přemokřený. Když zmáčkneme v dlani hrst kompostu zespod hromady, neměla by vytékat voda a měl by držet pohromadě, vytvořit kyprou kuličku.
Proto ho někdy budeme muset pokropit, jindy přikrýt plachtou, budou-li hrozit trvalejší deště.
Jednou za čas přehodíme
Proto, aby kompost pěkně zrál, potřebuje přístup vzduchu. Jinak by materiál začal zahnívat. Abychom tomu předešli, měli bychom kompost jednou za několik měsíců přeházet – to, co bylo navrchu, se dostane naspod. U malých, správně založených kompostů to ale nebývá nutné. Po několika měsících je kompost hotový – použít ho můžeme už po půl roce, vyzrálý bude asi za devět měsíců.
Rychlost záleží na mnoha faktorech, například na tom, jak vysoká byla teplota uvnitř hromady.
Teď už jen zbývá prosít ho přes síto, velké, zatím nerozložené větvičky vrátit zpátky a pohnojit zahrádku.
7. nápad: kompost v kuchyni
Nemáte nejen zahrádku, ale dokonce ani malý balkon, a přesto se chcete pustit do kompostování aspoň v malém? Není to sci-fi: existují miniaturní kompostéry určené do domácnosti. Například takzvané vermikompostéry můžete postavit rovnou do kuchyně a bioodpad házet rovnou do něj. Vermikompostér je malá nádoba s několika dny uvnitř, kterou osadíme speciálně vyšlechtěným druhem kanadských žížal.
Ty jsou pořádně při chuti a naše slupky od brambor nebo jiný organický odpad z kuchyně spořádají a přemění na kompost jako mávnutím kouzelného proutku.
Tetx: Kateřina Rodná, foto: Shutterstock
Komentáře