Zní to tajemně, ale balbutik není nikdo jiný než člověk, který nedokáže plynule hovořit. V řeči zadrhává, zkrátka koktá. Když ale začne zpívat, není po jeho postižení ani památky.
Koktavost je jedna z nejtěžších a nejvíce viditelných poruch komunikace. V žádném případě však balbutici nejsou mentálně postižení. Jejich mozek funguje v ostatních činnostech (kromě řeči) naprosto normálně.
Co koktavost způsobuje?
To se odborníkům dodnes nepodařilo přesně určit. Zřejmě se jedná o kombinaci více faktorů, dědičností počínaje a různými vnějšími podmínkami konče. Někdy může být spouštějícím momentem smutná nebo naopak radostná událost. Proto není ani tak důležitá příčina, ale to, co koktavost může udržovat či zhoršovat. Nejčastěji se tato porucha projeví mezi třetím a čtvrtým rokem, kdy dítě začíná mluvit v celých větách. Často se jen snaží něco překotně říct. Když ale opakuje začátky slov nebo má problémy s vyřčením slova, neodkládejte návštěvu logopeda a začněte s koktavostí bojovat co nejdříve. Druhé kritické období znamená nástup do školy, který je pro nejednoho školáka těžkou psychickou zátěží. Dobrá zpráva je, že při správné terapii až 80 % dětí začne do sedmi let mluvit plynule, z toho polovina do půl roku od začátku potíží. Neskončí-li koktavost v raném dětství, je šance na úplné vyléčení velmi nízká.
Projevy
Můžeme je rozlišit na vnitřní a vnější. Vnější se projevují lehčí formou, tedy opakováním písmene či slabiky na začátku slova, např. s-s-s-statečný, ma-ma-máslo, střední formou, kdy postižený protahuje první hlásky – róóóóózumím, kóóólik to stojí?, a nejzávažnější formou – člověk není schopný komunikace a jeho projev doprovázejí záškuby těla a končetin.
K vnitřním projevům patří strach z mluvení, zejména jde-li o důležitou, emočně významnou situaci. Balbutik má tzv. řečový blok, což znamená, že není schopný vydat požadovaný zvuk, nebo dokonce vydechnout, protože nedokáže pohnout jazykem, rty a nepohnou se ani hlasivky. Tyto bloky se rozvíjejí v pozdějším věku. Koktajícímu dělají problémy souhlásky K, M, P, T, a tak se postupně začne vyhýbat slovům, která je obsahují, takže jeho slovní projev bývá často podivný.
Kdy to jde samo
Ačkoli je pro balbutika mluvení velmi náročné, je zajímavé, že v některých situacích dokáže hovořit plynule. Koktavost se neprojevuje při šeptání, zpěvu a někdy ani tehdy, mluví-li si balbutik o samotě sám pro sebe, nebo když dítě hovoří na hračky.
Běžné denní potíže
Koktání je dost závažný problém, který dokáže člověka pěkně potrápit a znepříjemnit mu každodenní situace. Navíc je to vada velmi zřetelná, často doprovázená tiky, různými nezvyklými pohyby rukou, nohou, nebo i celého těla, proto narušuje sociální vazby. Dítě je ve škole terčem nepříjemných posměšků, dospělého kvůli koktavosti často odmítají při ucházení se o práci. To bohužel může vést k sebepodceňování a sebelítosti. Okolí by se mělo snažit balbutika přirozeně včlenit do společnosti. Žádoucí je nebát se mluvit o koktavosti, ptát se na pocity a metody, kterými lze řeč zjednodušit. Nesprávné je napovídat nebo dokončovat věty. Má-li balbutik dosáhnout zlepšení svého stavu, musí hlavně mluvit a uvědomovat si svou řeč.
Mýty
Není pravda, že koktavost je následek psychického šoku. Když dítě při mikulášské nadílce vyleká čert, koktat nezačne, leda že by už mělo jisté dispozice pro tuto poruchu. Také není pravda, že koktavost zavinili rodiče špatným výchovným postupem. A je také nesprávné se domnívat, že koktavostí trpí pouze labilní a úzkostní lidé.
Terapie
Léčebných způsobů jsou desítky, o jejich využití ale musí vždy rozhodnout odborník – logoped, psycholog, neurolog, foniatr. Ti se pomocí nejrůznějších řečových a uvolňovacích artikulačních cvičení, dechových technik, čtením, nácvikem souvislého vyprávění, zpěvem snaží přeměnit koktavost na plynulou řeč (vzpomeňte si na postavu britského krále Jiřího V. v oscarovém filmu Králova řeč). A protože koktavost začíná v dětství, je nejprve třeba upravit výchovné prostředí v rodině. Rodiče by měli dodržovat několik zásad významných pro účinnou léčbu i správný psychický vývoj dítěte a pro prevenci vzniku logofobie (obavy z neúspěchu vlastního řečového projevu):
• Koktavost není nemoc, nepřipusťte, aby si koktající dítě jako nemocné připadalo.
• Zajistěte doma klidnější, méně uspěchaný životní styl.
• S dítětem mluvte pomaleji, nechte ho dokončit jeho myšlenky.
• Nikdy ho nenuťte opakovat slova nebo věty, aby to už konečně bylo správně.
• Po dobu společného jídla vypněte televizi nebo rozhlas. Je to čas pro rodinnou konverzaci, ne pro poslech rozhlasu či televize.
• Často si společně čtěte a vyprávějte.
• Dejte mu najevo, že vás zajímá, co říká. Když vám něco vypráví, dívejte se mu do očí a pozorně poslouchejte.
• Potomka pozitivně motivujte a vysvětlete mu, že každý má nějaké potíže.
• Nedělejte z jeho koktání „problém“. Nedovolte, aby se mu kdokoliv posmíval.
V dětství to za vás řeší rodiče, v pubertě či dospělosti je důležité překonat počáteční stud a k lékaři skutečně přijít. Protože, čím dříve přijdete, tím máte větší šanci na úspěch.
Komentáře