Možná si řeknete no a co. Karafiát jako karafiát. Ale není to pravda. Ten klatovský má už za sebou pořádný kus cesty k dnešní podobě. Věděli jste třeba, že je mu už více než 200 let?
Zdálo by se, že karafiáty už mají svůj boom za sebou. Že už si všechny své svátky, narozeniny i ozdobu tribun odsloužily. Kdovíproč pokukujeme po „holandských specialitách“, pocházejících ovšem z Afriky, a zapomínáme na krásu, která roste hned za humny. A mezi takové poklady patří právě klatovský karafiát.
Jak ho poznáte?
Především ten klatovský má hladké okraje korunních lístků, ostatní karafiáty naopak zoubkované. A možná byste nevěřili, kolik existuje rozmanitých barev a kreseb v květech. Takovou barevnou škálou se nechlubí žádný jiný karafiát.
Zejména ženy samozřejmě zaujme i jemná hřebíčková vůně, která se nezapomíná. A budoucí pěstitele zase fakt, že zatímco americký karafiát potřebuje k vypěstování skleník, klatovský je mrazuvzdorná trvalka.
Ta trocha historie…
Píše se rok 1813, Napoleon prohrává na celé čáře a rytmistr Volšanský se vrací z vojny do rodného města.
S sebou si přinesl semeno Dianthus caryo-phyllus, jež „zasel a pěstovati počal.“ Zdá se to jednoduché, ale od tohohle historického začátku ještě povede dlouhá cesta k budoucí slávě květiny.
Vlastně se ani pořádně neví, jak voják k semenům přišel a jestli to bylo opravdu ve Francii, jak tvrdí některé prameny, ale to je koneckonců jedno. Důležitější je, že první kvetoucí rostlinky přilákaly pozornost několika měšťanů a ti se pustili do pěstování.
Díky houževnatosti a trpělivosti při umělém sprašování a přísnému výběru rostlin se jim podařilo karafiáty zdokonalit. A tak se pomalu rodil plnokvětý klatovský karafiát. Věci se pak chopili zahradníci i obchodníci.
Ti druzí ovšem moc nepochodili, protože okouzlující karafiát sice vítězil na světových výstavách, ale pro komerční účely se nehodil. Velký počet rostlin znamená i hodně ruční práce, vyžaduje čas a trpělivost. Ani náklady nejsou zanedbatelné. Dobře se dá pěstovat ze záliby a s láskou v přiměřeném množství na zahrádkách.
Začínáme pěstovat
Sazenice sázíme na slunné záhony na vzdálenost 30 centimetrů od sebe. Pokud je chceme pěstovat v květináčích, vybereme nádoby o průměru 16 centimetrů. Sazenice se vysazují těsně pod dvojlisty, při mělkém sázení se obtížně háčkují (čili množí hřížením).
Pokud budete mít sazenice s kořeny se zemním balem, musíte ho před výsadbou opatrně rozmočit, protože v zatvrdlém balu by sazenice živořila.
Hnojení
Karafiáty jsou velice náročné na draslík, vápno, fosfor a železo. Proto před výsadbou pozemek prohnojíme strojeným hnojivem. Další přihnojení provedeme v polovině června.
Zaléváme důkladně v delších intervalech (1x za týden), večer orosíme jen přízemně, zvláště v době květenství dbáme, aby voda nepřišla do květů. Používáme pokud možno vodu bez chloru, nejlépe dešťovou.
Pozor: Nikdy nehnojíme močůvkou, nakvašeným slepičím trusem a podobně, rozmnožuje se tím květilka karafiátová a plísně.
Úprava stonku
Když květonosné stonky během měsíce června vyrostou do výše 30 až 40 centimetrů a začnou se pod tíhou žaludovitých poupat ohýbat, zarazíme k nim 80 až 90 centimetrů dlouhý a asi 3 milimetry silný pozinkovaný drát, na konci ohnutý do očka, aby náhodou nedošlo při shýbání k poranění obličeje nebo očí.
K tomuto drátu připevníme květní stonek kroužky ze slabého pozinkovaného drátku. Vrcholová poupata postupně vykvetou v polovině července v nádherné jednobarevné nebo vícebarevné květy o průměru 6-8 centimetrů. Podobně se pěstují rostliny v květináčích. Klatovské karafiáty kvetou po dobu asi tří týdnů.
Množení
Vysazené karafiátové sazenice vytvoří kromě květního stonku šest až deset postranních odnoží, které následující rok vykvetou, ale menšími květy než mateřská rostlina. Proto v srpnu tyto odnože oddělíme zvláštním způsobem, takzvaným háčkováním.
Je to vlastně postup, který zahrádkáři znají pod pojmem hřížení. Zhruba po pěti týdnech, kdy hříženci zakoření, je odřízneme od mateční rostliny a přesadíme na záhon. Zde jako nové sazenice pro příští rok přečkají zimu. A další sezonu začíná koloběh nanovo…
Tip Paní domu:
Další informace a rady můžete získat každým rokem na výstavě karafiátů v Klatovech v Hostašově ulici, v takzvané botanické zahradě u muzea, která se koná v druhé dekádě července, nebo se obraťte přímo na Pěstitele klatovských karafiátů (Hostašova ulice, PSČ 339 01, Klatovy 4)
Text: Eva Hořánková s využitím ZO ČZS – Klatovský karafiát
Foto: SZO ČZS Pěstitelé klatovských karafiátů, Peter Pošefka, turistika.cz
