Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje až 200 tisíc Čechů. Během života se rozvine u jednoho z pěti a umírá na něj více lidí než na rakovinu. Přitom ho málokdo zná.

Zadýcháváte se i při menší námaze? Otékají vám nohy, zejména kotníky? Přibrali jste na váze? Nemáte chuť k jídlu? Býváte více unaveni? Musíte častěji na „malou“? Pociťujete někdy, že se vám srdce „splaší“?

Jestliže nad otázkami mávnete rukou, že to je ve vašem věku „normální“, pak zadržte. Tyhle příznaky totiž mohou signalizovat zrádnou nemoc třetího tisíciletí – chronické srdeční selhání.

Není to infarkt

Toto chronické onemocnění zachytí lékaři každoročně u 40 tisíc lidí! A polovina z nich zemře do 5 let od stanovení diagnózy. Přitom při včasném rozpoznání nemoci mohou pacienti žít kvalitní život. Stačí si všímat výše uvedených varovných příznaků.

Takto různorodé projevy si ale málokdo spojí do jedné diagnózy. Navíc oproti infarktu (se kterým si lidé srdeční selhání nejvíce pletou) přichází tato nemoc velmi nenápadně.

Lidé si často myslí, že únava a zhoršené dýchání patří k projevům stárnutí nebo k tomu, že přibrali pár kilo navíc. Nadváhu ale může způsobit zadržování tekutin v těle. A málokoho přitom napadne, že by se mohlo jednat o chronické srdeční selhání.

Co to tedy je?

Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při chronickém srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené.

Není výjimkou, že srdce pracuje na pouhých 34 % i méně. Pojďme si proto ještě jednou projít všech pět typických příznaků, podle kterých lze nemoc rozpoznat:

1. Nestačíte s dechem

Na zadýchávání při sportu není nic zvláštního. Problém nastává ve chvíli, kdy se vám dýchá namáhavě a ztěžka, aniž byste předváděli výkony olympijských sportovců. Dušnost totiž patří mezi hlavní příznaky srdečního selhání.

Obtíže se mohou nejprve dostavit jen při větší námaze. Později se však začnou projevovat i při lehčí zátěži, třeba při úklidu nebo na procházce.

Situace se může zhoršit natolik, že se zadýcháte i v klidu či při činnosti, která vám dříve nedělala sebemenší problémy. Pokud se dušnost zhorší v noci, když si lehnete na záda, je nasnadě mít se na pozoru. Ulevit vám může podložení zad několika polštáři. S tím byste se ale neměli spokojit a měli byste vyhledat lékaře.

2. Otoky, které na cestování nesvedete

Jedním ze signálů, že vaše srdce nezvládá plnit svou funkci, jsou i otoky nohou a kotníků. Jen 28 % Čechů si tento problém spojuje se srdcem, dvě pětiny z nás jej přisuzují stáří. Nenechte se ale zmást, otoky mohou značit závažné onemocnění srdce.

Dalším ze signálů je zvětšení objemu v oblasti břicha, způsobené hromaděním tekutiny, které může doprovázet nechutenství.

3. Nevysvětlitelná únava a slabost

Po celodenní zátěži anebo sportu jsme všichni unavení a potřebujeme dostatek spánku. Signálem, že něco není v pořádku, je ale neustálá únava a vyčerpání, což může poukazovat na srdeční selhání.

Srdce rozvádí krev a tím i kyslík a důležité živiny do celého těla. V případě, že srdce zaostává, pumpuje krev přednostně do životně důležitých orgánů. Tím dochází k menšímu prokrvení našich svalů a my se cítíme malátní a unavení.

4. Nadměrné bušení srdce i bez fyzické zátěže

Komu z nás se někdy zběsile nerozbušilo srdce, když uviděl někoho, koho má rád? Co když ale nadměrně buší a vy vůbec netušíte proč? Může se snažit dohnat zpomalené tempo způsobené srdečním selháním a začít enormně pumpovat krev, která se v těle nahromadila. Vy pak cítíte bušení, které neodpovídá prožívané situaci.

5. Nárůst váhy i přes ztrátu chuti k jídlu

V těle se v případě chronického srdečního selhání začne hromadit krev i voda. Pozorovat můžete znatelný nárůst váhy ve velmi krátkém čase (až dvě kila během jediného týdne).

Zároveň však přebytečná tekutina může zapříčinit ztrátu chuti k jídlu a nevolnosti během jídla. Celých 97 % z nás si nechuť k jídlu se srdcem vůbec nespojí, i tímto způsobem ale může tělo volat o pozornost.

Kvalitní žití

Dobrou zprávou je, že srdeční selhání je možné léčit a při dodržování určitých pravidel se s ním dá kvalitně žít. Ovšem jen v případě, že pacient přijde k lékaři včas. Pravda, někdy je nutné zavést kardiostimulátor.

Pacienta poté čekají pravidelné kontroly u kardiologa a užívání léků. A nemusí se bát, že už nebude moci sportovat. Naopak… Srdce je sval, a tudíž je zapotřebí jej trénovat. Samozřejmě uváženě a za lékařského dohledu.

Každodenní procházky na čerstvém vzduchu působí jako balzám. Žádoucí je také změna životního stylu a stravovacích návyků:

* omezit sůl

* výrazně omezit (lépe zcela vyloučit) alkohol a cigarety

* hlídat si hmotnost

* vyhýbat se stresu a nadměrné fyzické zátěži.

Foto: Shutterstock