Některé se stříhají brzy na jaře, jiné za odkvětu, další, když se sebere úroda, a další zase na podzim.

Proč dřeviny vůbec řezat? Vždyť ani po lese nechodí žádný „zahradník“ s nůžkami a neusměrňuje jejich růst… V zahradě prostě platí jiná pravidla než v přírodě. Chcete se těšit vzrůstem, květy a plody, a to pokud možno každý rok znovu.

A právě v tom spočívá úloha správného řezu dřevin: udržuje keře a některé stromy ve stavu „věčného mládí“. Přirozeně se pak větví a pravidelně podle svého typu kvetou.

Stromům to udělá dobře

Strom, který je obtěžkaný větvemi, nemá možnost čerpat dostatek světla. A to je pro tvorbu pupenů i pro růst a vybarvení plodů naprosto nezbytné. Navíc se jim po sestřihu odlehčí o váhu odřezaných větví.

Na podzim ořezané ovocné stromy a některé okrasné keře navíc svou mízu odvádějí zpět do kořenů. Bez ořezu by dokonce mohly umřít.

Jaké typy řezu se provádějí

Ze stromů se prořezávají pouze ty ovocné. Ostatní řez nepotřebují. Možná je můžete jen malinko upravit, abyste prosvětlili příliš hustou korunu a odstranili poškozené větve. A keře? Tam se se zahradnickými nůžkami vyřádíte častěji:

* Hned po zasazení je to první řez.

* Výchovný řez, který je běžný u ovocných stromů, se u okrasných dřevin neprovádí.

* Jestliže máte keře staré a dlouho zahradnické nůžky neviděly, pak se pusťte do zmlazovacího řezu.

* Ovšem jestliže udržovací řez provádíte pravidelně a správně, pak je zmlazovací řez zbytečný.

* Prosvětlovací řez se bez ohledu na stáří dřeviny dělá každé dva roky. Odstraňujte celé větve nebo výhony. Zde nejde o podporu nových výhonů, ale o lepší prosvětlení vnitřku keře. Odstraňte také všechny větve, které se kříží.

* Při zpětném řezu odstraňujte horní části větve. Díky tomuto řezu se tvoří nové výhonky a keř také lépe nasazuje na květ.

A konkrétně?

Stálezelené dřeviny se nemusejí prořezávat prakticky vůbec. Nepotřebují žádný pravidelný udržovací řez. Přesto je dobře prohlédněte na začátku jara. Pryč bystě měli dát všechny napříč rostoucí nebo silně vyčnívající větve. A samozřejmě zmrzlé výhony.

Na opadavé stromy a keře si udělejte čas v době vegetačního klidu, tedy mezi podzimem a jarem. Nesmí ale mrznout, zmrzlá voda by mohla větve doslova roztrhat.

• Vhodnou dobou je předjaří. To už jasně poznáte, které větve zmrzly. A navíc už brzy začne proudit míza, která pomůže svými živinami rány zacelit.

• Výjimku představují stromy, které hodně „pláčou“ – to je javor, bříza, třešeň a jírovec. Pro ty je nejlepším časem k prořezu konec léta, nebo ještě lépe podzim, když jim opadají listy.

• V létě po odkvětu zase přijdou na řadu časně kvetoucí dřeviny. Kdybyste je prořezávali na jaře, přišli byste o již nasazená poupata.

• Kdykoli ale zpozorujete, že se na stromku či na keříku tvoří něco choroboplodného, ať je to cokoli, na žádná časová omezení se neohlížejte a větev nebo výhon odstraňte okamžitě a důkladně. Totéž platí pro zlomené i jen nalomené části výhonů.

Čím stromy a keře prořezávat

Základem kvalitního ošetření dřevin jsou vhodné nástroje. Nešikovně provedený řez tupými nůžkami může větev pohmoždit nebo roztrhnout. Rána po řezu se díky tomu může špatně hojit a usnadní to napadení škůdci nebo chorobami. Co byste měli mít k dispozici?

• V první řadě kvalitní zahradnické nůžky. Ty jednobřité s kovadlinkou oddělí čistě i silnější větve. Dvoubřitými nůžkami zase můžete pohodlně stříhat i v hustě rozvětvených větvích.

• Nůžky s dlouhou rukojetí vám umožní stříhat větve silné 2–4 centimetry.

• Na silnější větve už potřebujete pilku na stromy.

• K začišťování nebo vyhlazování ran se používá nůž se silnou a zakřivenou čepelí. Říká se mu žabka.

Tip Paní domu: Pravidelná a pečlivá údržba nástrojů nejen prodlužuje jejich životnost. Pomáhá i vám a dřevinám. Ostré čepele a listy pily a dobře naolejované klouby usnadňují přesný řez, čištění břitů po použití je zase prevencí proti přenosu chorob.

Pokud potřebujete odřezat větev, která je silnější než předloktí, použijte tuto metodu:

• Nejdříve ji začněte řezat zespod, a to asi do poloviny, ve vzdálenosti 20–30 centimetrů od kmene.

• Teprve druhý řez veďte shora dolů, a to o několik centimetrů vnějším směrem od kmene. Větev se asi v polovině řezu sama odlomí, ale jen k prvnímu řezu. Strom tak zůstane nezraněn.

• Teprve potom odřízněte zbylý pahýl přímo u kmene.

Rada pro nezkušené

Umět správně prořezávat stromy je docela věda. Proto jestli se na to necítíte a netroufáte, bez zardění si pořiďte odborníka. Je to mnohem lepší, než kdybyste svým stromkům neodborným řezem nevratně ublížili.

Zdroj: Praktická zahrada – Dobré rady zahrádkářům (nakladatelství Vašut)

Foto: Shutterstock