Stáří není nemoc. Mívá však svá specifika a zvláštnosti. Je tak trochu podobné dětství. A stejně jako o děti pečují dětští specialisté – pediatři, senioři patří do rukou specialistů na stáří – geriatrů.
Doktor dědů a babiček. Přesně to je geriatr. Tento lékařský obor vznikl poměrně nedávno – konkrétně u nás se první geriatrická ambulance otevřela v roce 1983. A proč je geriatrů zapotřebí? V dnešní době se pořád zvyšuje počet lidí dožívajících se stále vyššího věku, kteří si léčí více nemocí najednou, a užívají proto stále větší množství pilulek.
A to pro ně není nejlepší řešení.
Žít život s radostí
Možná i vy máte doma starší rodiče a z vlastní zkušenosti víte, že jejich život bývá často spojený s nemocemi a bolestmi. Chodí se svými problémy k různým lékařům a každý jim předepíše podle konkrétního stavu nějaké užívání. Tohle působí na tento neduh a jiné zase na tuto bolest.
Může se však stát (a nezřídka se stává), že jeden lék znásobí účinek druhého léku nebo naopak jeho léčebný efekt potlačí. Je to začarovaný kruh. A to je jeden z příkladů, kdy přichází na pomoc geriatr.
Jeho úkolem není jen prodlužovat starým lidem život, ale pomoci jim, aby jej prožili naplno, důstojně a s radostí.
Stárnutí je přirozená součást života
I ve stáří je „normální“ mít dobrou fyzičku i duševní kondici, být co nejvíce samostatný a nezávislý. Na druhé straně je to období, kdy některé nemoci a poruchy prostě přicházejí častěji. Starší pacient se od mladšího zpravidla liší tím, že jeho stonání trvá déle. Geriatrický pacient je ten starší pacient, jehož jedno onemocnění komplikuje výskyt dalších nemocí.
A ty následně ovlivňují léčbu i rehabilitaci.
Kdy mluvíme o stáří?
Podle Světové zdravotnické organizace se stáří člení na tato období:
- 60 – 74 let = stárnutí, časné stáří
- 75 – 89 let = vlastní stáří, kmetství
- 90 a více let = dlouhověkost
Křehký a s omezením
Už před dvěma tisíci lety se hlásalo, že pro starší lidi je k udržení svěžesti, vitality a dlouhověkosti vhodná lehká, ale výživná strava, častý pohyb na čerstvém vzduchu, každodenní ranní tělesné cvičení, pravidelné koupele a masáže.
Zajímá vás, jestli by i pro vaše rodiče byla návštěva geriatra přínosná? Jsou pro ně tyto stavy typické?
- Mají dlouhodobé neutichající bolesti spojené s vleklým onemocněním nebo chronickými potížemi (například artrózou).
- Ne vždy jim léky dokážou dostatečně a bez nežádoucích účinků ulevit.
- Jsou starší 65 let a mají více nemocí.
- Užívají větší množství léků.
- Mají potíže s chůzí a častěji padají. Jsou křehcí a pády jim působí zlomeniny.
- Trpí depresemi, mají psychické potíže.
- Často zapomínají, bývají zmatení a dezorientovaní.
Kdy jít za geriatrem?
Většina vašich odpovědí je kladná? Možná nastal čas se za geriatrem vypravit. Může se na něj obrátit jak sám senior, tak i jeho příbuzní. Dokonce můžete svého rodinného příslušníka na vyšetření doprovodit a zůstat s ním v ordinaci. Je to proto, že starší lidé bývají někdy pomalejší a méně si pamatují.
V přítomnosti blízkého člena rodiny se cítí lépe a on zase pohotověji spolupracuje s lékařem. Pacienta na geriatrii může odeslat i lékař, a to praktický i jiné odbornosti. Podmínkou je jen dovršení seniorského věku.
Do ordinace geriatra nejvíce přicházejí lidé starší 65 – 70 let.
Někteří staří lidé mohou mít problémy s poruchou tzv. kognitivních (poznávacích) funkcí. Proto geriatr provádí speciální test ke zjištění nebo vyloučení demence. Pro hodnocení emočních poruch se zase používá test hodnocení tzv. emočních stavů. Z něj lékař zjistí, jestli pacient nemá depresi.
Nejde jen o zdraví
Geriatrie je tak trochu jiná než ostatní lékařské obory. Pomáhá starším pacientům s úplně všemi jejich zdravotními neduhy najednou. Ale nejen to. Zdraví těchto lidí bývá značně ovlivněno mnoha dalšími faktory, například ztrátou partnera nebo přátel, sníženými sociálními jistotami či pocitem osamělosti.
U starého člověka nestačí pouze vyřešit potíže na úrovni těla, je velmi důležité pomoci mu i s psychickou bolestí a sociálními nejistotami.
Jinak se léčba nemůže podařit.
Co jsou kognitivní funkce?
Prostřednictvím tzv. kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe. Jedná, reaguje, zvládá různé úkoly. Kromě paměti a koncentrace zahrnují i soustředění, pozornost, kvalitu mluvení, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací.
Foto: Shutterstock
Komentáře