Zatímco venku byla zatažená obloha a schylovalo se k dešti, v půvabném bytě zpěvačky Jitky Zelenkové vládla pohodová atmosféra, díky níž jsme si mohli v klidu povídat o všem možném.
Jitko, dvaatřicet let žijete tady v centru Prahy na Vinohradech. Nezatoužila jste někdy po vlastním domě někde na okraji, kde je klidněji?
V poslední době o tom uvažuji, ale nikoliv o domě, ale o jiném bytu. Přitom mé bydlení již jen ze strategických důvodů je svojí polohou jedno z nejvýhodnějších – rovně to mám na Mladou Boleslav, doleva na Teplice a doprava na Moravu. Kousek je Palác Flora, všechny nákupy se dají zvládnout pěšky, když nemáte auto.
Ale vy přece auto máte…
No právě, auto je v mém profesním životě nejdůležitější. Tam, co bydlím, je modrá parkovací zóna, platím si parkovací kartu, měla bych tedy jako rezident parkovat bez problémů, opak je však pravdou. Se zavazadly přijedu hluboko v noci, musím je postupně vynosit a pak jít znovu do auta a najít nějaké místo na parkování. Často se stává, že jezdím kolem dokola hodinu…
Bydlíte přímo pod střechou, to si dáte.
Výtah jede do pátého patra a pak mne čekají ještě jedny schody. Ale obrovská výhoda toho bytu je neuvěřitelné soukromí, klid, částečná romantika díky miniterásce, krásný výhled na světla velkoměsta i do zeleně. Bohužel ale začínají nad klady převažovat minusy. O parkování jsem už mluvila, tím dalším je horko. Nemám klimatizaci, v létě se pod střechou nedá vydržet, jaké je tam horko. K tomu připočítejte neřesti starších bytů, kde pořád něco nefunguje. Stále tak řeším něco, co přestávám zvládat, psychicky i fyzicky. Uvažuji tedy o novostavbě a klidně i na okraji Prahy, abych to měla kousek do přírody, ale hlavně parkovací stání nebo garáž.
Váš byt je ovlivněn čínskou filozofií feng-šuej, umožňující nastolení harmonie energií. Věříte na její působení?
O feng-šuej mám desítky knih a byt mám zavalený časopisy o bydlení. Ty mám raději než módní časopisy, přečíst si, kdo jak bydlí a různé nápady, mě to hrozně zajímá. Energie má proudit, hodně na to dám. Ale zcela podle feng-šuej byt nemám, protože kdyby tomu tak bylo, tak bych tam neměla tolik krámů.
Volné chvíle trávíte na chatě ve Skryjích na Berounce, kterou postavil ještě váš tatínek. Zahradničíte, nebo jenom relaxujete?
Jsem spíše hotelový tip, chci přijet na chatu a kochat se, nedělat nic. Vzít si knížku, mít krásný večer s nějakým světýlkem, dát si kytičku na stůl. Nepěstuji, nenatírám, nebaví mne to. Nejsem manuálně zručná, ani nevím, jak se co dělá. Mne baví vzít si batoh na záda a jít se projít do vesničky, pozdravit se tam se známými… Ve Skryjích žije řada báječných lidí, třeba fenomenální, světově uznávaný klasický kytarista Pavel Steidl či báječný starosta Josef Jedlička. A také skvělý Rom Milan Čonka, který pracuje v místním zastupitelstvu a na chatě mi se svou paní pomáhá.
Zpíváte si tam také?
Zpívám. Dokonce dvě CD jsem natočila nedaleko, v Rokycanech, v takovém malém studiu, byly to Moje Vánoce a Pod kůží. Jezdila jsem spát na chatu a písničky jsem se tam učila.
Na Křivoklátsku roste v létě hodně hub. Houbaříte?
Ráda jím houby, dělám si smaženici, ale nerada chodím do lesa se skloněnou hlavou. Mám hlavu nahoře a dívám se, jak je to kolem krásné. A nahoře houby nerostou.
Koncem roku vyšla vaše biografie Sem tam, která vznikala plných pět let. Je v ní úplně všechno?
Tu knížku začal psát Jaroslav Kříženecký a dokončil ji Jan Adam. Chtěla jsem nebulvární knihu a to se podařilo. Je tam kompletní výčet mé práce, co nejvíce o práci a o lidech, kteří mně pracovně vstoupili do života, jsou tam i jejich profily. Je důležité, aby se i o nich vědělo. Zásadní vztahové věci tam samozřejmě jsou také, bez nich by nebyl život.
Nedávno jste oslavila pětašedesátiny. Brala jste to jako zlom? Nebo vám vrásky nevadí?
Vrásky nevadí, vadí výraz. V životě je nejdůležitější mít pořád plány. Plány a dobrá energie vám dává dobrý výraz. Pětašedesát. Mně nevadí ani to číslo. K narozeninám jsem měla krásný koncert v Divadle Studio dva, vyšla ta knížka a na závěr roku jsem absolvovala 35 vánočních koncertů jako host orchestru Václava Hybše, jehož kapela měla 55 a sám Václav Hybš 80 let, takže dohromady nám to dalo dvoustovku.
Jak se udržujete v kondici?
Miluji pohyb venku, ale dostat mne do tělocvičny představuje nadlidské úsilí. Neuvěřitelně dobře mně dělají hory. Jezdím na Jizerku nebo do Harrachova, kde v zimě chodím na běžkách a i mrazivý vzduch mně dělá dobře, v létě hodně chodím, v roce 2006 jsem objevila nording walking, tehdy se to tady příliš ještě nepraktikovalo. V létě také jezdím rehabilitovat do lázní, do Třeboně, kde mám řád a pravidelný režim, cvičím, rehabilituji, žádné večírky či chození po hospůdkách.
Co jídelníček a diety?
Jsem známý dietář, čas od času projdu opravdovou dietní kúrou. Proteinová keto dieta je jediná dieta, u které se udržím a kdy kila jdou dolů. Musíte ale dodržovat dietní režim a nejíst cukry a tuky, hlavně ne večer. A chce to taky pohyb, minimálně třicet minut denně na rotopedu.
Jaká jídla máte ráda?
Mé obědy a večeře nejsou příliš pro gurmány. Protože jsem dietář, tak jím vysušená masa, dušená, to by nikomu nechutnalo. Ale miluji velké zeleninové saláty, jakékoliv, i z posledních zbytků zeleniny, nemám ráda, když se potraviny vyhazují. Pravidelně si kupuji množství zeleniny a ovoce. Nejím vepřové maso, nejraději mám krůtí, kuřecí a ryby.
Lze se nějak naučit optimismu? Ten váš je záviděníhodný…
Asi ne, ale dá se na tom pracovat. Nesmíte si k sobě pouštět negativní lidi. Anebo lidi, kteří jsou takovými „vysavači“ a sají z vás energii. Nepouštět k sobě ani špatné informace, jež vás uvrhávají do špatné nálady.
A když se přesto cítíte mizerně, jak si dokážete zvednout náladu?
Když se dobře vyspím a když mne čeká nějaká dobrá práce, na niž se mohu těšit. A když se mi podaří dobrý koncert, to mi zvedne náladu asi nejvíc.
Co od vás mohou letos vaši příznivci očekávat?
V letošním roce to budou recitály s Františkem Rabou a Lvem Rybalkinem, také nějaký hezký pražský koncert. Ale už mám plány na příští rok, protože v roce 2017 budu mít padesát let umělecké činnosti a na to se chci zaměřit. Takže i nějaký velký koncert a CD bude, nechte se překvapit.
Ve zkratce:
• Narodila se 5. června 1950 v Brně v hudební rodině, její otec byl dirigent a matka zpěvačka.
• V roce 1967 vyhrála celostátní soutěž Talent 67.
• Už před maturitou hostovala v divadlech Apollo a Rokoko a hrála ve filmu Bylo čtvrt a bude půl.
• Od roku 1973 do roku 1987 vystupovala ve skupině Ladislava Štaidla po boku Karla Gotta.
• V roce 1980 vydala své první album Zázemí a prosadila se jako sólová zpěvačka.
Text: Bohumil Brejžek, foto: Štěpán Luťanský, Jan Adam, Shutterstock, NextFoto, herminapress
Komentáře