Domů     Jaroslav Satoranský: „Velký nafoukání nemám rád…“
Jaroslav Satoranský: „Velký nafoukání nemám rád…“
14.5.2021

Narodil se na zlatou neděli a porodní babička mu prý tehdy předpověděla: Hošíčku, ty budeš mít v životě štěstí. „Musím říct, že mě štěstí v životě provází. Jen někdy bylo třeba trošku mu pomoct…“

Vyrůstal v pražském Braníku a to bylo tenkrát předměstí, skoro venkov. „Měl jsem knížku, v níž byly vzdálenosti českých měst od Prahy, a tam bylo uvedeno: Braník–Praha 6 km.“ První roky prožil za války.

„Pamatuju si pobyt v krytu a oblohu se stříbrnými hvězdičkami, jak Američani vyhazovali lesklé papírky na rušení příjmu.

Taky jsem během Pražského povstání pomáhal stavět barikádu a potom jel s mámou, která hrála v orchestru na housle, na nákladním autě sovětské armády zahrát zraněným do vojenské nemocnice.“

Modrava
Modrava

Začal u ochotníků

Bydleli kousek od branického divadla, ve kterém sídlil i ochotnický soubor. Hráli v něm oba rodiče i starší sestra a do divadla brali i malého Jaroslava. Brzy také vystupoval, ale po několika letech, asi ve dvanácti, začal mít trému. Styděl se.

To se zlomilo, až když se mohl uplatnit jako klavírista – zaskočil za dívku, která představení hudebně doprovázela. To se mu zalíbilo a pak improvizoval k dalším představením, hlavně k pohádkám. „Přes klavír jsem se pak dostal zpátky na prkna. V roli pohádkového hloupého Honzy.“

Málem opravoval auta

„Měl jsem rád divadlo, ale hlavně jsem miloval auťáky. Chtěl jsem se stát automechanikem.“ Jenže ke konci základní školy nastydl, marodil se zánětem ledvin a lékaři mu autoopraváře zakázali. Prý musí být v teple.

A tak dostal na výběr – pekař, chemik, a nebo rytec. „Tři roky jsem se pak učil rytcem v družstvu Znak a bylo to moc pěkné.“

Studoval ve skvělé společnosti

Pořád hrál ochotnické divadlo. Jeden z režisérů ho pak nasměroval na DAMU. Přijímačky dělal ještě před vyučením a byl přijat. Jako rytec pracoval sotva měsíc a šel na divadelní akademii studovat herectví.

Dostal se do ročníku, který vedl Vítězslav Vejražka a jeho spolužáky byli např. Petr Kostka, Jiří Kodet, Jiří Zahajský, Jiří Hrzán, Růžena Merunková… S odstupem času – skvělá společnost! Po škole hned absolvoval vojnu a pak získal angažmá na Kladně. „Tam jsem strávil tři krásné roky.“

Skřivánci na niti
Skřivánci na niti

Doma na Vinohradech

V roce 1966 se stal členem souboru Divadla na Vinohradech. „To byl pro mě veliký svátek! Z Kladna do první ligy! Půl roku jsem chodil v předklonu a pořád jsem zdravil – tam byla jedna osobnost vedle druhé. Páni Herci!

A já jsem měl veliké štěstí, že jsem se dostal do šatny, kde byl pan Brodský, pan Pleskot, Jára Hanzlík a inspicienti. Dodneška jsem šťastný, že tu jsem.

Zahrál jsem si za ta léta dost a dost, přiměřeně talentu…“ Někdejší dramaturgyně Vinohradského divadla Helena Šimáčková mu jednou v rozhlasovém rozhovoru řekla: „Já si vás nesmírně vážím. Vy jste výborný, talentovaný herec. Velice inteligentní herec. Ale jste tak skromnej, že je to k vaší nevýhodě…“

Vojtěch Vont i Honza Hamr

Co se filmové a televizní kariéry týče, zahrál si Jaroslav Satoranský například hlavní roli cyklisty ve filmu Poslední etapa, spravedlivého Vojtěcha Vonta, který stmelil stínadelské chlapce, v seriálu Záhada hlavolamu nebo plachého strážného vězenkyň-„kopečkářek“ ve skvělých Skřiváncích na niti.

A také Jana Hamra v seriálu Nejmladší z rodu Hamrů, seriálu, který mj. vyzdvihoval pozitiva zemědělských družstev… „Měl jsem tu smůlu, že role nekompromisních mladíků šly výborně k mému hereckému naturelu i celkové vizáži.

Nemohl jsem ve své mladické naivitě tušit, co ta role Honzy Hamra udělá s mou pozdější hereckou kariérou…“

Bylo nás deset
Bylo nás deset

Anče, Kubo, hajnej!

Generacemi milované Krkonošské pohádky, kratičké večerníčkové příběhy o chamtivém Trautenbergovi, čeledínovi Kubovi, krásné služce Ance, hajném a Krakonošovi, který každou kartu obrátí vždycky tou spravedlivou stranou vzhůru.

Natáčelo se většinou v noci, takže herci jezdili z představení na Barrandov do ateliérů a ráno zpět rovnou do divadla na zkoušku.

„Kradli jsme chviličky spánku, jak se dalo, vyhrál ten, kdo během přestavby scény první zabral postel v dekoraci… Bylo to namáhavé natáčení, ale krásné. Obdivoval jsem mistry dekorací, co všechno dokázali v ateliéru udělat.

Tam tekl i potok a v něm byli pstruzi! Netušil jsem, že to zasáhne tolik generací. Jsem šťastný, že jsem se toho směl zúčastnit…“

U piána s Hanzlíkem…

„V mládí jsem hrál na klavír a skládal písničky.

U piana jsem strávil hodně času, ale odborně jsem to moc nestudoval, spíš jsem takovej šumař.“ Ve Vinohradském divadle se pak dali dohromady s Jaromírem Hanzlíkem a začali psát a zpívat písničky pro děti – Satoranský dodával muziku a Hanzlík psal texty.

„Měl jsem tehdy malou dceru, která je ráda zpívala. Ale skládali jsme i muziku pro divadlo.“ Jaký je muzikant dnes? „Teď mám doma klávesy. Toho využívá i moje dcera, která je učitelkou ve školce.

Když potřebuje připravit cédéčko s muzikou k nějakému dětskému vystoupení, natočíme hudební podklad spolu.“

Léta „za katedrou“

Jaroslav Satoranský herectví spoustu let učil. Osm let na DAMU a pak osmnáct na Pražské konzervatoři. „Šestadvacet nádherných let!

Vždycky jsme byli v tandemu, zpočátku s Františkem Němcem, pak např. s Viktorem Preissem… Mezi těmi dětmi jsem se cítil hrozně fajn. Čerpal jsem od nich mládí a nadšení.“ Jeho žáky byli kupř.

Aleš Procházka, Kateřina Winterová, Linda Rybová, Jan Teplý, Jiří Racek, Matěj Hádek, Jan Potměšil, Jan Zadražil Ivana Jirešová, Filip Tomsa…

Divadlo na Vinohradech
Divadlo na Vinohradech

Manželka je první kritik

S paní Libuškou jsou svoji už 57 let, a to prý spolu před svatbou ještě čtyři roky chodili! Poznali se u ochotníků, když mu bylo sedmnáct a půl. Jednou o tom vyprávěl: „Do zákulisí přišly dvě dívky, jedna blond a jedna černá.

Kamarád se zeptal, kterou bych bral, tak jsem řekl, že třeba tu blondýnu. Za pár dnů jsem ji potkal v tramvaji, předstíral, že máme stejnou cestu a domluvil si s ní rande.

V loděnici jsem si pak půjčil starou kánoi, vzal si s sebou kamaráda, aby seděl na háčku a vyrazili jsme ve třech na Vltavu.“ A jindy dodal: „Je to hlavně její zásluha, že jsme vydrželi pohromadě.

Když jsme se vzali, hned jsem šel na dva roky na vojnu, pak jezdil do divadla na Kladno, takže to nebylo úplně jednoduché. Moje žena je zlatá. A velmi kritická, co se týče mé profese a já její kritiku respektuju.“

Ze sportovce chalupář

Jaroslav odmala sportoval. Jako kluk hrával na louce u Vltavy fotbálek, také jezdil na kanoi. Později nastupoval v hereckém fotbalovém týmu Amfora.

„Hrál jsem většinou někde v obraně, ale nebyl jsem nijak zvlášť spolehlivý,“ komentoval jednou svou fotbalovou kariéru. Jeho spoluhráč, moderátor Jan Rosák, o něm řekl: „Jarda Satoranský je moc hodný člověk.

Jednou dal góla a pak se soupeřovou brankáři dlouho omlouval…“ Rád hrával také nohejbal. Dnes už se prý, hlavně kvůli riziku úrazu, sportu vyhýbá a věnuje se spíše turistice.

„Řekl jsem si, že nejde, abych ohrožoval provoz divadla.“ Ale rád jezdí na chalupu, kterou mají se ženou na Českolipsku. „Když je teplo, vyrážíme – tam je vždycky plno práce. Takové docela příjemné práce. Snažím se opravovat, co se dá.

Chalupa chátrá a je třeba ji v tom chátrání udržovat. Zatím se to daří.“

Krkonošské pohádky
Krkonošské pohádky

Šéfem šumavské kriminálky

V posledních letech se Jaroslav Satoranský vrátil před kameru, hraje šéfa místní kriminálky v populárním seriálu Policie Modrava. „Je to pro mě velké štěstí. To, že obliba seriálu je tak velká, mi dělá obrovskou radost, ale není to moje zásluha.

Hodně dělá krásná krajina Šumavy. Já se jen svezl…“

Text: Helena Leitlová

Foto: Česká televize, TV Nova, CSFD, Herminapress

reklama
Související články
28.5.2024
Se svým otcem, známým režisérem a hercem Miroslavem Macháčkem, který rodinu záhy opustil, měla Kateřina Macháčková vztah poměrně komplikovaný, a lze jej označit spíše za přátelský. „Svého tátu jsem vlastně poznávala až z pozůstalosti. Tehdy jsem pochopila jeho rozporuplnou osobnost, i to, že mě měl opravdu rád“, vzpomíná oblíbená herečka, která později zpracovala otcovy záznamy do knihy „Zápisky z
7.5.2024
Známý divadelník, fotograf a někdejší spoluzakladatel legendárního Kladivadla v těchto dnech pokřtil už pátý díl své pozoruhodné encyklopedie „Malý průvodce po hrobech velkých“, mapující místa posledního odpočinku slavných osobností českých dějin. Jak už napovídají koláže fotografií na všech pěti dílech, nejde jen o dějiny dávné, ale i ryze současné. Protože, jak říká sám autor: „Jde vlastně o nek
17.4.2024
„Publikum by mi neodpustilo, kdybych jim nedopřál aspoň dva prezidenty, kteří jsou pro každého imitátora skutečnou lahůdkou – a to jsou samozřejmě Václav Klaus a Miloš Zeman. Ostatní politiky fakt nedělám, protože to je nevděčné. A navíc máme takovou spoustu jiných, krásných hlasů“, prozradil populární bavič a imitátor Petr Martinák, který byl hostem březnového talk-show Hovory W. Tomuto pořadu pa
1.4.2024
Eva Hrušková a Pavel Mészáros stvořili zajímavé ohlédnutí za 50 lety od narozenin Popelky. Je to neuvěřitelné, ale s touo stále krásnou herečkou se můžete setkávat na různých akcích. Třeba na představení HOVORY W v Radiocafé  na pražských Vinohradech. Asi nikdo z těch, kteří se účastnili natáčení Popelky tehdy netušil, že se ta černobílá televizní pohádka stane legendou. Vznikala v době, která
19.3.2024
Kluk od Bohumína. Herec Národního divadla. Hraje kupř. prince, který kvůli úkladům mladšího bratra ztratil paměť, v pohádce Korunní princ. Také slyšíte to jeho překvapené: „Dobrý den...?“Je bytostný optimista, říká o něm jeho žena. Hlavně je však spokojený táta… Na dětství vzpomíná rád. Narodil se sice v Bohumíně, ale po pár letech – a odchodu otce – se s maminkou přestěhovali k prarodičům na ven
reklama
reklama
Šikovné tipy
Než začnete malovat…
Také se tak díváte po stěnách a říkáte si, že by to chtělo vymalovat? To se stává často, když nám slunce posvítí do oken. A také je jaro a začátek léta k malování nejvhodnější. Barva bude dobře schnout a nebude zas takové horko. I když ono samo malování je tak trochu alchymie, nesmí to schnout moc […]
Vymáčkněte to nejlepší z citronu!
Nebudeme vám radit takové banality, jako je vzít citron na vybělení pih nebo prstů zažloutlých od cigaret. Víme, že jste ženy dost zkušené na to, abyste mohly samy radit. Proto se vás pokusíme překvapit tipy, které jste určitě ještě nikde nečetly. Na zapálení grilu jsou úžasným pomocníkem pruhy sušené citronové kůry. Nejen že báječně chytají, […]
Noste brož jako šperk
Brože nikdy nevyšly z módy, jsou stále in. Nejčastěji vyniknou na klopě saka či kabátu, výraznější kousky pak můžete nosit i na šatech. Brož dodá oděvu eleganci a podtrhne váš styl. Prostě je to úžasný módní doplněk. A víte, že umí promlouvat také o tom, jak se cítíme? „Čtěte z mých broží,“ pronesla kdysi někdejší […]
Aby vám výstřih slušel
Roli hraje jak tvar výstřihu, tak správná péče o pokožku v dekoltu. Nemyslete si, že stačí vnady prostě jen odhalit. Poprsí výrazně ovlivňuje i celkový dojem z postavy a harmoničnosti proporcí. Své míry nezměníme, ale dojem můžeme hodně ovlivnit správně vybraným tvarem výstřihu. Víte, jaký vám nejvíce sluší? 3 univerzálně slušivé Široký kruhový výstřih je […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zářivá perla Jadranu – Chorvatsko
nejsemsama.cz
Zářivá perla Jadranu – Chorvatsko
Mnoho českých turistů každoročně vybírá pro letní dovolenou Chorvatsko. Která místa tu jsou ta nejlepší, a vyplatí se proto o nich přemýšlet? Dalmácie Naprostou většinu pláží v Dalmácii pokrývají drobné kamínky a pláže poměrně rychle klesají pod vodní hladinu. Příjemné okamžiky určitě strávíte na pláži Zlatni rat, která se nachází v Brači. Pozoruhodné je, že
Jogaila: Otevřel mu křest bránu k moci?
historyplus.cz
Jogaila: Otevřel mu křest bránu k moci?
Mladý litevský kníže se žení, aby posílil vztahy své země se sousedním mocným Polskem. Až bude o půl století později ležet na smrtelné posteli, bude jméno jeho rodu znát celá Evropa. Litevské velkoknížectví existuje už osm desítek let, když se vlády ujímá dynastie Gediminovců, odvozující svůj původ od knížete Gediminase (asi 1275–1341). Ten položí základy
Mnoho druhů českých rostlin z přírody mizí, ale šíří se teplomilné a nepůvodní druhy
epochalnisvet.cz
Mnoho druhů českých rostlin z přírody mizí, ale šíří se teplomilné a nepůvodní druhy
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation.
Poznala Baroňová toho pravého?
nasehvezdy.cz
Poznala Baroňová toho pravého?
V nekonečné Ulici má po svém boku milujícího manžela a tři potomky. Ve skutečnosti ale představitelka Ivy Klímové takové štěstí v osobním životě nemá. Hana Baroňová (39) oslaví v listopadu jubileum
Fiesta Gin z Garage22 se zařadil mezi nejlepší na světě
iluxus.cz
Fiesta Gin z Garage22 se zařadil mezi nejlepší na světě
Pražská palírna Garage22 funguje teprve čtvrtým rokem, přesto se na nápojovou scénu už stihla zapsat výrazným písmem. A to nejen na tu českou. Letošní novinka z produkce holešovické destilerie je již
Libanonský tabbouleh
tisicereceptu.cz
Libanonský tabbouleh
Můžete si připravit i netradiční variantu, kdy místo bulguru použijete kuskus nebo quinou. Suroviny 150 g bulguru 4 rajčata 1 okurka 1 červená cibule 2 jarní cibulky 1 a ½ svazku hladkolist
Děsivý Bullebak: Mohl existovat fantom amsterdamských kanálů?
enigmaplus.cz
Děsivý Bullebak: Mohl existovat fantom amsterdamských kanálů?
Délka vodních kanálů v nizozemském Amsterdamu přesahuje sto kilometrů. Většina z nich je navíc splavná lodí. Klene se nad nimi přes jeden tisíc mostů. Když se z nich zadíváte na temnou vodu kanálů-gra
Pokrok v léčbě rakoviny plic na obzoru
21stoleti.cz
Pokrok v léčbě rakoviny plic na obzoru
V České republice je každoročně diagnostikováno více než 6 000 pacientů s rakovinou plic, více než 5 000 jich na zhoubný karcinom plic každý rok zemře. Tento typ rakoviny má relativně nízkou úspěšnost
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
epochanacestach.cz
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do
Zázračné helium: Proč nám mění hlas?
epochaplus.cz
Zázračné helium: Proč nám mění hlas?
Zatmění Slunce roku 1868. Událost, kterou si nemůže žádný hvězdář nechat ujít. Francouzský astronom Pierre Janssen (1824–1907) není výjimkou. Jako první si všimne žluté spektrální linie. Neznámý prvek dostane jméno po bohu Slunce, Héliovi. Potrvá ještě 27 let, než skotský chemik William Ramsay (1852–1916) izoluje plynné helium na Zemi. Dost by se podivil, jak se
Poslední cinkání dědových klíčů
skutecnepribehy.cz
Poslední cinkání dědových klíčů
Dětství jsem strávila u prarodičů. Když děda ležel v nemocnici v kómatu, zažila jsem něco, co si nedokážu rozumově vysvětlit. S dědečkem Václavem jsme měli opravdu nádherný vztah. Byl spíš jako můj táta, kterého jsem nikdy nepoznala. Odmala jsme s bratrem a mamkou žili u prarodičů. Strávila jsem tam krásné dětství. Milovaný dědeček K bytovce, kde jsme žili, patřila rozlehlá zahrádka. Děda na
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –