Domů     Jan Vlasák: „Nebyl jsem udělaný na prince“
Jan Vlasák: „Nebyl jsem udělaný na prince“
22.8.2019

Většinou nehrál velké role, ale velmi často role zapamatovatelné – jen si vzpomeňte na úžasného pana Wasserbauera, který ve filmu Vratné láhve chodí na hodiny němčiny k manželce hlavního hrdiny, ačkoli německy plynně hovoří…

„Na dětství si vzpomínám jako na něco úžasného, sladkého. Ono to asi nebylo všechno takové idylické. Byla 50. léta. Ale já byl vesnický kluk.“ Už jako caparta ho uchvátilo divadlo.

Ve Vrdech-Bučicích, kde rodina Vlasákových žila, fungoval v té době ochotnický spolek a malý Jan se jednoho dne ocitl v sále místní hospody na zkoušce. „Jak jsem se tam dostal, si nepamatuju, ale to prostředí ano. Plátěný portál, na sudech prkna coby jeviště.

Ale pro mě to bylo tak úchvatné, že jsem byl ztracený. Spousta vůní, lidé se proměňovali, známý kostelník byl najednou sedlák! Baštil jsem to všechno s otevřenou pusou.“

Divadlo pod kůží

Nadšení pro hraní a pro komedianty už Jana Vlasáka nepustilo. Kde to jen minimálně zavonělo divadlem, tam byl. „Už jako malý kluk jsem začal s našimi ochotníky hrát, ve škole jsme také nacvičovali divadýlka.

To bylo nadšení, když jsme si vymýšleli a sháněli kostýmy.“ Co na jeho zálibu říkali rodiče? „Moje maminka byl velký speciál. Byla duchovně zakotvena v 19. století, měla ráda romantickou hudbu. Postupně ze mě chtěla mít zpěváka, klavíristu a nevím, co ještě.

Takže měla pochopení i pro moje hraní. Ale táta ne. Byl strojní inženýr a chtěl, aby byl inženýr i ze mě.“

Šel za svým snem

Po gymnáziu se Jan Vlasák přihlásil ke zkouškám na pražskou Divadelní akademii múzických umění, ale nebyl přijat. Tak pracoval jako pomocný dělník, ve chvílích volna cvičil na piano a napřesrok šel ke zkouškám znovu. Zase neúspěšně.

Další rok strávil coby kulisák v kolínském divadle a napotřetí to zkusil v Brně na Janáčkově akademii múzických umění. Uspěl. „Na studentské Brno ale nevzpomínám rád.

Byl jsem asi nějaký zapšklý postpuberťák, a jak jsem vkládal do té školy velké naděje, tak pak mě to, co nás tam učili, nebavilo. Vnímal jsem to jako pres a nudu, navíc jsem se cítil opuštěný.

Až ve čtvrtém ročníku přišel režisér brněnského Státního divadla a ten mi konečně otevřel oči, co také divadlo může být. To bylo zjevení!“

Doopravdy hercem

Na scéně tehdejšího brněnského Státního divadla si vyzkoušel v menších úlohách stále ještě student Jan Vlasák hraní doopravdy. Po absolutoriu pak zamířil do svého prvního angažmá, do Slováckého divadla v Uherském Hradišti.

To už byl ženatý, s dvěma malými dětmi. Přišel rok 1968. „Uvažovali jsme se ženou i o tom, že bychom prchli, že to tu balíme. Jenže já mám moc rád českou krajinu. Představa, že už bych neviděl třeba Železné hory… Jsem trochu pecivál.

Navíc jsem pořádně neuměl žádný jazyk.“ A tak zůstal. V následujícím roce pak odešel s rodinou do Ostravy, kde přijal angažmá v Divadle Petra Bezruče. A časem přestoupil do tamního Státního divadla.

Sešel se tam např. s Jitkou Smutnou, s níž hraje dodnes, s Tomášem Töpferem, nynějším vinohradským principálem, a hlavně s režisérem Janem Kačerem. „Mojí vysněnou rolí byl odjakživa Cyrano z Bergeracu.

Jako kluk jsem od šéfa našeho ochotnického souboru dostal staré salátové vydání Cyrana a opatroval jsem ho jako oko v hlavě, do dneška ho mám schované. Četl jsem tu hru a zamiloval se do ní, byla pro mě nesplnitelným snem.

Později jsem se Cyrana učil i k přijímacím zkouškám na vysokou. A najednou přišel v Ostravě Kačer a obsadil mě do něj! Já se do toho snažil dát maximum, ale zároveň, jak jsem byl přemotivovaný, dostal jsem strach… Ale nakonec to bylo krásné představení.“

Tvrdé kůrky v Národním

Následovaly další a další divadelní štace, až se v roce 1990 stal Jan Vlasák členem souboru pražského Národního divadla. „Léta jsem toužil, stejně jako mnoho herců mé generace, dostat se do Národního.

Pak jsem tam byl a zjistil jsem, že je to chleba o dvou kůrkách a že té tvrdší, té k nepřekousnutí, tam je pro mě víc. Nedařilo se mi tam, nebyl jsem spokojený. A tak jsem to za čas vzdal a odešel jsem.“

Devět let učitelem

V době svého angažmá ve Zlaté kapličce se Jan Vlasák dal i na kantořinu. Devět let působil jako pedagog na soukromé herecké škole v Praze-Michli. „Zkoušel jsem být učitelem, ale asi jsem byl špatný učitel.

Střídal jsem spolukantorky a nakonec jsem zjistil, že jsem já ten nejslabší článek toho týmu. Asi mi nebylo dáno nějak poutavě předávat. Vyžadoval jsem plnění té své představy, a to je špatně.

Já sám nemám rád, když na mě někdo tlačí.“ Učit prý začal i proto, aby si připomněl své začátky. „Kdysi jsem neměl žádnou sebedůvěru. Získal jsem ji až jako starej chlap.“

Smutno člověku samotnému

Dnes je Jan Vlasák členem souboru Městských divadel pražských. Několik let zkoušel být i na volné noze, ale zjistil, že to není pro něj. „Je velmi smutno člověku samotnému, bez angažmá. Já jsem byl vychován v ansámblovém typu divadla.“

Rádio mám rád

Charismatický herec se vedle divadelní práce často věnuje i dabingu a také natáčení v rozhlasovém studiu. „Při práci v rádiu se potkám s básničkami, s četbami. Moc mě to baví.

Na rozdíl od jeviště je to klidná práce, může se to vrátit, může se to přetočit, opravit.“ Před dvěma lety načetl Jan Vlasák knihu švédského autora Fredrika Backmana s názvem Muž jménem Ove.

Jde o prostý příběh, popis každodennosti starého muže, mrzutého penzisty. „Je to napsané velmi půvabně. Když jsem knížku dostal, přečetl jsem ji jedním dechem.“ Nahrávka se stala audioknihou roku 2014!

Hostel plný hororu

Zajímavou kapitolou v tvorbě Jana Vlasáka je spolupráce se zahraničními produkcemi, např. na filmu Duna a hlavně na hororu Hostel. „Měl jsem tu drzost, že jsem chodil na castingy amerických produkcí, které u nás točily.

A jednou mi nějaký člověk dal do ruky celkem nevinný text. Tak jsem to odříkal a on řekl: Hele, tebe já chci!“ Pak poslali Janu Vlasákovi připravovaný scénář. „Já to čtu a říkám si, pro Kristovy rány, v tomhle já hrát nebudu, to je hrůza!

Ale pak jsem si řekl, no co…“ Horor Hostel měl ve světě velký úspěch. „Režisér mi pak řekl: Chceš točit v Americe? Tak pojeď! Já ti to zařídím.

Ale já to odmítl, byl jsem línej.“ Hostel se dočkal pokračování, ale už bez Jana Vlasáka, jeho postava prvý díl nepřežila. „V Praze jsem pak potkal partu Američanů, kteří mě ihned poznali: Ty jsi hrál toho lumpa v Hostelu? To bylo úžasné! Nechápu, že taková ptákovina může někoho bavit…“

Muž, který sází stromy

Jan Vlasák se stále vrací do vesnice svého dětství. „Máme tam domek se zahradou, moc rádi tam trávíme prázdniny. Jezdím tam za kamarády a především za sestrou.“ Jak herec odpočívá? „Hraju si na piano, jdu na procházku se psem, rýpu se v zahrádce.

Kutím rád, ale kutil jsem mizerný.“ Dlužno dodat, že Jan Vlasák také rád sází stromy, byť je to trochu z nouze ctnost. „V kraji naší vesnice vede úžasná cesta k baroknímu mlýnu, jako dítě jsem ji měl moc rád. Jenže kousek od ní je teď betonárna.

A tak se snažím podél té cesty vysázet stromy, aby nebylo na továrnu vidět. Jsou tam topoly, břízy, lípy…“

Jako každý mladý herec kdysi chtěl ztvárnit velké role, být slavný, hrát v Národním. „To všechno mě později potkalo. Ale nabyl jsem dojmu, že to není to, co je opravdu důležité. Důležité je potkat dobré, zajímavé lidi, důležité je něco poznat.

A to se mně podařilo. Nejsem nespokojený.“

Jan Vlasák (72) ve zkratce:

• Narozen 3. února 1943 v Čáslavi

• 1965-68 angažmá ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti

• 1968-72 Divadlo Petra Bezruče v Ostravě

• 1972-79 Státní divadlo v Ostravě

• 1979-80 Divadlo E. F. Buriana v Praze

• 1980-84 Státní divadlo v Brně

• 1984-90 Realistické divadlo v Praze

• 1990-2000 pražské Národní divadlo

• 2000-04 Městská divadla pražská

od 2006 dosud Městská divadla pražská

• Filmy a TV: např. Mistr Kampanus (1993), Hodina tance a lásky (2003), Hostel (2005), Vratné láhve (2006), Normal (2009)

• Seriály: např. Dispečer (1971), Malý pitaval z velkého města (1982), Duna (2000), Cirkus Bukowsky (2013), První republika (2014)

• Rodina: manželka Eliška (psycholožka, spisovatelka), syn Jan, dcery Barbora a Anna, pět vnoučat.

Kde ho můžete vidět: www.i-divadlo.cz/profily/jan-vlasak/.

Co řekl o …:

…o povaze: Je lepší se smát, než plakat. Když člověk bere věci z lepší stránky, tak se tolik netrápí, nemá deprese a i díky tomu je v lepší kondici.

… o riskování: Největší věc, kterou člověk může udělat, je mít odvahu riskovat, odvahu skočit do něčeho nového. Musím říct, že risk byl pro mě vždycky zisk.

… o rolích: Nikdy jsem nehrál prince, milence nebo podobné role. Jako každý mladý jsem je chtěl hrát, ale asi jsem na to nebyl udělaný. Spíš jsem hrál zákeřňáky, padouchy…

… o herectví: Je to řemeslo jako každé jiné, dá se naučit. Talent, ten naděluje ten seshora.

… o partnerských vztazích: Člověk se hodně soustředí na výhody, na braní a získávání, ale že taky musí něco odevzdávat a obětovat, to se dneska málo ctí a málo nosí. Myslím, že je to trošku chyba, protože to k životu patří. Člověk nemůže jenom lízat smetanu.

reklama
Související články
17.7.2024
Stačí jeden nepovedený skok v lese nebo nemoc, která o sobě dlouho nedávala vědět, a váš pejsek se může neplánovaně ocitnout v péči veterináře. A vám to způsobí pořádný vítr v peněžence. Pokud nechcete v takových situacích přemýšlet, kde vezmete desetitisíce na potřebnou léčbu a operaci, je lepší se pojistit. Zdravotní a životní pojištění psů a koček v Česku už nabízí pět tuzemských pojišťoven.
4.7.2024
Krásná Jana ve filmu Souhvězdí Panny, Živa v Radúzi a Mahuleně, Růža Soumarová v seriálu Byl jednou jeden dům, Blanka ve 30 případech majora Zemana a dnes Vilma Nyklová v Ulici. Pár rolí herečky, která si s Prahou za zády užívá předností venkova. Narodila se v Praze a vyrůstala s maminkou a s babičkou, otec brzy zemřel. Už jako maličká si zamilovala balet. Od čtyř let navštěvovala soukromé stud
2.7.2024
Pokud se poohlížíte po kočičce, ale chtěli byste takovou, která by měla také trochu psí povahu, tak ragdollka, jak jí lidé říkají, je ta správná volba. Ne nadarmo se jí říká také kočkopes. Jaká je? Má krásné modré oči, které vás hned uhranou, a jemný kožíšek. A je opravdu hodně veliká. To je asi první dojem. A skutečně kocour může vážit až 10 kilogramů, kočička jen o něco méně. Dlouhá srst a chl
27.6.2024
Dalším z řady hostů pravidelného talk show Jiřího Wericha Petráška a Pavla Mészárose v kavárně Českého rozhlasu Radiocafé byl tentokrát oblíbený herec Pavel Nový. Přestože těch rolí sehrál opravdu hodně, role ze seriálu Velké sedlo patří k těm, které se do paměti diváků vryly asi nejvíc. Herec to dokládá vzpomínkou. „Nedávno jsem jel v noci autobusem do Ostravy, najednou mě zmerčili dva ožralové,
28.5.2024
Se svým otcem, známým režisérem a hercem Miroslavem Macháčkem, který rodinu záhy opustil, měla Kateřina Macháčková vztah poměrně komplikovaný, a lze jej označit spíše za přátelský. „Svého tátu jsem vlastně poznávala až z pozůstalosti. Tehdy jsem pochopila jeho rozporuplnou osobnost, i to, že mě měl opravdu rád“, vzpomíná oblíbená herečka, která později zpracovala otcovy záznamy do knihy „Zápisky z
reklama
reklama
Šikovné tipy
Správná péče o vlasy se vyplatí
Je dobré se k vlasům chovat tak, aby vám zanedbání později nevrátily. Pomůže tomu vhodný šampon a dobrá strava. Sice už je po zimě, ale naše vlasy kvůli mrazu a větru možná ztratily potřebnou hydrataci, lámou se a třepí. Jejich dlouhodobou kondici ovlivňuje i kouření, nedostatečný pitný režim a strava. Dejte vlasům hydrataci Začít můžete […]
Kosmetické triky: Buďte mléčně krásná
Mléko má v kosmetické péči pradávnou tradici. Používala ho prý Kleopatra, Napoleonova manželka Josefína i císařovna Sisi. Proč je tedy nenapodobit. * Regenerační koupel Mléčný tuk působí mimořádně blahodárně na pleť, nejspíš proto, že se zčásti podobá našemu vlastnímu kožnímu tuku. Nejdřív ji zvláční a uvolní napětí suché kůže, pak na ní kyselina mléčná pomůže […]
V čem tkví tajemství orientálních parfémů?
První, čím vás ohromí, jsou pohádkové flakony. Ale i obsah je jaksi jiný, svůdnější a vábivější než vůně z našich parfumérií. Čím to? V arabské kultuře mají vůně mnohem delší tradici než v naší. Jejich původní účel byl nejspíš hygienický. Co je čisté, to voní. Jak voní? Při testování orientálních vůní nejspíš zjistíte, že jen málokterá se vám […]
Batikovaná trička jsou zase v módě. Jak si je vyrobit?
Moderní vzor a ještě batikovaný. Jak si jej vyrobit? Triko nejprve vhodným způsobem poskládáte, sklady převážete provázkem, polijete textilními barvami a pak zafixujete. A to je celé. S příčným pruhem Pomůcky: provázek (gumičky), injekční stříkačka (nebo nosatá láhev), molitanový štětec, mikrotenový sáček, krejčovská křída barevná, zakrývací folie Pomocná chemie: krystalická soda, chlorový čistič, sirnatan sodný […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Záhadný hrob XYZ: Kdo v něm leží?
epochalnisvet.cz
Záhadný hrob XYZ: Kdo v něm leží?
Na hřbitově v městečku Deep River v americkém Connecticutu stojí náhrobek s podivným nápisem XYZ. Podle místních patří neznámému muži, který se v roce 1899 pokusil vyloupit místní banku. Hrob 40 let navštěvuje záhadná žena zahalená v černé róbě, přesto dodnes nikdo netuší, kým onen kriminálník byl. Co se pokazilo při loupeži? A proč o muži nic nevíme?   Je
V IKEMu provedli transplantaci pěti orgánů najednou
21stoleti.cz
V IKEMu provedli transplantaci pěti orgánů najednou
Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) znovu přepsali dějiny medicíny. V rámci patnáctihodinové operace totiž pacientovi transplantovali hned pět orgánů najednou. Jmenuje se P
Citronová bábovka
tisicereceptu.cz
Citronová bábovka
Ozdobit ji můžete kandovanou kůrou z pomeranče. Suroviny šťáva a kůra z 1 citronu 4 vejce 100 ml oleje 160 g hladké mouky 1 balení vanilkového pudinkového prášku ½ prášku do pečiva 100 g k
James Brown: Všechny lapálie pěvecké legendy
epochaplus.cz
James Brown: Všechny lapálie pěvecké legendy
Byl slavným zpěvákem, hudebním skladatelem i vydavatelem, jednou z nejzásadnějších postav soulové a funkové hudby a dodnes je obdivovanou veličinou. Blyštivou kariéru Jamese Browna ale nenasvítila pouze světla ramp, ale také majáčky policejních aut. Je první svátek vánoční roku 2006 a v nemocnici v Atlantě leží na smrt nemocný James Brown (1933–2006). Otočí se na svého manažera
Hrad Zvíkov: Bezedná studnice nevysvětlitelných tajemství
epochanacestach.cz
Hrad Zvíkov: Bezedná studnice nevysvětlitelných tajemství
Majestátně se tyčí uprostřed ostrých skal u Orlické přehrady. Jeho krása i strategické postavení udivují návštěvníky dodnes. Pro badatele a záhadology je hrad Zvíkov něčím naprosto výjimečným. S každým novým poznatkem o gotickém hradě jsou paradoxně blíž světu tajemna. Zvíkov totiž skrývá několikerá tajemství a jejich vysvětlení rozhodně nehodlá dát snadno! První hodnověrné zmínky o
Skončila Hanychová v posteli s Jágrem?
nasehvezdy.cz
Skončila Hanychová v posteli s Jágrem?
Hodně zajímavou historku z minulosti odhalila exmodelka Agáta Hanychová (39). Ve svém internetovém pořadu prozradila, že měla pletky s legendárním hokejistou Jaromírem Jágrem (52)! Když jí bylo pou
Mlsala Sisi fialkové bonbony?
historyplus.cz
Mlsala Sisi fialkové bonbony?
Půvabný obličej vyniká alabastrovou pletí a lemuje ho hříva dlouhých a pečlivě česaných vlasů. Ve 2. polovině 19. století není v Evropě krásnější ženy, než je rakousko-uherská císařovna Sisi. Všechno ale má jeden háček. Svoje ústa nikdy nepromění v zářivý úsměv.   Svojí postavou a pletí je posedlá. Od svých 35 let nevystavuje obličej slunci. Zakrývá ho
Domácí kečup
nejsemsama.cz
Domácí kečup
Můžete ho dochutit podle potřeby. Pokud dáváte přednost pikantnějším chutím, přidejte chilli papričku, pokud raději chcete kečup aromatičtější, přidejte oblíbené bylinky. Ingredience 2 skleničky: ● 1 kg rajčat ● 2 jablka ● 1 cibule ● 1 lžíce lístků bazalky ● 70 g cukru ● 60 ml octa ● 60 ml vody ● 1 lžička soli ● 3 bobkové listy ● 5 kuliček pepře ● 5 kuliček
Rozdělila nás jeho žena
skutecnepribehy.cz
Rozdělila nás jeho žena
Iva jsem potkala až po čtyřicítce. Do té doby jsem myslela, že každý chlap musí být jen prevít. On byl však jiný. Byla to náhoda. Ivo tenkrát dojel do hospody ve vsi, kde jsem byla na chalupě. Nečekané setkání Normálně jsem do těchto zařízení nechodila, pozvali mne však sousedé. S Ivem jsme do sebe vrazili na
Svítidla povznesou interiér
rezidenceonline.cz
Svítidla povznesou interiér
Designové osvětlení je nejen základním prvkem interiéru, ale také klíčovým elementem, který ovlivňuje atmosféru a celkový dojem z prostoru. S rozvojem moderních technologií přicházejí nové možnosti, jak vytvářet jedinečné inovativní světelné scénáře. Svítidla přinášejí do bydlení estetiku, mohou sloužit jako umělecké dílo a stát se dominantou místnosti, zdůraznit architektonické prvky, vytvořit kontrast, nebo dodat prostoru
MIDO slaví výročí kolekce Ocean Star novými modely
iluxus.cz
MIDO slaví výročí kolekce Ocean Star novými modely
Švýcarská značka MIDO oslavuje 80. výročí populární kolekce Ocean Star, spjaté s podmořským světem. Do portfolia voděodolných hodinek nově přibyly přitažlivé modely s tenčím pouzdrem o velikosti 39 mm
Tajemství Albrechta Dürera: Co skrývá číselný kód v magickém čtverci?
enigmaplus.cz
Tajemství Albrechta Dürera: Co skrývá číselný kód v magickém čtverci?
Jeden z největších umělců evropské renesance, Albrecht Dürer, zanechal rozsáhlé dílo, z něhož nejzáhadnější je rytina Melencolia I. Kromě melancholické ženské postavy obsahuje řadu objektů, jejichž vý