Fládrování je magií dřeva

Technika fládrování dokáže staré, zubem času opotřebované dveře obléknout do nového kabátu. A nejen dveře.

Můžeme se obklopit novými věcmi, a přece mnozí z nás tak rádi a často sahají po těch, které vyrobili naši předkové. Jsou kvalitní, bytelné a dýchá z nich tajemství minulosti, ve které byli lidé více spjati s přírodou. I staré věci mohou posloužit. Někdy se však chceme nechat oklamat pohledem.

Niterně toužíme po starém, tradičním, ale navenek se snažíme obléknout to do nového.

Nábytek s duší

Jedním z příjemných materiálů stále zůstává dřevo. Fascinuje nás svými letokruhy i svou vůní, která v interiéru navozuje pocit pohody. A právě fládrování je jednou z technik, které dokážou kouzlit. Dokáže proměnit nevzhledný opotřebovaný kus na umělecký výtvor.

Tradiční malířská technika se používá na hladké povrchy dřeva, zdiva, ale i kovu (a také tvrzeného papíru, plastu, plechu, lamina a dřevotřísky). Fládrovat nelze otapetovaný, očalouněný či folií potažený nábytek. Účelem fládrování je dodat materiálům vzhled ušlechtilých dřev.

Zajímavé je, že každý „fládrista“ má svůj jedinečný otisk, takže z jeho rukou vycházejí vždy originály.

Nestárnoucí a vznešené

Imitace dřev ruční malbou je technika známá již z doby starověkého Egypta (3180 – 3000 let př. n. letopočtem). Jedná se o vysoce řemeslnou, odbornou lakýrnickou práci, která patří mezi umělecká řemesla. A co získá nábytek po dobře odvedené práci?

• Reprezentativní vzhled, který mu dodá punc vznešenosti a luxusu.

• Omlazení a dlouhověkost, protože i po mnoha letech si přírodní fládr uchová svůj vzhled a barvu.

Jak se to dělá

Než se začne se samotným fládrováním, musí se opravovaný kus nejprve opravit, zbrousit, vytmelit a natřít základní barvou (nejlépe dvakrát). Pak se použije první přírodní lazura, do které se tzv. vymývací technikou maluje první (tzv. hrubý) fládr. Následuje „trenkování“. Řídkým lakem se pomocí plochého štětce kresba zafixuje. Po zaschnutí přichází na řadu druhá lazura a s ní druhý (tzv.

jemný) fládr, kterým se domalují detaily, jemné odstíny světla a stínů, aby imitace byla co nejdokonalejší.

Po zaschnutí se vše ještě přetře vrchním lakem (proti poškození a pro běžnou údržbu).

Co zvládne i laik

Fládrování (říká se také žilkování) je oříškem, který skutečně zvládne jen člověk s praxí. Jestli si chcete tuto techniku vlastnoručně vyzkoušet, můžete, ale raději jen na něčem menším, třeba na dřevěné krabičce na čaj. Potřebujete k tomu kompletní fládrovací soupravu, která vám pomůže snadněji docílit napodobeniny struktury dřeva, špetku štěstí a kapičku uměleckého nadání.

Můžete si vybrat jakýkoli barevný odstín a úpravu lesklou i matnou.

Jdeme na to

Připravte si: dřevěnou krabičku na čaj * smirkový papír * fládrovací stěrku a houbičku * podkladovou barvu * fládrovací barvu * fládrovací lak * štětce různé velikosti

1. Příprava podkladové plochy a podkladová barva: Původní nátěr přebruste a natřete světlejším tónem (nejlépe houbičkou, můžete i štětcem) vždy po směru předpokládané kresby.
2. Fládrovací barva a její nanášení: Po zaschnutí naneste houbičkou fládrovací barvu. Pracujte s originální fládrovací barvou, čím bude řidší, tím bude výsledná kresba kontrastnější a naopak hustší barva obraz změkčí. Barva se ředí nejlépe pivem, který působí jako klíh. Houbičkou naneste barvu na materiál a stěrkou ji ještě před zaschnutím setřete.
3. Práce se stěrkou. Přitiskněte jej na natřenou plochu a plynule jí jedním směrem posouvejte a stírejte barvu. Přitom současně stěrkou kývavým pohybem pootáčejte. Po nanesení nechte barvu uschnout.
4. Trenkování. Následuje natírání povrchu řídkým lakem, kterému se říká „trenkování“, která vzniklou kresbu zafixuje. Trenkuje se štětcem.
5. Lakování: Nakonec dobře proschlou plochu přelakujte. Krásně se vám zvýrazní kresba dřeva a vynikne i barva. Lak se opět roztírá ve směru kresby.

Text: Dana Pešková, Foto: Shutterstock, www.fladrovani.eu, cechmal.cz, Alena Kamasová