Domů     David Švehlík: „Nechci být figurkou na šachovnici“
David Švehlík: „Nechci být figurkou na šachovnici“
8.9.2020

Charismatický, tichý chlapík s plachým úsměvem. Ačkoli se coby dítě herce Aloise Švehlíka narodil do divadelního prostředí, jeho blízké to, že se stal hercem, překvapilo. Daleko víc je ale pár let předtím překvapilo, že se rozhodl svůj život obětovat Bohu…

Říká, že nedokáže pohotově reagovat, že si musí vždy každý svůj krok promyslet. „Jsem pomalý a plachost může být zbraň.“ Jeho životními hodnotami jsou slušnost a zodpovědnost. Zároveň ale dodává: „Jen mi, prosím vás, nedělejte nad hlavou svatozář. Sprostá slova umím a nepiju jen limonádu!“

K večeři to, co táta

Liberec byl několikátou hereckou štací jeho otce, který si právě tam vzal svou lásku, ekonomku Florentinu, a tam také přišly na svět všechny tři děti. David je prostřední.

Když se narodil, táta nakoupil na dluh pití a pak prý s kamarády z divadla z čiré radosti klečeli před porodnicí a zpívali… „Když táta neměl představení a byli jsme všichni spolu, tak jsme ty chvíle intenzivně prožívali.“.

Není divu, protože otec byl doma vzácný – od synových dvou let už byl v angažmá v Praze, kde i bydlel, zatímco rodina zůstávala na severu Čech. „Ale dvakrát třikrát v týdnu jsem doma večeři stihl,“ zdůraznil jednou Alois Švehlík. Malý David se v tátovi viděl.

„Když se mě jednou zeptali, co si dám k večeři – to mi byly tak čtyři –, odpověděl jsem, že syrečky s cibulí.

Zvedal se mi žaludek, ale chtěl jsem jíst syrečky s cibulí, jako můj táta!“ V pozdějších letech pak miloval dny, kdy se jeho otec vrátil včas z divadla a pak si spolu pouštěli forbíny Horníčka s Werichem nebo oblíbené filmy…

„Sestry i máma spaly, byla to pánská záležitost, takový náš rituál.“ David tehdy hodně sportoval a toužil po kariéře profesionála.

„V létě jsem chtěl hrát tenis, v zimě jezdit na lyžích.“ Ale taky chtěl být archeologem, to když si přečetl o Schliemannovi, jak objevil Troju, pak cestovatelem, to zrovna přelouskal Halliburtonovy cestopisy. Prostě normální kluk.

Nic jiného nemělo význam…

Pak ale studoval na gymnáziu a tam se setkal mladými křesťany, četl evangelia… „Jejich čtením se vše spustilo, byla prvním a nejsilnějším impulzem. Uvěřil jsem v Boha někdy v sedmnácti letech a toužil po křtu.

Byl to natolik silný impulz, že nic jiného než život pro Boha a víru pro mě tenkrát nemělo význam. Jako jedinou životní cestu jsem vnímal kněžskou dráhu.

Dnes nemůžu nevidět, že v tom byla také naivita, romantika, ale i lidská nezralost a neznalost sebe sama.“ Když přišel s tím, že chce studovat teologii, maminka to oplakala. Snažila se ho přesvědčit, že bude bez dětí nešťastný, ale marně.

„Smířený s celibátem jsem byl tak, jak může být devatenáctiletý kluk. V těch letech jsem pořádně nevěděl, co to obnáší.“ Otec prý jeho rozhodnutí respektoval. Nejspíš věděl, že by Davidovi jeho plány stejně nevymluvil.

„Bylo pro něj důležité, abych se nejen uměl rozhodnout, ale také nést za to zodpovědnost.“

Cesta do Říma a zpět

Po maturitě odjel do litoměřického konviktu a začal studovat v nultém ročníku filozofii. A po roce byl s dalšími kolegy vybrán, aby se přesunul do Říma na Lateránskou univerzitu. „Toužil jsem studovat venku, takže to bylo splnění snu.

Kromě toho jsem chtěl umět cizí jazyky a studovat v italštině byla nejsnazší cesta.“ Měl zůstat v semináři tři roky a absolvovat tzv. duchovní formaci.

Pravidelný režim, modlitby, rozjímání, studium… Teologie a zejména filozofie ho bavily, ale bylo mu smutno, stýskalo se mu po rodině. Navíc začal pochybovat o správnosti svého rozhodnutí.

„Nebyl jsem zvyklý na styl života, který po mně byl požadován.“ A tak studium na dva roky přerušil. To už jeho pochyby natolik zesílily, že se začaly projevovat i fyzickými problémy. V Praze pak stačilo půl roku, aby zjistil, že zpátky nechce.

„Holky v tom jistě také hrály roli, ale ne nejdůležitější. Já jsem se nerozhodoval o tom, zda se vzdám víry, ale mezi kněžstvím a civilním životem. A bylo mi jasné, že v životě nezvládnu podřízenost a že nechci být figurkou na šachovnici.“

Hraní byla čirá radost

Začal studovat filozofii a estetiku a pak jednooborovou filozofii na Karlově univerzitě. A po dokončení bakalářského studia se přihlásil na DAMU na režii! „Lákalo mě se umělecky rozvíjet, ale neustále jsem před sebou měl vzor svého táty a netroufal jsem si.

Nejsem člověk, který by bez problému exhiboval.“ Studenti režie chodili i na herecké semináře a David byl hned obsazený jako herec do ročníkového představení. „A byla to pro mě čistá radost.

Navíc, moje režijní pokusy byly jedna velká tragédie.“ Ve čtvrtém ročníku pak dostal nabídku na angažmá v Divadle Na zábradlí.“

Začátek kariéry po francouzsku

Z potenciálního kněze a potenciálního režiséra se stal herec. Poprvé sice stál na jevišti už kdysi jako kluk v divadle v Liberci, ale to se nepočítá. Začal hrát na Zábradlí a záhy dostal i první roli ve filmu. A hned v zahraniční produkci:

„Šlo o francouzský televizní film. První natáčení, a hned jsem měl svůj vlastní karavan! Hrál jsem přítele nádherné francouzské herečky Melanie Laurent. Byl to pro mě velký zážitek a úžasný start.“

Když syn hraje syna

Na jevišti Divadla Na zábradlí se David brzy sešel se svým otcem a představení Z cizoty, v němž spolu excelovali, byla udělena cena Alfréda Radoka za inscenaci roku 2004. Alois Švehlík to komentoval: „To je nejlepší představení, ve kterém jsem hrál.

Možná to tak cítím proto, že tam se mnou hrál i David. Když jsme se jednou děkovali – Mařenka Málková, David a já –, David ke mně na tom jevišti přišel, objal mě a dal mi pusu.

Byl to hrozně silný zážitek beze slov.“ Pracovali spolu od té doby vícekrát – ve Večeru tříkrálovém v rámci Letních shakespearovských slavností, při natáčení filmu Operace Silver A a také v pražském Národním divadle v představení Král Lear, což byla divadelní událost sezony v r. 2011. „Užíváme si to, otec a syn se nám hrají výborně.“

Deštivé dny v Ungeltu

Dnes mohou diváci vidět Davida Švehlíka na jevišťátku Divadla Ungelt, už několik let je tam na repertoáru (a většinou vyprodaná) hra Deštivé dny, v níž hraje s Richardem Krajčem.

„Kývl jsem, ještě než jsem text přečetl, protože jsem věděl, že budu hrát s Richardem. Už jsme spolu před časem hráli, také v Ungeltu, a moc jsme si přáli spolu ještě pracovat.“ Hrají dva policisty, kteří jsou kamarády od školky.

A postupně se ukáže, jak se přátelství může zvrtnout… O tom, že se představení povedlo, svědčí fakt, že Richard Krajčo získal za svůj výkon v této inscenaci Cenu Thálie a David Švehlík byl na stejnou cenu nominován.

Heiny Mattoni a Adam Klos

Na televizní obrazovce dostává David Švehlík v poslední době velké příležitosti.

Před časem byl mladým soudcem Adamem Klosem v seriálu Život a doba soudce A. K., vloni ztvárnil mladého Heinricha Mattoniho v dobovém seriálu Já, Mattoni, když zralého Mattoniho ztělesnil Švehlík otec, a v dohledné době by se David coby soudce Adam Klos měl na obrazovky vrátit.

Seriál se dočká druhé řady a autoři slibují trestní kauzy dramatičtější a akčnější než v řadě prvé.

Chci být dceři průvodcem

S prvního manželství má David Švehlík dceru Sofii Annu. „Je skvělá. Výborně spolu fungujeme. Čeká se ode mě, aby se mnou hlavně byla sranda. To celkem dovedu naplnit. Hodně jezdíme lyžovat na hory.

Chtěl bych jí být průvodcem, ukázat jí svět, v němž žijeme, pomáhat jí objevit a rozvíjet schopnosti a dispozice.“

David Švehlík (44) ve zkratce:

Narodil se 6. dubna 1972 v Liberci

Maturita na Akademickém gymnáziu v Praze

1990-1991 jeden ročník Teologického konviktu v Litoměřicích

1991-1992 studium na Lateránské univerzitě v Římě

Absolvoval bakalářské studium filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

Vystudoval divadelní režii na DAMU

2002-2006 angažmá v Divadle Na zábradlí

Hostování na dalších pražských scénách

Nyní hraje v Divadle Ungelt

2012 zúčastnil se soutěže Stardance

Filmy: např. Jean Moulin, une affaire française (2003), Román pro ženy (2005), Anděl páně (2005), Pravidla lži (2006), Operace Silver A (2007), Ocas ještěrky (2009), Santiniho jazyk (2011), Ve stínu (2012)

Seriály: např. Kriminálka Anděl (2008), Terapie II. (2013), Život a doba soudce A. K. (2014), Já, Mattoni (2016)

Rodina: Manželka Vendula (učitelka). Dcera Sofie Anna (11) z prvního manželství s herečkou Jitkou Schneiderovou (43). Otec Alois Švehlík (herec, 77), sestry Tereza (48) a Andrea (39), bratranec Marcel Vašinka (herec, 62), švagr Martin Pechlát (herec, 42).

Co řekl o …:

… o ženách: „Mám rád jemné, křehké ženy v kombinaci s divokostí. Jako je Botticelliho Zrození Venuše. Křehkost je v pořádku, ale nesmí to být křehkost cukrové panenky. To napětí je krásný!“

… o rituálech: „Rituály by se neměly vytrácet. Vánoce. Narozeniny. Vyjadřují důležitost významné chvíle. Zaznamenáváme tím pro nás něco podstatného, silného, k čemu se člověk může vrátit. S dcerou Sofinkou mám spousty rituálů, které jsou pro mě zásadní.

Mám pocit, že pak můžou fungovat jako stavební kameny, něco, o co se dcera může opřít, co bude formovat její vztah ke světu, na co nikdy nezapomene…“

… o otci: „Čím dál víc vidím v tátovi sám sebe. Pohyby, reakce. Možná je to tím, že jsem ho jako dítě zažil ve věku, ve kterém jsem teď sám. Dívám se na něj a vidím zase sebe, ale o pár let dál.“

… o strachu: „Každý druhý všední okamžik vyžaduje nějaký druh odvahy, nebo spíš schopnost nemít strach. Zkouším si uvědomit, že strach je jen výplodem naší mysli, že ve skutečnosti neexistuje, a to mi občas pomůže ho zdolat. Žít beze strachu je pro mě důležité.“

… o vzdělání: „Vzdělání považuji za jednu nejdůležitějších věcí, čím dál víc si to uvědomuji. Jsem velmi vděčný, že jsem se mohl dlouho věnovat jen studiu.“

… o popularitě: „Co si budeme namlouvat, jsem ješitný chlap, takže mi to lichotí, a zároveň plachý, takže mě to uvádí do rozpaků!“

Text: Helena Leitlová

foto: ČT, ČSFD, Herminapress

reklama
Související články
19.3.2024
Kluk od Bohumína. Herec Národního divadla. Hraje kupř. prince, který kvůli úkladům mladšího bratra ztratil paměť, v pohádce Korunní princ. Také slyšíte to jeho překvapené: „Dobrý den...?“Je bytostný optimista, říká o něm jeho žena. Hlavně je však spokojený táta… Na dětství vzpomíná rád. Narodil se sice v Bohumíně, ale po pár letech – a odchodu otce – se s maminkou přestěhovali k prarodičům na ven
6.3.2024
Hostem pravidelného talk-show HOVORY W moderátorské dvojice Jiří Werich Petrášek a Pavel Mészáros, který už více než dva roky baví publikum rozhlasové kavárny Radiocafé na Vinohradské třídě v Praze, byl letos hostem herec Národního divadla Jiří Štěpnička. Přestože pořad je plný humoru, dochází i na vážná témata. Štěpnička samozřejmě zavzpomínal i na své pohnuté dětství, kdy jeho maminka, pr
24.2.2024
Oblíbený herec Václav Vydra byl opět hostem zábavné talk show Hovory W, s níž už několik let baví své diváky jeho protagonisté Jiří Werich Petrášek a Pavel Mészáros, kteří svůj pořad nejen moderují, ale rádi si i zazpívají za pravidelného doprovodu klavíristy a skladatele Karla Štolby. „A za to Husovo osvobození tehdy mohli pánové Voskovec a Werich“, vzpomínal na svého slavného hereckého př
14.2.2024
Spontánní i nejistá, optimistická, ikskrát denně připravená se pro něco nadchnout. V jednom rozhovoru podotkla: „Jsem takové šťastné pako, které letí životem…“ Jedna z opor hereckého souboru Národního divadla a také už trojnásobná babička! Češka, Pražačka křtěná Vltavou se slovenskými kořeny, hrdá občanka Prahy 6. Těmi kořeny jsou myšleni samozřejmě rodiče, kteří byli oba Slováci. Tatínek v Pra
2.2.2024
Moderátor a bavič Jiří Werich Petrášek svého otce nezapře, ale tentokrát svůj zevnějšek ještě vylepšil, když společně se svým uměleckým partnerem, zpívajícím nakladatelem a také autorem Pavlem Mészárosem zapózovali po své talk show HOVORY W, kam si pravidelně zvou své hosty. Tentokrát jím byl oblíbený herec Jaroslav Satoranský, který se v pořadu objevuje pravidelně, a diváky vždycky potěší svými v
reklama
reklama
Šikovné tipy
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci, […]
Velký úklid knihovny
Nové knihy stále přibývají, knihovna praská ve švech a ani při sebelepší vůli už se v titulech nevyznáte? Jestli je to i váš problém, pak je nejvyšší čas s tím něco udělat. Učili nás, že knihy se nevyhazují. A tak to neděláme. Ukládáme je, jak se dá. Často, když už máme knihovnu plnou, tak do druhé řady, […]
Křehká krása lisovaných květů
Lisované květy mají trochu jiné kouzlo než sušené. V 2D verzi se stávají spíš ilustrací. A toho se dá využít k tvoření líbezných osobních i bytových doplňků. Zdlouhavé lisování květin zatížených knihami se dá urychlit za využití mikrovlnky. Potřebujete k tomu dvě destičky z překližky v rozměrech odpovídající prostoru mikrovlnky. Na destičku položte tři archy […]
Vyzkoušeli jsme: Jak se čistí ekologicky?
Přichází jaro, a tak snad není nikdo, kdo by je nechtěl přivítat s krásně uklizeným bytem. Ale že takový úklid pro nikoho, až na malé výjimky, není velká zábava, je také pravda. I proto se snažíme volit takové prostředky, které budou co nejúčinnější a práci nám usnadní. To je samozřejmě dobře, ale ještě na jednu […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští