Vznikly téměř současně, i když v jiných částech světa. Jejich složení je podobné, spojuje je to, že se konzumují s mlékem či jogurtem, a přece je tu jeden rozdíl. Jaký?
Povíme, ale nejprve si neodpustíme malý exkurs do historie. Možná s překvapením zjistíte, že to, co považujete za dílo moderní doby, je už pěkně starý vynález.
Müsli (viz úvodní foto)
Začal je připravovat okolo roku 1900 švýcarský lékař Maximilian Bircher-Benner pro své pacienty v nemocnici, kde strava bohatá na čerstvé ovoce a zeleninu tvořila stěžejní část léčby. Vzorem mu byl podivný pokrm, který ochutnal spolu s manželkou na túře v Alpách. Ono jídlo pojmenoval d’Spys (švýcarská podoba německého die Speise neboli pokrm).
Výraz müsli je pak zdrobnělina švýcarského podstatného jména Mues, tedy kaše. Müsli, tak jak ho známe dnes, se vyrábí od šedesátých let 20.
století.
Granola
Její objevení se datuje někdy okolo roku 1876 a připisuje se Johnu Kelloggovi. Tehdy totiž vynalezl potravinu, kterou nazval granola, z hrubozrnné pšenice, ovsa a kukuřice. Spolu s bratrem vyvíjeli celozrnné pokrmy pro vegetariány a lázeňské klienty. Výsledkem byly vločky, které pacientům zachutnaly, a objednávky se brzy jen hrnuly.
Možná také proto, že základem směsi byly kukuřičné lupínky, známé Corn Flakes.
Od sušenek, které také vyráběli, byl ještě velký krok k dnešní granole, ale základ byl postaven.
Udělejte si sami
Důvod, proč si müsli či granolu udělat doma sami, čím dál víc lidí to tak dělá, je nasnadě. Sice musíte shánět potřebné suroviny, ale zase většinou víte, co jste do směsi dali, a v případě granoly, jak jste ji připravovali. Navíc můžete mít jasně pod kontrolou množství cukru, či dalších sladicích látek.
A neocenitelný bonus je, že si vyrobíte to, co chutná právě vám, což žádný výrobce nedokáže.
Připravujeme směs
Na začátku našeho snažení o přípravu domácího müsli stojí míchání suchých ingrediencí, takzvaného suchého müsli, které lze při dobrých podmínkách skladovat i velmi dlouho. Základem většinou bývají ovesné vločky s kousky různého sušeného ovoce, ořechů a všemožných semínek. Běžně obsahuje i jiné obilné vločky, například pšeničné či žitné. Prostě fantazii a chutím se meze nekladou.
Suché müsli lze pohodlně skladovat po řadu let.
Jeho příprava je rychlá, stačí je smísit s mlékem, jogurtem či ovocnou šťávou a případně kousky čerstvého ovoce nebo čokoládou.
Čerstvé müsli
Druhý typ müsli představuje čerstvě připravená směs ovesných vloček, předem namočených ve vodě nebo ovocné šťávě, a na jemno nastrouhaného nebo rozmixovaného jablka. Mezi další obvyklé přísady patří na kousky nakrájené nebo strouhané čerstvé ovoce (např. banány, lesní plody, hrozny, mango), sušené ovoce, mléčné výrobky (např.
jogurt, smetana, kondenzované mléko, čerstvý sýr, tvaroh), citronová šťáva, strouhané ořechy, semínka, koření (především skořice) a med. Pozor si dejte na použití čerstvého mléka.
To se totiž snadno sráží působením kyselin z jablka.
Dáme si granolu
Základem jsou ovesné nebo jiné obilné vločky, ořechy nebo semínka (nejlépe obojí) a med, cukr či sirup. Nádavkem přidejte koření a sušené ovoce a mixujte!
Další možností je třeba jen následovat, co zrovna máte po ruce ve spíži: vlašské ořechy, skořici, javorový sirup, hrozinky, křížaly, vanilku, lněné semínko, pohankové vločky, čokoládu… Tu ale přimíchejte až do zchladlé směsi, jinak by to nemuselo dobře dopadnout.
Pečenou směs pak můžete používat stejně jako müsli, ale také si můžete jen tak zobnout, či posypat salát.
Pomerančová granola
1) Troubu předehřejeme na 170 °C. Ve větší misce smícháme ovesné a špaldové vločky, ořechy, semínka, skořici a špetku soli. V hrnku promícháme med s pomerančovou šťávou, nalijeme na vločkovou směs a rukama pečlivě promícháme.
2) Směs nasypeme rovnoměrně na plech a pečeme 25 až 30 minut. Několikrát vločky promícháme vařečkou, aby se nespálily. Když jsou vločky a ořechy hezky zlaté, vyndáme plech z trouby a granolu necháme důkladně vychladnout.
3) Teprve potom k ní přisypeme nalámané křížaly a brusinky. Granolu uchováváme v nádobě s víkem, kde vydrží křupavá zhruba měsíc.
Oblíbené tyčinky
Jsou jakýmsi kompromisem mezi müsli a granolou. Dělají se jako granola, ale říká se jim müsli. Je to úplně jedno, protože všichni víme, o co se jedná. Používáme je v práci ve chvílích krize, ale i na výletech, někdy je dostávají k svačině děti. Bohužel často jde o ty kupované, které jsou plné cukru. Proto nebude na škodu si takové tyčinky zkusit udělat.
Nabízíme téměř univerzální recept, do kterého si kromě ovesných vloček, banánu a medu můžete přidat podle své chuti jakékoli ořechy, semínka a sušené ovoce.
Tyčinky
Ovesné vločky (2 hrnky), 1 větší banán, ¼ hrnku rostlinného oleje, 2 lžičky citronové šťávy, špetka soli, ¼ hrnku medu, hrnek sušeného ovoce (brusinky, švestky, datle, višně…), ¼ hrnku strouhaného kokosu, 1 lžička skořice, ¼ hrnku ořechů nebo semen
1) Ovesné vločky a ořechy (semínka) opražíme na sucho na pánvi dozlatova. Po vychladnutí smícháme s ostatními ingrediencemi a důkladně spojíme.
2) Přidáme rozmačkaný banán a směs zakápneme citronovou šťávou. Na plech vyložený pečicím papírem rozetřeme směs a pečeme v předehřáté troubě na 180 °C cca 20 min.
3) Po vychladnutí nakrájíme.
Text: Eva Hořánková
Foto: PX FUEL
Komentáře