Být babičkou není v módě?

Usměvavá, hodná, rozumná postarší žena, která se vším pomůže, poradí, má vždy napečeno a s nadšením hlídá vnoučata. Tak si podle průzkumu představujeme babičku. Doba se ale změnila a realita je poněkud jiná.

Kde jsou ty časy, kdy babičky měly vrásky kolem očí a šedivé vlasy, uměly uvařit nejlepší rajskou omáčku na světě a jejich buchty byly božská mana. Pro vnouče vždycky odněkud vylovily bonbony nebo čokoládu a pořád se usmívaly, protože díky bohatým životním zkušenostem už věděly, co život obnáší.

Dnešní babičky jsou jiné – vypadají o generaci mladší než jejich matky ve stejném věku, jídlo nakupují hotové, vrásky si nechávají vyhladit v krášlicích salonech, tělo týrají ve fitkách a vůbec se doma moc nezdržují.

Cestují totiž po světě, odkud posílají pohledy s podpisem „líbá babi“.

Sexy šedesátnice Podobu babičky – obětující se, chápající a o vnoučata pečující ženy – u nás na víc jak sto let ovlivnila Božena Němcová stejnojmennou knihou. Ženy ale za posledních pár desítek let prošly obrovskou proměnou. Co to je pětapadesát šedesát let?

I v tomto věku můžete být sexy, na vrcholu sil, finančně nezávislé, protože stále s chutí pracujete (a ještě dlouho budete), tak proč si neužívat života? Co byste také doma dělaly? Zvlášť, když podle statistik je většina žen rozvedená, nebo bohužel už ovdověla. To ale není důvod, abyste rezignovaly. Váš aktivní svět se rozhodně nemusí točit jen kolem vnoučat.

Na druhou stranu je ale úžasné, když vedle hraní golfu, relaxování na Maledivách a lyžování v Alpách ještě dokážete s lás­kou a nadšením plnit babičkovskou úlohu.

Vzdát se svého života? Dřívější generace si děti pořizovaly mnohem dřív, než je tomu dnes. Teď mladí rodinu dlouho odkládají, protože si budují kariéru, musí si vyřešit bydlení a také chtějí cestovat. Zvyk, že si mohou kdykoli dělat, co se jim zachce, ale vede k tomu, že se nechtějí omezovat, takže je pro ně těžké se něčeho vzdát. Když pak přijde dítě, potřebují babičku jako sůl.

Kde ji ale vzít, když ty jako z pohádek nenávratně zmizely a jejich matky jsou ještě buď mladé, nebo naopak už minuly sedmdesátku a sil na zvládnutí neposedných vnoučat se jim nedostává. Ještě před třiceti lety bylo automatické, že babičky pomáhaly s vnoučaty, protože odcházely do důchodu mezi 55 – 58 lety.

Vyzvedávaly je ze školek, vařily jim a staraly se o ně, dokud rodiče nepřišli z práce. Bylo to normální, jiná možnost volby v podstatě neexistovala.

Znamená to, že by se tedy dnešní babičky měly vzdát svého života, aby dcera nebo snacha nemusely měnit ten svůj?

Hlídat se nebude Bohužel existuje stále hodně seniorek, které vnoučata nezajímají a na hlídání si je prostě nevezmou, nebo jen výjimečně. Žijeme zkrátka ve společnosti orientované na výkon, krásu a mládí, a tak slovo babička pro ně znamená synonymum ke stáří. Vnoučata jim musí říkat křestním jménem a ony jim „lásku“ nahrazují spoustou cukroví a hračkami.

Psychologové však upozorňují, že je důležité, aby člověk dřív nebo později přijal každou svou životní etapu.

Tak jako jsme přijali pubertu, dospělost a rodičovství, stejně tak je důležité přijmout etapu – jsem babička.

Žádná služka Říká se, že rodiče jsou od toho, aby vychovávali, a pra­rodiče, aby rozmazlovali. Milující babička v žádném případě neznamená, že je služka. Nemusíte se přece nechat zneužívat vlastními dětmi a dělat jim denně neplacenou chůvu.

Škoda by ale bylo dobrovolně se připravit o nejhezčí léta života svých vnoučat, kdy se učí říkat první slova, všechno je pro ně poprvé a největší zábava znamená jít do zoo. Dopřejte mladým, aby si občas sami vyšli na večeři nebo do kina, a vy si s vnoučkem či vnučkou užívejte hezké chvilky. Vždyť je máte jen na chvíli půjčené a v noci k nim už nebudete vstávat vy, ale vaše dcera či snacha.

Uvidíte, že babičkovství jde docela dobře skloubit s pestrým osobním životem.

Jako z pohádky Naštěstí se v 21. století ještě najdou obětavé babičky (a dědečkové, ti jsou stejně důležití). Kvůli vnoučatům by se přetrhly a neváhají jet třeba přes půl republiky, když se dozvědí, že jsou nemocné, nebo že si dcera nebo snacha potřebují něco zařídit.

Jsou to vzácné ženy, které mají svatou trpělivost dělat s dětmi bezvadné věci – kreslí si s nimi, vyrábějí chaloupky z papíru, hodiny a hodiny hrají pexeso a donekonečna jim čtou oblíbené pohádky. Zkrátka všechno to, na co rodiče obvykle nemají dost času.

A ještě si dovolenou plánují podle toho, jak mají vnoučata prázdniny, aby je mohly vzít na chalupu nebo k moři.

Adoptivní babička Ne každá maminka však má v rodině babičku, která může kdykoli pohlídat. Někdy se prostě aktivní seniorka v aktivní babičku nepromění. V takovém případě nezbývá, než aby ji nahradila placená chůva. Šikovná mladá dívka může dětem předat zase něco jiného než babička, ale to zvláštní pouto, které se vytváří mezi prarodičem a dítětem, nahradit nedokáže.

Existuje však ještě něco lepšího. Novým trendem jsou adoptivní babičky. Pokud jste už v důchodovém věku, plná sil a elánu a chcete ještě dávat lásku a své zkušenosti nějakému dítěti, ale nemáte komu, pak je to příležitost právě pro vás.

Poptejte se přátel, jestli někdo z jejich okolí nehledá babičku, dejte si inzerát na facebook nebo si najděte agenturu, která takovou službu zprostředkovává.

Děti dokážou spontánně dávat najevo své city a to vám dodá další energii a optimismus.

Bezpodmínečná láska Jaká by tedy dnešní babička měla být? Může mít třeba obarvené vlasy, nosit značkové šaty, jezdit do světa, chodit hrát tenis, ale musí mít na svá vnoučata dost energie, času, chuti i sil, nesmí jí chybět nadhled, takže se nerozčílí kvůli džusu vylitému na koberec, a měla by mít hodně zkušeností, jež chce předávat.

Je skvělé, když má vnučka babičku, která ji naučí, jak se pečou buchty, žehlí košile, plést, háčkovat, vyšívat, štupovat ponožky. Pro vnuka je samozřejmě důležitý dědeček, který ho naučí zacházet s kladivem, kleštěmi a dalším nářadím, ukáže mu, jak opravovat auto a spoustu dalších věcí. Děti se díky kontaktu s prarodiči seznámí s tím, co je to stáří.

Poznají jiný styl života, jiný rytmus a jiné problémy, se kterými se doma běžně nesetkávají. Není lepší způsob, jak získat model chování ke svým vlastním rodičům. Je to model plný lásky.

Babička totiž miluje bezpodmínečně a nekonečně.

Foto: Shutterstock