Bez masa to nejde? Jde! Co radí vegetariáni?

Se sílícím trendem veganství a vegetariánství se stále častěji stává tématem, a to jak zastánců, tak i odpůrců jídelníčku bez masa, ústřední otázka: Jak důležité je vlastně maso pro naše zdraví?

Žijeme v zemi s tradičně vysokou spotřebou masa. A také s tradičně vysokým výskytem rakoviny střeva a srdečně-cévními nemocemi jako nejčastější příčinou úmrtí, což má vše prokazatelnou souvislost se zálibou v masitých jídlech a uzeninách.

To je nejsilnější argument ve prospěch vegetariánství. Jenže i bezmasý jídelníček má svůj velký černý puntík, a tím jsou chybějící zásadní živiny, především plnohodnotné bílkoviny.

Bílkoviny na talíři

Při pročítání výčtu živin v rostlinných potravinách ovšem na bílkoviny narazíte, ať už jde o salát, nebo pšenici. Čistě teoreticky je skutečně obsahují. Prakticky ale hraje roli také množství, které bývá malé až zanedbatelné, a jejich konkrétní podoba.

Protože bílkoviny jsou „sady“ složené z menších dílků zvaných aminokyseliny. Ty naše tělo nutně potřebuje. Některé si sice dokáže vytvořit samo, ale 9 druhů aminokyselin musíme pravidelně dodávat s jídlem, jinak se jejich nedostatek podepíše na zdraví.

A jak už asi tušíte, rostlinné potraviny na to nestačí, jen živočišné bílkoviny jsou kompletní čili plnohodnotné.

Ideální potravinou na doplnění bílkovin jsou vejce. Ale nedávejte si je na tvrdo, lépe stravitelná, a tím využitelná jsou vejce míchaná.

Trochu toho a trochu onoho

Vegetariáni asi namítnou, že plnohodnotnou sestavu aminokyselin nabízí sója. To je pravda, ale opět spíš teoreticky, protože jeden typ je v sóje zastoupen jen v mizivém množstvím. A v tom je ten háček.

Tělo využívá zdroje ze stravy symetricky, takže pokud je nějaké aminikyseliny málo, využije z téhož jídla málo i těch ostatních.

Zkušení vegetariáni si s tím umí poradit: V jednom pokrmu kombinují potraviny tak, aby tělu dodali kompletní sestavu pro tvorbu bílkovin. Proto najdete v jejich jídelníčku luštěniny mnohem častěji, než jsme běžně zvyklí.

Luštěniny totiž dodávají dílky, které obilovinám a dalším rostlinným potravinám chybí.

Tím potíže nekončí

Ani zdařilá kombinace, pokrývající naši potřebu bílkovin, ovšem neřeší všechny problémy. Aminokyseliny z rostlinných potravin jsou totiž navíc hůře využitelné.

Brání tomu i vysoké množství vlákniny, která sice působí na zdraví blahodárně, ale na druhou stranu omezuje právě vstřebávání živin. A tak zatímco slabinou masitého jídelníčku je sklon k civilizačním nemocem, vegetariánský zase lehce může vést k podvýživě.

Proto je pro zdraví nejvýhodnější zlatá střední cesta a skutečně pestrý jídelníček. To znamená omezit uzeniny na minimum, jíst méně masa, zato více luštěnin a rozmanitých druhů zeleniny, nejen rajčata a okurky.