Určitě jste je v některém obchodě už zahlédli. Nevypadají zase tak lákavě, ale možná, až je vyzkoušíte, nebudete litovat.
Sladké brambory (povijnice batátová) pocházejí ze Střední Ameriky z oblasti mexického poloostrova Yucatan a ústí Orinoka ve Venezuele a s těmi, které máme tak často na talíři, nemají kromě země původu společného nic.
A to se ještě dostaly do Evropy o celých 100 let dřív. Ale dneska se už pěstují na všech kontinentech všude, kde jsou pro ně jen trochu dobré podmínky.
Potravina budoucnosti?
Důvodů, proč sladké brambory zařadit do jídelníčku, je víc. Například ten, že obsahují velké množství škrobu a cukru (24 %), které jsou ale schopné se v organismu uvolňovat pomalu.
Ne nadarmo se říká, že batáty mají rády modelky, které si musí postavu opravdu hlídat.
Další, čeho si všimneme už podle oranžového zbarvení dužiny, je, že obsahují velké množství betakarotenu, který zvyšuje celkovou obranyschopnost a chrání náš organismus před vznikem volných radikálů.
Batáty tělu dodávají také značné množství vitaminu B6, což je vitamin, který mírní nespavost, deprese, celkově ladí psychiku, preventivně působí proti ateroskleróze, srdečně cévním onemocněním, mírní projevy epilepsie, předchází vzniku mrtvice a je nezbytný pro celkový růst a rozmnožování buněk v těle. A samozřejmě obsahují i další vitaminy a minerální látky.
Od dětství do stáří
Batáty se doporučují při diabetu 1. i 2. typu, jsou vhodné při bezlepkové dietě, pomáhají při snižování nadváhy. Díky vyššímu množství draslíku je vhodné je zařadit do jídelníčku při srdečně cévních chorobách.
Výborné jsou pro děti a díky své jemné konzistenci mohou vhodně doplnit i jídelníček seniorů. Konzumace batátů se slupkou zajišťuje vysoký příjem nerozpustné vlákniny, která působí proti vzniku zácpy, hemoroidů a je účinná proti obezitě.
(Středně velký batát dodá přes 2 g nerozpustné vlákniny.) Mají jemnou nasládlou chuť připomínající pečenou dýni. Existují dva druhy: červené (vhodné k vaření a zapékání) a žluté (vhodné ke smažení a do těsta k pečení).
Co s nimi v kuchyni?
Batáty nabízejí mnoho možností ke kulinářským fantaziím. Díky své nasládlé chuti se hodí i k přípravě sladkých jídel. Ale stejně tak je můžeme použít při přípravě pikantních a slaných pokrmů.
Vařené – vaříme jako brambory se solí a kmínem, hotové posypeme bylinkami.
Smažené – jsou výborné v trojobalu s bylinkami a sezamem.
Pečené – zapékané s brambory třeba na způsob francouzských brambor s klobásou a vajíčky. Spodní a horní vrstvu pokrmu by měly tvořit brambory.
Dušené – základem je nakrájená cibule, kterou osmahneme do růžova. Přidáme kmín a osolíme, přidáme trochu vegety a dusíme, dokud brambory nezesklovatí.
Batátové hranolky
Batáty oloupete, nakrájíte na hranolky, promísíte se lžící oleje a trochou hrubé soli (bylinek) a upečete na plechu vyloženém pečicím papírem do zlatova. Perfektního promísení dosáhnete v igelitovém pytlíku, ze kterého potom hranolky vysypete na plech a dáte do trouby rozehřáté na 180 °C. Během pečení několikrát obraťte.
Podávejte horké. Vychladlé batátové hranolky měknou stejně jako bramborové, ale to nehrozí, protože uvidíte, že zmizí rychlostí blesku.
Haše ze sladkých brambor a hub
2 velké sladké brambory nakrájené na kostičky (cca 980 g), 1 lžíce olivového oleje, 140 g na plátky nakrájených hub (lišky, hnědé žampiony, hlíva), sůl, pepř, 1 na kostičky nakrájenou cibuli, 150 g nakrájených zelených paprik, 3 stroužky česneku (nasekané), 1 lžička česnekového prášku.
1. Troubu předehřejeme na 190 °C. V ohnivzdorné misce rozpálíme olej, přidáme houby, osolíme, opepříme a restujeme 5–6 minut nebo tak dlouho, až houby pustí šťávu a jsou opečené do zlatohněda.
2. Vmícháme batáty, cibuli, papriku, nasekaný česnek a česnekový prášek, osolíme a opepříme a vložíme do předehřáté trouby.
3. Pečeme asi 25–30 minut, nebo tak dlouho, než brambory na povrchu zhnědnou a úplně změknou.
Na přípravu tohoto pokrmu můžete použít jakékoli oblíbené houby (snímek vpravo). Vhodné jsou například mladé bílé žampiony nebo hnědé žampiony cremini. Pokud chcete jídlo ozvláštnit, použijte lišky, hlívu ústřičnou nebo máčkovou (královskou).
Text: Eva Hořánková, foto: Shutterstock