Kdo by si myslel, že v srpnu je na zahradě tak málo práce, že si konečně odpočine a bude jen pozorovat, jak to všechno roste a kvete a zraje, byl by na omylu. V srpnu a na začátku září nás naše zahrada potřebuje možná víc než jindy.

Každá zahrada je jiná, ale nejobvyklejší je asi ta, na které roste od všeho něco. Možná si ještě vzpomenete na ty časy, kdy jste si říkali. „Budeme mít jenom trávník, ten posekáme a hotovo. Žádné hrabání v hlíně, žádné pletí, nic takového.

Ta tři rajčata, nebo ty tři kuličky rybízu, co by mi vyrostly, si radši koupím.“ Bylo by zajímavé spočítat, kolika majitelům tohle předsevzetí vydrželo déle než tři roky. A tak když se kolem sebe rozhlédnete, zdá se vám, že všude je třeba něco udělat.

Možná se bojíte, že to nestihnete. Tak si to trochu promyslete a dejte se do toho.

Myslete už na jaro

Právě teď je vhodné období, vymyslet si jak bude vaše zahrada vypadat na jaře. Vyberte místa, která chcete osázet cibulovinami, vymyslete jakými.

Můžete osadit na záhonech místa, kde máte květiny rostoucí později, nebo udělat barevná zákoutí pod stromy nebo v trávě. Tady ale pozor na to, že budete muset s posečením počkat, až se cibule zatáhnou.

Než půjdete na nákup, rozhlédněte se po sousedních zahradách, čemu se kde daří. Nemá totiž valný smysl kupovat exotické cibuloviny, když například máte zahradu v horské oblasti. Výsledek pak může být zklamáním.

Nákup cibulovin není úplně levná záležitost, a tak pokud již nějaké máte a včas jste je vyrýpli a připravili, jste ve výhodě. Platí také to, že čím později sázíte, tím později se dočkáte květu.

Tohle pravidlo můžete proměnit ve výhodu tím, že budete sázet postupně až do konce října a na jaře se budete kochat postupným vykvétáním rostlin.

Které si vybereme?

Krokusy

Na zemi ještě místy leží sníh a už se objevují první barevné kvítky krokusů (šafránu). Bude se jim líbit na malé i velké zahradě. Všechny krokusy dobře pokvetou jak na slunci, tak v mírném stínu.

Důležitá je pro ně propustná, nepřemokřená zem, neboť jako všechny hlíznaté a cibulnaté rostliny jsou na přemokření citlivé. Před výsadbou prokypřené, plevele zbavené místo vyhnojte uleželým kompostem (nikdy ne hnojem).

Hlízky se sází do hloubky sedm až deset centimetrů. Hlubší výsadba ochrání krokusy před teplotními výkyvy v půdě, a hlavně před hraboši, kteří okusují narašené hlízky.

Řebčík královský

Krásnou rostlinou vykvétající už v dubnu je řebčík. Z mnoha známých druhů se u nás daří zejména řebčíku královskému, který dorůstá 60 až 100 cm výšky a je vskutku majestátní rostlinou viditelnou už zdaleka. Jeho květy připomínají korunu.

Má rád slunné teplé stanoviště, na kterém vydrží deset let. Proto musíme pečlivě zvážit, kam jej umístíme. Rozhodně by půda neměla být přemokřená a jílovitá, ale ani úplně vyschlá. Cibule sázíme asi 25 cm hluboko a mírně šikmo. Čas od času půdu zryjeme.

A ještě jedna důležitá věc: Cibule jsou jedovaté a odpuzují hraboše a krtky. Snad i proto jej mají zahrádkáři tak rádi.

Vyberte si vhodný druh

Řebčíky rozdělujeme do dvou skupin – na císařské a drobnokvěté. Císařské jsou známější, vyznačují se dlouhými, jeden a půlmetrovými lodyhami, které jsou zakončeny množstvím listů a převislými květy.

Do této skupiny patří také řebčík královský (Fritillaria imperialis). Poznáte jej podle oranžových či žlutých květů, kterých může mít od pěti do dvanácti.

Dosahuje výšky až jeden metr, zasadit jej tedy můžete do zadních částí záhonů, kde nezastíní ostatní menší rostliny.

Tulipány

Existuje jich nespočet barev a druhů. Jejich původním domovem bylo Turecko a Persie. Dnes je velmocí v jejich pěstování Holandsko. Spokojí se s běžnou zahradní zeminou, nemají rády půdy jílovité a příliš mokré.

Před výsadbou můžete záhon přihnojit buď kompostem, nebo déle působícím průmyslovým hnojivem. Cibule sázejte do hloubky deset až dvanáct centimetrů na vzdálenost asi pět centimetrů.

Zálivka po výsadbě neuškodí, a pokud by bylo sušší jaro, pak dopřejte rašícím tulipánům zálivku i tehdy.

Modřenec

Vysazujeme ho na podzim – v září až říjnu, do dobře propustné půdy vyhnojené kompostem a nepříliš vlhké. Cibule sázíme do hloubky asi 8 – 12 cm (podle velikosti cibulí), ve vzdálenosti 6 – 10 cm od sebe.

Do zimy ještě stačí vyrašit listy, které jsou zcela mrazu odolné. Jeho nádherná modrá barva se bude vyjímat jak na okrajích záhonů, tak na větší ploše.

Výhodné je sázet modřence do trvalkových záhonů, kde ho pozdější květiny překryjí po odkvětu, kdy listy vadnou a zatahují se do cibule.

Narcisy

Když už v zahradě narcisy pěstujeme, po odkvětu je třeba cibulky vybrat z půdy. Nemusíme je však vybírat každý rok, jak je tomu v případě tulipánů a hyacintů, uděláme to až tehdy, když už tak bohatě nekvetou, což bývá přibližně po třech až pěti letech.

Pokud si cibulky koupíme, dlouho s jejich výsadbou neotálíme. Sázíme na slunné stanoviště, snesou i polostín, do hloubky třikrát větší, než je velikost cibule.

Ze zářivě žlutých nebo bílých květin můžeme vytvořit plochu, krásně vypadají pod opadavými stromy, které na jaře ještě nemají velké listy.

Foto Shutterstock