Nereaguje na váš hlas, ani na hlasité zvuky z okolí? Pokud se vám zdá, že se sluchem vašeho batolete není všechno v pořádku, zkuste si potomka nejprve vyzkoušet.
Hluchota či nedoslýchavost může trápit i batolata. Děti, které špatně slyší, se mohou vyvíjet mnohem pomaleji než jejich vrstevníci. Sluchové problémy ohrožují psychomotorický vývoj dítěte, které není schopné dobře komunikovat.
Existují však metody, jak sluch bezbolestně vyšetřit. Program screeningového vyšetření sluchu novorozenců se u nás provádí ve většině porodnic.
Podchytí však ty nejzávažnější defekty sluchu, a proto i nadále zůstává důležité, aby si toho, jak se tento smysl u dětí vyvíjí, všímali hlavně rodiče a dětští lékaři. Stačí pár zánětů středního ucha a dřívější skvělý sluch je ten tam…
Nedostatečná reakce na zevní podněty
● U novorozence do 6 měsíců:
nereaguje leknutím, pohybem, pláčem ani jinak na nečekané hlasité zvuky
neprobudí se, i když je kolem něj hluk
nenapodobuje zvuky z okolí
neotáčí hlavu za zvukem
plačící dítě nelze utišit pouhým hlasem
● U batolete do 12 měsíců:
neukáže na známou osobu či věc, i když ho o to požádáte
nežvatlá, nebo se žvatláním přestává
stále nereaguje na výzvy jako „udělej pa pa“ nebo „paci paci“, pokud mu pohyb nepředvedete
● U dítěte do 2 let věku:
neobrací se ve směru hlasu na první slabé zavolání
nereaguje na první zavolání
nevěnuje pozornost zvukům z okolí
nereaguje na zvuky z okolí nebo nepozná, odkud zvuk přichází
nezačíná s napodobováním a jednoduchým pojmenováním známé osoby či věci
nemluví stejně jako ostatní děti téhož věku
nesleduje televizi puštěnou na normální hlasitost
nezlepšuje se porozumění ani užívání slovní zásoby v komunikaci s okolím
Ještě než se vydáte s dítětem k pediatrovi, měli byste zvážit všechna možná riziková kritéria:
Vyskytly se nějaké problémy v těhotenství? Zda proběhlo hladce a bez komplikací, matka neprodělala zarděnky, ani žádnou virové infekci či chřipku a nepila alkohol.
Netrpěl poruchou sluchu někdo z příbuzných? Zda se v rodině se vyskytl jeden či více případů permanentní nebo progresívní poruchy sluchu, která se projevila už od raného dětství.
Jak na tom bylo dítě jako novorozenec? Byla jeho porodní váha nižší než 1,75 kg? Mělo dítě nezvyklý vzhled obličeje či uší? Prodělalo novorozeneckou žloutenku, nebo dostalo transfúzi?
Zda se u něj vyskytla meningitida, pobývalo na jednotce intenzívní péče déle než 2 dny, či zda mu byla injekčně podávána antibiotika.
Jak na tom bylo dítě jako batole? Zda mu byla infúzí podávána antibiotika, nebo zda prodělalo meningitidu, vyskytla se u něj neurologická porucha, utrpělo vážný úraz s frakturou lebky a s krvácením z ucha nebo bez krvácení.
Radši zbytečně, než pozdě
Pokud má dítě za sebou některá zmiňované onemocnění a zákroky, a i rodinné dispozice mohou negativně ovlivnit jeho sluch, je třeba navštívit ušního specialistu (ORL).
Kromě orientačního vyšetření sluchu, které zná většina rodičů z ordinace dětského praktika, existují dvě základní metody vyšetření sluchu vhodné pro nejmenší děti:
V porodnici se používá otoakustická metoda, která novorozence nijak nezatěžuje a trvá nejvýše 10 minut. Provádí se tři dny po porodu, kdy je jisté, že ve zvukovodu už není plodová voda.
Během vyšetření se dítěti k uchu připevní malá sluchátka, s jejichž pomocí se měří, zda buňky vnitřního ucha produkují zvuky, které produkovat mají.
Pokud ne, jsou na místě další metody, které dokážou zjistit, jak na zvukový podnět odpovídá sám dětský mozek. Na různá místa na hlavě se při nich nalepí elektrody snímající nervové vzruchy.
Při tomto typu vyšetření se dítě musí uspat, protože trvá až několik desítek minut a je třeba, aby dítě bylo v naprostém klidu.
Pokud se ukáže, že dítě má problém, existuje naštěstí hned několik metod léčby, z nichž kochleární implantát je až tou nejkrajnější možností pro děti, které bohužel neslyší vůbec.
Text: Marie Šrámková, foto: Shutterstock