Děsí vás představa, že se s vámi partner rozejde? Nedokážete bez něj udělat žádné rozhodnutí? Jste vždycky k dispozici? Pak jste s největší pravděpodobností citově závislí.
Všichni máme sklon být na něčem závislí. A vůbec to nemusí být alkohol, tabák, počítač nebo drogy. Stejně nebezpečná může být i citová závislost na druhé osobě.
Vždycky je však důležité včas si uvědomit, že když závislost přeroste určitou přirozenou míru, začne nám ničit život.
Muž i žena
Citově závislý člověk je vlastně velký nešťastník. Nemá se rád, nedůvěřuje si, strašně se podceňuje.
Myslí si o sobě, že je silně nežádoucí, a i když prahne po lásce, je přesvědčený, že si nezaslouží, aby ho někdo miloval, proto se spokojuje s tím, že ho partner toleruje.
Obrovskou prázdnotu, která ho zaplavuje, se snaží zaplnit nezměrnou a oddanou láskou ke svému protějšku. A pokud vztah trvá, je to jeho hlavní životní náplň. A jestli si myslíte, že na partnerovi může být závislá jen žena, nenechte se mýlit. Stejně snadno může být závislý na své partnerce i muž.
Jak se to projevuje
Protože emočně závislého neustále pronásleduje panický strach, že ho partner opustí, ve všem se mu přizpůsobuje. Bojí se, aby se neznelíbil, a tak s ním ve všem horlivě souhlasí. A také číhá na jeho sebemenší potřebu.
Ochotně odbíhá od televize pro kávu nebo něco na zub. Opravuje-li partner auto, podává nářadí. Má chuť na zmrzlinu? Všeho nechá a rychle pospíchá do samoobsluhy. Citový závislák zbožňuje, když může být nepostradatelný a užitečný, takže je vždycky k dispozici.
Zároveň se ale dojímá svou velkou štědrostí, oddaností a svými dalšími kvalitami, kterých si však sám nemůže užívat, protože si to zakazuje. Není totiž schopný být šťastný. Musí trpět jako „otrok“.
Kontrola a nedůvěra
Patříte-li k citově závislým, víte, jak obrovskou máte potřebu svého partnera kontrolovat. Často mu voláte, píšete esemesky, chcete mít přehled, kde právě je a co dělá a jste nervózní, když on hned nevolá vám. Bez něj si totiž připadáte opuštění a smutní.
Jde to i tak daleko, že se nestydíte kontrolovat mu e-maily a prohledávat kapsy. Jenže tenhle kolotoč neustálých kontrol nikdo dlouho nevydrží. A tak dříve nebo později následuje to, čeho se tolik bojíte – rozchod.
Bez kamarádů
Jedním z příznaků, že v emoční závislosti vězíte až po uši, je, že postupně opouštíte všechny své kamarády a známé, případně i rodinu, protože jste dobrovolně rezignovali na svůj život a přijali ten partnerův.
Jste schopní pro něj udělat cokoliv, a to i přesto, že se požadovaná věc příčí vašim hodnotám a morálním zásadám.
Jak se člověk stane závislým?
Aniž by si to uvědomoval, náchylný k závislosti bývá jedinec, který má sklon trpět pocity viny a v minulosti měl zkušenosti s bolestným odmítnutím.
Možná se naučil rozvíjet tento typ vztahu proto, že se nemá rád, sám si sebe neváží, je pasivní, stále něco od ostatních očekává.
Proces uzdravení
Pokud máte pocit, že závislost na partnerovi je i váš případ, a chcete se jí zbavit a znovu ovládat svůj život, máme pro vás pár rad.
* Soustřeďte se na sebe, uvědomte si, jaké máte potřeby, co od života očekáváte. Rozvíjejte důvěru v sebe, posilujte sebeúctu.
Tím, že se lépe poznáte, bude pro vás snadnější mluvit o sobě, dělat si legraci ze svých povahových vad a také se zbavíte chronické nerozhodnosti a snadněji si vyberete film, který chcete vidět, nakoupíte oblečení, jež vám sluší apod.
* Naučte se mít se rádi, to zaplaší všechny negativní představy o sobě a touhu, aby vás opravdu všichni milovali. S tím, že ne každému se zalíbíte, se musíte zkrátka smířit.
* Zbavte se strachu z opuštění. Čím méně se začnete obávat ztráty partnera, tím šťastnější budete a vztah začnete prožívat pozitivně a naplno.
* Nebojte se samoty. Přiznejte si, že samota v malých dávkách může přinášet i něco dobrého. Nemusíte se nikomu podřizovat a můžete si dělat, co chcete.
* Začněte více chodit mezi lidi, obnovte kontakty se starými přáteli a pořiďte si kamarády mimo váš partnerský vztah. Jinými slovy, dělejte všechno pro to, abyste nebyli bez přátel, bez koníčků nebo na mizině, kdyby se váš vztah rozpadl. I když to zní paradoxně, zvýšíte tak své šance, že se to nestane.
* Sportujte, vzdělávejte se, realizujte se. Jinak zůstanete osamělí.
Cesta zpět
Připravte se na to, že první týdny uzdravovacího procesu jsou nejtěžší. Zjistíte, že zmatkujete, máte pocit, že se vám všechno rozpadá. Přijdou také chvíle menších depresí. Důležité je vydržet!
Pro uklidnění využijte čas k procházkám, ukliďte si šatník, uspořádejte dokumenty, fotografie a knížky. Máte-li ale pocit, že svůj stav nezvládáte a že na „detox“ nebudete sami stačit, nerozpakujte se a vyhledejte psychologa. Ten vám pomůže najít cestu zpět ke svému samostatnému já.
Více se dozvíte v knize Citová závislost. Jak se z ní vymanit z nakladatelství Portál.
Připravila Laura Skrčená, Zdroj: M.-Ch. Deetjens: Citová závislost, nakl. Portál, Foto: Shutterstock