Herečka s věčně usměvavou tváří s velkýma očima byla jako předurčená k naivním a pohádkovým rolím. Její život zdaleka tak pohádkový nebyl, s tím se musela vypořádat jako bojovnice. O záři v očích tím nepřišla, naopak získala moudrost.
A s moudrostí přišly i zkušenosti a s těmi se pojí témata, která ženy zvláště zajímají – jak si udržovat klid v duši, ale také jak prakticky bojovat s nadváhou.
Naďu Konvalinkovou, která v dubnu oslavila pětašedesátiny, přivedly bouře v životě k meditacím a poznání, že na vnitřním klidu a síle je třeba soustavně pracovat.
Zájem o meditace, alternativní medicínu a vaření se pak u ní spojily v zaujetí o stravování podle pěti elementů. Na počátku všeho ale byla složitá situace v rodině v době, kdy byla dítě. Ta ji přivedla k dalšímu velkému tématu jejího života…
Pomáhá dětem v pěstounské péči
Kromě divadla a filmu se jméno Nadi Konvalinkové spojuje s nadačním fondem „Rozum a cit“. Pomáhá pěstounským rodičům, kteří si vezmou do péče opuštěné děti a jejichž rodiče nesouhlasí s adopcí.
Je patronkou fondu a svým jménem se snaží upozorňovat na lidské i právní problémy takto postižených dětí i lidí, již jim chtějí nahradit rodinu.
„Obdivuji pěstouny pro jejich schopnost trpělivě a láskyplně vést děti, které ztratily životní jistoty, k novým vztahům a přátelstvím. Hluboce se před nimi skláním a chci učinit vše, aby se o činnosti tohoto fondu hovořilo co nejvíce,“ říká Naďa Konvalinková.
Rok v dětském domově
Tyto aktivity souvisí také s jejím nelehkým dětstvím. Se sestrou Ljubou bývala často sama doma a samota se pro ni stala celoživotním traumatem. Utěšovala se tím, že jednou bude mít velkou rodinu a děti, jimž poskytne svoji lásku.
Alespoň takto, v myšlenkách, se snažila utéci z reality.
Opravdové peklo pro ni a sestru znamenal bouřlivý rozvod rodičů, když je úřady daly do dětského domova a ony tam zavřené v nelehkých podmínkách musely strávit celý rok, než se babičce podařilo zařídit veškeré náležitosti, vzít si je k sobě domů a vychovávat je.
„Šikanovali nás tam, ubližovali, brali jídlo a zavírali do sprch. Bylo to strašné, s Ljubou jsme stále plakaly,“ vzpomíná Naďa Konvalinková na tuto nelehkou část svého života.
Složité manželství
Ani soukromý život se však Nadě Konvalinkové nevydařil tak, jak si ho vysnila a představovala.
Když se v roce 1975 poznala s hercem Oldřichem Kaiserem, za něhož se o pět let později provdala, netušila, jak tento ze začátku idylický vztah bude mít smutný průběh a konec. Její manžel se časem změnil, začal pít a hovořilo se i o jeho milostných záletech.
Několikrát se rozešli, ale Naďa manželovi pokaždé odpustila, až nakonec v roce 2005 rezignovala a následoval rozvod. Po pětadvaceti letech se rozvedli, ale jak říká Naďa Konvalinková dnes, zůstali přátelé a to přátelství je lepší, než bylo ke konci manželství.
Kulinářství má v krvi
Celým životem Nadi Konvalinkové se prolíná i téma diet. „Dělala jsem léta chyby, protože jsem jedla nárazově a hodně, ale teď dodržuju snídani, oběd, večeři a mezitím i svačinky,” přiznává.
Jídelníček jí ušili na míru výživoví poradci a jejich rady se herečka snaží dodržovat. „Vím, že je důležité se více poslouchat a zjistit, co tělu opravdu prospívá. Moje někdejší pokusy s dietami všeho druhu dnes už v podstatě vyprávím jako anekdoty.”
Pro zdraví i pro chuť
Přestože diety už nedrží, novinky z této oblasti sleduje se zájmem a také ví, co spolehlivě snižuje vysokou hladinu cholesterolu, s níž se potýkala před lety.
„Hodnota se mi z 8,6 upravila na 6,2, a to díky každodennímu užívání lžíce lněného oleje přidaného do nějaké bílkoviny, což u mě je nejčastěji sojový jogurt. Kromě oleje do něj přidávám i trošku marmelády a různá semínka,“ odhaluje tajemství svého úspěchu.
Je přesvědčená, že chuťové i zdravotní požadavky jídelníčku lze skloubit.
Na Českém rozhlasu Region uvádí s Patrikem Rozehnalem už více než deset let pořad Pochoutky na talíři, hodinovou talk-show odehrávající se v reálné kuchyni s profesionálním kuchařem, který opravdu vaří.
Moderátoři si navíc jako hlavního degustátora vždy pozvou nějakého zajímavého hosta, se kterým si v průběhu vaření povídají nejen o jídle. „Dozvím se při tom lecjaké fígle a také získám nové zajímavé recepty.
Baví mě kuchyně, která je gurmánská a zároveň zdravá,“ říká Naďa Konvalinková. Proto má také ráda Kuchařku podle pěti elementů, vycházející z tradiční čínské medicíny.
Věčná optimistka
Navzdory všemu, co v dětství a dál v životě prožila, je Naďa Konvalinková nezlomnou optimistkou, z níž neustále srší dobrá nálada a snaha vidět věci z té lepší stránky. Na otázku, jak to dokáže, odpovídá, že „všechno je to ve způsobu myšlení.
Zakazuji si negativní myšlenky, strach a úzkost.“ S věčným optimismem souvisí i životní krédo Nadi Konvalinkové: „S úsměvem se žije lépe.“
Ve zkratce
* Naďa Konvalinková se narodila 18. dubna 1951 v Praze.
* Poprvé se dostala do kontaktu s divadlem během studia na pražském Gymnáziu Jana Nerudy, kde chodila do dramatického kroužku a spolu s několika dalšími studenty si podala přihlášku na DAMU.
* Divadelní kariéru zahájila v roce 1973 v Divadle J. K. Tyla v Plzni, ale již po třech letech se stěhovala zpátky do Prahy do Městských divadel pražských.
Měla tady i nemocnou babičku, která ji vychovala, a tak se o ni mohla lépe starat než z devadesát kilometrů vzdálené Plzně. V MDP působila až do roku 1994, kdy se rozhodla jít na „volnou nohu“ a být herečkou bez stálého angažmá.
* Od sedmdesátých let je také obsazována do filmových a televizních rolí. Poprvé se však na filmovém plátně objevila už v roce 1969 ve studentském filmu Iluze. Brzy následovaly role ve filmech Tajemství velkého vypravěče, Ženy v ofsajdu a Princ a chuďas.
Se svojí usměvavou tváří s velkýma očima byla předurčená k postavám naivních až jednoduchých děvčat. Její nejznámější rolí z tohoto období byla Květuška z filmu Adéla ještě nevečeřela.
* Hojně je obsazována v pohádkách, pro děti natáčela gramofonové desky, několik let moderovala televizní pořad Kuřátka pro nejmenší diváky a její hlas jsme mohli slyšet i ve večerníčcích.
* V letech 1980-2005 byla provdaná za herce Oldřicha Kaisera (*1955), s nímž má dceru Karolínu (*1983), která je rovněž herečkou.
Text: Bohumil Brejžek, foto: Herminapress, Nextfoto, Shutterstock, Wikimedia