Pečené brambory na ohýnku z bramborové natě a shrabaného listí. Vítr zvedající se ze strnišť a obloha posetá pestrobarevnými draky, papírovými hvězdicemi nebo slunci, které jako by měly prodloužit poslední pohodu babího léta.
Dnešní obrázek je sice už dávno odlišný, brambory sklízejí stroje bez účasti sběračů a omladina se spíš baví u počítače a notebooků, ale pouštění draků přesto láká do parků, na louky a táhlá návrší poměrně početný zástup malých nadšenců.
Princip se nemění
Tradiční draky stále vyrábíme ze špejlí, pevného špagátu a papíru nebo jednoduše připevníme na vodicí motouz či silnější vlasec konstrukci z dřívek potaženou hustou látkou či igelitem. Můžeme je ale i vyříznout a dozdobit z tenké plastové desky. V podstatě draky vyrobíme z jakéhokoliv lehkého materiálu, do jehož plochy se může opírat vítr.
Pomůcky:
-
dvě lehké ploché laťky nejlépe ze smrkového dřeva, nebo dvě dlouhé špejle
-
arch tenkého bílého nebo hedvábného papíru či odpovídající kus látky (lze použít i igelit)
-
pastelky, vodovky, fixy či jiné barvičky
-
krepový či jiný barevný papír na ocas
-
tenký režný špagát na kostru
-
silný dlouhý motouz na pouštění draka (minimálně 15 m) nebo pevné lanko
-
lepidlo (Herkules) nebo lepicí páska, nůž, pravítko
Návod:
-
Laťky, které budou tvořit kostru draka, uřízneme v poměru délky 3:2, nejlépe jednu v délce 75 cm a druhou 60 cm (kostra ze špejlí bude menší).
-
Kratší laťku přeložíme v pravém úhlu přes delší (ve 2/3 její délky) a pevně v místě překřížení svážeme provázkem či lepenkou do pravidelného kříže.
-
Přes vrcholy kříže napneme po obvodu provázek tak, aby laťky (špejlíky) neprohýbal a přitom byl napnutý. Můžeme si pomoci zářezy na koncích latěk (špejlí).
-
Zhotovenou kostru položíme na arch papíru (látku či igelit) a obkreslíme vzniklý čtyřúhelník s přibližně třícentimetrovým přesahem.
-
Tvar vystřihneme a podle vlastní fantazie pomalujeme či jinak vyzdobíme.
-
Přesah papíru (látky, igelitu) ohneme, potřeme lepidlem a přelepíme přes provázkovou kostru draka (opět lze použít i lepenku). Papír musí být vypnutý (přidržíme kolíčky na prádlo). Necháme zaschnout.
-
Ocas, který drakovi pomáhá udržovat stabilitu, vytvoříme tak, že na přibližně dvoumetrový provázek uvážeme (ve vzdálenosti 25–30 cm za sebou) různě poskládané mašle a harmoniky z barevného krepového či jiného papíru, které v půlce přehneme. Ze stejného materiálu můžeme nastříhat i „fáborky“, které nalepíme drakovi místo uší.
Mají být stejně dlouhé, aby se drak nepřevažoval k jedné straně.
-
Nyní ke dvěma bočním rohům konstrukce (prostřihneme malý otvor v papíru, látce či igelitu) ještě přivážeme dva 40 cm dlouhé provázky, k dolnímu třetí provázek 60 cm dlouhý a hornímu čtvrtý, 35 cm dlouhý provaz.
-
Všechny čtyři svážeme jediným uzlem, ke kterému pak přivážeme vodicí silný provázek nebo lanko, na kterém budeme draka pouštět. Jeho délka by měla být asi 15 – 20 metrů.
-
Provázek namotejte na kus rovného klacíku, či na ruličku z kartonu, aby se dobře držel v ruce.
Zábava, tradice, nebo obřad?
Podzimní pouštění draků má v České republice tradici starou zhruba půl tisíciletí. Ve skutečnosti ale draci pocházejí z Číny, kde létali už minimálně před 2200 lety. Odtud přibližně o tisíc let později „přeletěli“ do Japonska a šířili se dál do světa. V Asii má stavění a předvádění draků na obloze náboženský a rituální význam.
V Japonsku například pouštějí draky krom zábavy i proto, aby zajistili svým dětem dobré zdraví. Draci ale měli v Asii především v minulosti také pracovní užití. V povětří nad rýžovými poli odháněli nalétávající kolonie ptáků.
Z historie jsou ale dokonce známé případy, kdy draky používali vojáci k přenosu depeší na krátké vzdálenosti.
Foto: Shutterstock
Komentáře