Pamatujete si, kdy jste naposled zaslechli bzučení včely či viděli čmeláka, nebo kdy vám před očima vyskočil z trávy koník? I hmyz musí někde bydlet a těch míst je čím dál míň. Ale i my můžeme těmto užitečným tvorům trochu pomoci.
Vždycky to začíná nenápadně, nejdřív zmizí některé louky, nebo jsou tak důkladně posečené, že hmyz nemá šanci, o zahrádkách ani nemluvě. Jen si všimněte, jak málo je těch, kteří nechají na svém pozemku alespoň pár lučních květin a trávu nesekají dohola.
Dřív se také topilo na venkově dřevem, a to se muselo někde skladovat. Na každé zahradě stály štosy, obvykle shora přikryté a k tomu kůlny na nářadí – pro všelijaké hmyzáky, ale i další zvířata.
Možná, že namítnete, že právě vy hmyz zrovna nemusíte, ale bez něj by to jaksi nešlo. Takže zkuste mu udělat bydlení. Na míru. Vyděláte na tom.
Jak?
Když si všechno dobře promyslíte, můžete mít na zahradě neotřelý, nebo přímo umělecký objekt. Budete mít dobrý pocit, což je docela příjemné. Jako výukový materiál pro děti nebo vnuky k nezaplacení.
Vaše květiny budou mít radost a nakonec i vy, protože váš záhon a vaše rozkvetlé stromy ožijí. A pokud si myslíte, že na lodžii nebo na balkoně malý hotýlek mít nemůžete, je to omyl.
Budete hotovi raz dva, a pokud si pěstujete na balkoně kytky nebo třeba rajčata, máte také o opylování i o zábavu postaráno.
Co se vám hodí?
Odpověď je jednoduchá – všechno. Můžete použít odřezky palubek stará prkna, polínka, zbytky trámů, seno, suché listí, šišky, větvičky, kukuřičné šustí, duté stonky různých travin a keřů (ideální je šeřík).
Hodí se ale i duté cihly, nebo cihly s dírami, drenážní trubky, kamínky, staré květináčky a… určitě ještě na něco přijdete.
Jdeme na to
Začneme tím, že z prken nebo fošen vyrobíme konstrukci, kterou několikrát přepažíme, takže vzniknou jakési boxy, které potom budeme vyplňovat připraveným materiálem. Podrobný návod neuvádíme, protože každý zvolí jinou velikost i tvar.
Důležité je ovšem to, že i ten nejmenší domeček musí mít střechu s dostatečným přesahem, aby jeho obyvatelé byli v suchu.
Pokud máme v okolí hodně datlů, strakapoudů, žlun a podobných ptáků, kteří svoji potravu získávají z dřeva stromů, překryjeme alespoň některé části domečku sítem. Potravní řetězec v přírodě nezměníme, ale nebudujeme přece krmítko pro ptáky.
A také nesmíme zapomenout, že hmyz v našem domečku bude pravděpodobně i přezimovat.
Kam s ním?
Pokud chceme postavit na zahradě hmyzí domeček, měli bychom volit suché a slunné místo, nejlépe v blízkosti záhonů, ale zároveň tak, aby nám nepřekážel.
Hmyz nebývá zase tak moc citlivý na pohyb lidí, umístění domečku do méně frekventovaného místa na zahradě by ale mohli ocenit obyvatelé, kteří se možná usadí v přízemí – slepýši, ještěrky nebo ježci. A když kolem nestihneme sekat trávu, nebude to rozhodně na škodu.
Tip Paní domu: Je-li léto suché a bez srážek, umístíme na zahradě misku s vodou. Ocení to i obyvatelé naší hmyzí ubytovny.
Užiteční nájemníci
Včelky samotářky: Tyhle včelky mají rády navrtané špalky a duté stvoly či děravé cihly. Zahrádkáři je na svém pozemku vždycky vítají, protože jsou snaživými opylovačkami.
Možná nevíte, že u nás existuje řada druhů a mají zajímavá jména podle způsobu života:Třeba čalounice, zednice, pískorypky či drvodělky…
Čmeláci: Včelí medvídci, jak znají čmeláky děti i dospělí z večerníčků, jsou opravdu zdatní opylovači, kteří si poradí i s dlouhými úzkými květy, do kterých včely svým sosákem nedosáhnou.
Na rozdíl od včel také usedají z květu na květ i za deště a chladného jarního počasí, kdy rozkvétají první květy.
Jenže my tyto roztomilé bručouny systematicky hubíme, ať už přílišným sekáním trávy, jejím vypalováním, chemickými postřiky atd., místo abychom je chránili a pomáhali jim.
Slunéčko sedmitečné: Už jako larva, později i jako beruška zkonzumuje až čtyři tisíce mšic. Samička slunéčka klade drobná žlutá vajíčka na spodní stranu listů rostlin, které jsou napadené mšicemi.
Z nich se vylíhnou larvy, které, když se dostatečně vykrmí, se zakuklí a pak se promění v dospělou berušku, jež v lovu na mšice pokračuje dále. Tento mladý brouk je jasně červený, zatímco starší jedinci, kteří již přezimovali, mají nádech do oranžova až žluta. Mladá slunéčka musí přečkat zimu a teprve druhým rokem se rozmnožují.
Škvor: Je opředen mnoha mýty, například tím, že vleze člověku do ucha a prohryže se mu až k mozku, v lepším případě člověk ohluchne. Je to nesmysl. Naopak v zahradě patří k nejužitečnějším. Vyhledává tmavé úkryty, protože je aktivní v noci.
Vyskytuje se nejčastěji v zemi. Když mu ale umožníte ukrývat se na stromě nebo keři, nikdy nepohrdne hostinou v podobě mšicemi obalených větví a květů. Vedle mšic rád zobe také vlnatky, svilušky a další pomalu lezoucí drobný hmyz a jeho vajíčka.
Ideálním škvořím úkrytem je obrácený květináč, který může být součástí hmyzího domečku, nebo ho můžete jen tak zavěsit na větev. Kdyby náhodou začali okusovat rostliny, můžete úkryty se škvory přesunout na jiné, škůdci napadené místo.
Pestřenky, někdy lidově nazývané vosičky, se podobají vosám, ale většinou jsou menší. Jako vosy vypadají schválně – příroda je výstražným zbarvením obdařila, aby je ochránila před nepřáteli, především ptáky.
Tváří se, že jsou nebezpečné, ale ve skutečnosti žádné žihadlo nemají. Rády se vznášejí na jednom místě jako malý vrtulník a pak střelhbitě svou polohu změní. Dospělé pestřenky, které vidíme opylovat květy, se živí pylem a nektarem, mšice nehubí.
Zato kladou mezi mšice či blízko nich vajíčka, ze kterých se teprve vylíhnou praví dravci, larvy, které nepohrdnou mšicemi, třásněnkami a dalším drobným na rostlinách parazitujícím hmyzem.
Zlatoočky – subtilní hmyz s průhlednými křidélky vítáme hlavně v larválním stadiu. Kromě mšic má taková larva v oblibě housenky, larvy much, červce, svilušky a další drobné škůdce.
Zajímavostí je, že svoji kořist nekonzumuje přímo, ale kusadly do ní vpustí trávicí šťávy a pak ji vysaje. Larvy některých druhů zlatoočky si na své tělo vysáté mšice lepí jako ochranu před vysušením sluncem. Chcete je přilákat na svou zahradu?
Vysaďte tedy hodně pestrou rozmanitou směs rostlin, hlavně ty s menšími květy, aby měly dostatek nektaru pro zpestření svého jídelníčku. Takovými rostlinkami jsou například řebříčky, tařice, ale i bylinky, jako například mateřídouška, oregano či máta.
Foto: Shutterstock, priroda-zahrada.cz, vcelkysamotarky.cz