Že pobyt v přírodě prospívá zdraví, je nepochybné. Mají ale podobnou sílu i rostliny, které si pěstujeme doma v květináči?
Vzduch v bytě není ani zdaleka tak čistý, jak si představujeme. Vdechujeme s ním těkavé organické látky, pevné částice, ozon, radon, olovo, mikroskopické plísně a pouhým okem neviditelné nečistoty biologického původu. U citlivých jedinců to může vyvolat akutní potíže jako nevolnost, bolesti hlavy nebo astmatický záchvat.
Ještě horší jsou následky, které se rozvíjejí plíživě a nepozorovaně vedou k chronickým a vážným onemocněním plic, k rakovině, imunologickým nebo neurologickým chorobám.
Přehlíženou, ale účinnou prevencí se pak mohou stát pokojové rostliny.
Ano, mají sílu změnit pozitivně domácí ovzduší. Musíte ale vědět, co od nich lze skutečně očekávat. Není toho málo.
1. POHLCUJÍ ŠKODLIVÉ CHEMIKÁLIE
Představa, že doma máte čistší prostředí, než je venku, v tom podstatném pokulhává: Průměrné zatížení škodlivinami ve vzduchu je v bytech řádově desetkrát vyšší. Pokud často nevětráte, pak může jít ještě o vyšší číslo. K nejproblematičtějším z hlediska vlivu na zdraví patří tak zvané těkavé organické látky.
Bohužel jsou hojně používané, především v lepidlech, nátěrových hmotách a barvách i pojidlech. Nejrozšířenější škodlivinou uvolňující se v bytech do ovzduší je pak formaldehyd.
Vypařuje se hlavně z dřevotřísek, z podlah z lamina, lepidel pro koberce i tapety, tmelů, nátěrů, matrací a lůžkovin, čalouněného nábytku a vzniká při spalování zemního plynu.
Co mohou způsobit?
-
Podráždění oči doprovázené slzením a dlouhodobou nevýraznou rýmou bez příčiny
-
Tlak na plicích a dlouhodobě zhoršené dýchání, někdy záchvaty kašle a dušnosti
-
Dlouhodobé podráždění kůže se svěděním
-
Zvýšenou únavu spojená s bolestmi hlavy, připojit se mohou i další nervové potíže jako porucha koncentrace nebo zvýšená podrážděnost
-
Nespavost a deprese
Rostliny jako čistička vzduchu
Pokojové rostliny dokážou tyto těkavé chemické látky buď pohlcovat a různým způsobem rozkládat, nebo aspoň je vázat na povrchu listů. Například lopatkovec, dračinec a pokojový břečťan obsahují v listech enzymy, které mění formaldehyd ze vzduchu na méně škodlivou kyselinu mravenčí. Břečťan je účinný i při pohlcování benzenu a dalších těkavých látek.
Podobné schopnosti má
tlustice vejčitá * syngonie (Syngonium podophyllum) * orchidej Cymbidium Golden Elf * fíkus * diefenbachie * chryzantéma* pokojová kapraď ledviník ztepilý
2. CHRÁNÍ ZDRAVÉ PLÍCE
Dělají to tím, že odchytávají prach. Prach je směsí různých složek, na zdraví pak mají nejhorší dopad ty, kterým odborníci říkají pevné částice. Je to tím, že se nerozpouštějí, ale usazují se v plicích, kde dráždí a vyvolávají záněty. Při velkém nahromadění pak mohou vést až k velmi závažné chronické obstrukční nemoci plicní.
Expertem je zelenec
Pokojové rostlin, s výjimkou druhů bez listů jako kaktusy, vydatně lapají prach, ovšem jen pasivním způsobem. Prach tedy na listy dopadne vlivem gravitace a zůstane přichycený na tenké voskové vrstvě na povrchu. Nesrovnatelně vyšší schopností čistit vzduch od prachu vyniká zelenec, jinak běžná a nenáročná pokojová rostlina.
Dokáže totiž pevné částice ze vzduchu skutečně vychytávat a shromažďovat je v listech, i když vlastní mechanismus, jakým to probíhá, je zatím vědcům záhadou.
3. POMÁHAJÍ PROTI NACHLAZENÍ
Rostliny uvolňují do domácího ovzduší vlhkost a tím pomáhají zejména v topné sezónně chránit dýchací cesty před vysycháním sliznic. A to je důležité, protože správná míra vlhkosti je nezbytná pro normální činnost sliznic dýchacích cest. Pokud začne vzdušná vlhkost klesat pod 40 %, což je ve vytápěných místnostech běžné, tak se zhorší nejen dýchání, ale i obranná funkce sliznic.
Proto snáze nastydneme. Pokojové rostliny ale chrání proti rýmě a kašli ještě dalším způsobem. Zhoršují totiž podmínky pro šíření mikrobů.
Ve vlhkém prostředí je pro mikroby obtížnější udržet se ve vzduchu než v suchém.
Nejúčinnější rostlinné zvlhčovače vzduchu
pokojový cypřišek * sanseviera (tchynin jazyk) * fíkus benjamin * kolopejka (kalanchoe) * žumen (cissus)
Plísně se ve vzduchu vyskytují přirozeně, takže se jich nelze žádnými opatřeními zbavit, pouze snížit jejich množství úpravou podmínek. Jednou z nich je snížení vlhkosti v místnosti pomocí vhodných druhů rostlin.
4. POHLCUJÍ VLHKOST
V některých bytech může být naopak zdravotním problémem příliš vysoká vzdušná vlhkost. Kvalitní izolace vůči úniku tepla, plastová okna nebo vinylové tapety jsou nejčastější příčinou, proč vlhkost nemůže přirozeně unikat a v místnostech se hromadí. Vytváří pak mikroklima, které svědčí plísním. A plísně jsou zdravotním rizikem pro lidi s imunitními poruchami a astmatem.
V takových bytech pak mohou být výtečnou pomocí rostliny, které vzdušnou vlhkost vychytávají a pohlcují.
Nejúčinnější rostlinné vysušovače vzduchu
lopatkovec * pokojový kávovník * myrta * vavřín * citroník
5. PROSPÍVAJÍ PSYCHICE
Přes řadu výzkumů v tomto směru vědci stále netuší, jakým mechanismem zeleň působí na psychiku. Jisté je jen to, že tento efekt rostliny vytvářejí a že je dokonce měřitelný. Například u pacientů v nemocnici se zhruba o 10 % urychlilo léčení, pokud měli pokoj s výhledem do zeleně, oproti těm, kteří se z okna dívali na ulici.
Zeleň také vedla k nižší spotřebě léků proti bolesti a pacienti si méně stěžovali na úzkosti. Pomáhá i chronicky nemocným lidem lépe snášet zdravotní zátěž. Pokojové rostliny mají prokazatelně utišující vliv při psychickém podráždění. Snižují také zvýšený krevní tlak (až o 5 mm Hg, což odpovídá 1 tabletě) a zpomalují zrychlený puls, což řečeno jinými slovy také znamená, že uklidňují.
Naopak v pracovně nebo v kanceláři podporují soustředěnost a duševní čilost, takže podáváme vyšší výkony a jsme pak méně unavení.
Největší slabina pokojovek: Plísně
Plísně jsou všudypřítomné, v domácnosti i ve volném prostředí, takže je nemůžete vymýtit. Rozumné je ale snižovat riziko jejich nadměrného šíření, k čemuž stačí omezit omezit zálivku. Právě přemokřená zemina je nejlepší terén pro šíření plísní. Alternativou je přejít na hydroponní pěstování, tedy přesadit je do vody s granulemi z páleného jílu, které nedávají plísním šanci k uchycení.
U rostlin v zemině se plísní nezbavíte, protože tvoří přirozené prostředí pro jejich růst.
Obecně tento typ plísní ale nepředstavuje zdravotní riziko, zátěží jsou jen pro lidi oslabené závažnou nebo chronickou nemocí či s imunitní poruchou.
A jak je to s kyslíkem?
Tato nejznámější vlastnost není u pokojových rostlin žádná sláva. Rostliny skutečně uvolňují do ovzduší kyslík a pohlcují CO2 a to ve dne, v noci je tomu naopak. Jenže u pokojovek jde o poměrně malá množství. Jeden člověk vydechne asi stokrát více CO2, než dokáže rostlina pojmout. Produkce kyslíku se dá sice zlepšit podmínkami, tedy tím, kolik se k rostlině dostane světla a vody.
Ani pak ale nepůjde o množství, které by mělo významnější efekt na zdraví.
Text: Lenka Korandová, foto: PX FUEL
Komentáře