Každý z nás pociťuje bolest trochu jinak. Není to jen záležitost vnitřní síly a sebeovládání, ale především drobných rozdílů ve fungování organizmu. Ty jsou také důvodem, proč ženám dává bolest zabrat více.

Roli hrají především odlišnosti v reakci nervů a vliv hormonů. Pro ženy jsou nevýhodné: Od přírody mají nastavený nižší práh bolesti, což znamená, že i slabší podnět, kterého si muži ani nevšimnou, je pro ně nepříjemný.

Senzory bolesti, tedy nervová vlákna, která tyto vjemy zachycují a přenášejí, jsou u žen citlivější. Tím nevýhody ale nekončí, protože „lépe“ u žen probíhá také zpracování bolesti v míše a mozku. To s sebou přináší ještě jeden nepříjemný důsledek navíc.

Mozek si totiž konkrétní bolest snáze zapamatuje, a ta může přejít do chronického stavu – doslova za pomoci mozku.

Příroda lépe chrání muže

Naše tělo má přirozené mechanizmy, jak vnímání bolesti potlačovat a snižovat. I tady to ale při pohledu na obě pohlaví funguje disproporčně. Výhodu mají muži, u nichž jsou tyto mechanizmy velmi aktivní.

Jakmile se ozve bolest, mužské tělo zareaguje spuštěním systémů tlumících bolest, což zahrnuje i endorfiny, které se účinkem podobají opiátům. Tím se ztlumí nejen aktuální bolest, ale i každá další, která by se přidávala. Díky tomu mají muži také menší sklon k chronickým bolestem.

Mocné hormony

Hormony dále zhoršují už tak značné nevýhody žen. Přirozené mechanizmy, které v těle chrání proti bolesti i proti jejímu přechodu do chronického stavu, u žen v plodném věku pospávají. Ale když žena otěhotní a hladiny hormonů se změní, rázem je všechno jinak.

To si uvědomí hlavně migreničky, neboť četnost a síla záchvatů jakoby zázračně ustoupí, ovšem do porodu. Pak se vše zase vrátí ke starému. Zdá se, že hormonální změny v těhotenství mají ženu současně chránit před bolestí.

Pokud ale dítě nečeká, pak o tuto ochranu ze zatím nevysvětleného důvodu přichází.

Zrzky mají výhodu

Individuální vnímavost vůči bolesti navíc ovlivňují i geny, a to u obou pohlaví. Genetické odchylky ovšem mohou vést i k pozoruhodným kuriozitám, jako je zvýšená reakce žen se zrzavými vlasy a bledou pletí na určité léky proti bolesti.

Ty u nich zabírají mnohem lépe. Přitom zrzaví muži, kteří si nesou v DNA stejnou odchylku, žádnou výhodu nemají.

Zádrhel s léky

Kvůli zvýšenému sklonu k bolestem ženy také častěji užívají analgetika. To ovšem pro ně představuje o něco větší rizika než pro muže. Důvod je prostý: Až do konce 80. let minulého století se léky testovaly prakticky jen na mužských dobrovolnících.

Odlišnosti ženského organizmu se nebraly v úvahu. To pak někdy vedlo k tomu, že doporučené dávkování bylo příliš vysoké nebo se lišil účinek.

Dodnes může být zavádějící označení „obzvláště účinný při menstruačních bolestech“ na obalech některých přípravků proti bolesti, pokud skutečně neprošly testováním na ženách. To ale těžko zjistíte.

Existují ale i další důvody, proč jsou ženy více ohroženy nežádoucími účinky i předávkováním. Roli hraje vyšší podíl tukové tkáně vzhledem ke svalům a také odlišnosti v produkci jaterních enzymů, která léčiva odbourávají.

Při dlouhodobém užívání léků, a to nejen proti bolesti, proto ženám více hrozí poškození jater a také ledvin.

Na co zvláště pozor:

– Běžné léky proti horečce a bolesti s kyselinou acetylsalicylovou mají schopnost ředit krev. Tento efekt je mnohem delší než účinek léku a přetrvává několik dní. Současně tyto léky poškozují žaludeční sliznici.

Při delším užívání nebo už existujících žaludečních potížích mohou kombinace těchto dvou nežádoucích účinků způsobit krvácení v žaludku.

– Velmi opatrně je třeba při nachlazení používat přípravky s paracetamolem a nekombinovat je například v tabletách a v horkých nápojích. Předávkování může způsobit až nevratné poškození jater.

I s přírodní léčbou opatrně

I když mají méně nebezpečných vedlejších účinků než léky proti bolesti, i u bylin je třeba dodržovat dávkování. Také zde platí stará pravda, že každá látka může být jedem, záleží jen na množství.

4 bylinky proti bolesti

* Zázvor je sice známý spíš jako domácký prostředek při nachlazení a proti nevolnosti, ale účinný je i při potlačování bolesti. Zkusit ho můžete při bolestech kloubů, ale i hlavy.

Připravte si čaj: Na 1 šálek pokrájejte nebo nastrouhejte asi 3 cm dlouhý kousek oddenku a zalijte vroucí vodou. Nechte 5 až 10 minut louhovat, pak sceďte.

* Mátový olej přirozeně působí proti bolestem hlavy, stačí rozetřít pár kapek na spánky. Může ale dráždit oči k slzení, a tak pozor, aby se do nich nedostal. Pokud se tak stane, použijte jej zředěný jiným olejem. Zevně se dá použít i při bolestech kloubů nebo v krku.

* Vrbová kůra je vlastně přírodní verzí acylpyrinu a obsahuje látku zvanou salicyn, která tiší bolest. Hodí se při bolestech hlavy nebo kloubů a dá se používat dlouhodobě.

* Arnika je známá pro své analgetické a protizánětlivé vlastnosti, při vnitřním použití ale může vyvolat alergickou reakci. Proto se používá většinou jen zevně, tedy k obkladům a mazání. Hodí se na pohmožděniny, namožené svaly, zánětlivé šlachy a klouby.

+ 4 další tipy pro úlevu od bolesti

Bolesti mohou mít rozmanité příčiny. Také reagují na různé metody tišení.

Solná koupel

Teplá solná koupel dokáže skvěle ulevit při bolestech zad. Jen budete potřebovat větší množství soli – do plné vany je třeba nasypat 4 kg soli. Nechte rozpustit a pak použijte k lázni o délce asi 20 minut.

Sůl hned po koupeli nesplachujte, ale zabalte se na hodinu do županu nebo velké osušky, aby sůl na těle zaschla. Až poté opláchněte.

Teplo, nebo chlad

To je vlastně fyzikální léčba, a ta je velmi účinná při tišení bolesti. Jen je nutné vědět, kdy vybrat teplý obklad nebo koupel a kdy studený, aby se potíže naopak nezhoršily.

Teplo se doporučuje při bolestech způsobených křečemi, ztuhlostí nebo přetížením svalů a nesprávnou polohou těla, například při práci na zahradě.

Chlad naopak zmírňuje bolest při zánětech a úrazech, tedy zlomeninách, pohmožděninách, vymknutí nebo vykloubení, kromě toho také při migrénách.

Relaxační techniky

Tyto techniky slouží hlavně ke snižování dopadu stresu, ale mají řadu dalších zdravotních výhod, včetně úlevy od bolesti. Podstatou je cílené uvolňování svalů.

Ty se totiž při stresu stahují, což je podvědomá obranná reakce, která mimochodem často vede také k bolestem zad. Důležité ale je, že toto propojení můžeme otočit a využít, což znamená, že cíleným uvolněním svalů lze dosáhnout také úlevy pro psychiku.

Ta pak dokáže bolest lépe snášet nebo omezit vnímání její intenzity. Navíc uvolnění těla přímo pomáhá při svalových bolestech z přetížení.

Co vyzkoušet? Tyto techniky najdete na internetu pod názvem progresivní svalová relaxace, autogenní trénink nebo Jacobsonova metoda. Podobný účinek má i cvičení jako jóga nebo tai-či.

Fyzioterapie a cvičení

Terapeutická masáž uvolňuje napětí ve svalech, což snižuje bolest z přetížení. Tím nemusí být vždy nadměrná námaha.

Častěji jde o nevhodnou polohu při práci, kdy jsou celé hodiny určité partie těla nepřiměřeně zatížené, a tak ve svalech vzniká křečovité napětí. A to bolí. Pro skutečnou úlevu nestačí návštěva fyzioterapeuta, nutné je také každodenní provádění cviků doma.

Velmi vhodným doplňkem fyzioterapie při bolestech zad je plavání, protože páteř je chráněna před otřesy a zároveň se procvičuje celé tělo.