Titulek je sice nadsázka, ale jen mírná. Střevo skutečně rozhoduje značnou měrou o naší zdravotní kondici. Proč ho v tom tedy nepodpořit.
Většinou si střevo spojujeme jen s benefity, které má přinést zdravé stravování. Předpokládáme, že střevo je tu od toho, aby porci vitaminů, minerálů, prospěšných tuků a dalších živin z jídla získalo a poslalo dále do těla. To je samozřejmě pravda. Jde ale jen o část toho, čím střevo ovlivňuje zdraví. Další dílem totiž přispívá střevní mikroflóra, novějším názvem mikrobiom.
A nemylte se, nestará se jen o dobře fungující imunitu.
Co umí mikroby
Střevo je osídlené opravdu vydatně. Udává se, že celkové množství střevních mikrobů, škodlivých i prospěšných, trojnásobně až desetinásobně převyšujícím počet vlastních buněk našeho těla. Tyto mikroby samozřejmě produkují řadu rozmanitých látek. Ty pak mohou ovlivňovat tělesné, ale i psychické pochody v těle.
Jak potvrdily výzkumy na toto téma, mikroby se mohou podílet na vyvolání deprese, poruch soustředění a paměti, mohou podpořit rozvoj obezity, osteoporózy, cukrovky, astmatu nebo třeba Parkinsonovy nemoci.
Také u hodně diskutovaného autismu se stále výrazněji ukazuje, že toto vrozené postižení může souviset se střevním zánětem u matky během těhotenství.
Výhoda pro zdraví
Pokud jste začali přemýšlet, jak upravit složení vlastní střevní mikroflóry ke svému prospěchu, pak se vaše uvažování ubírá správným směrem. Ano, lze to udělat. Musíte ovšem počítat s tím, že základ bakteriálního osídlení střev je v zásadě stabilní a pro každého z nás typický podobně jako otisk prstů. Přesto lze složení bakterií v jisté míře ovlivnit, a to jídelníčkem a obecně životním stylem.
Pokusit se o to můžeme kdykoli během života, ovšem ideální je k tomuto účelu období raného dětství. Právě ve věku do tří let se vytváří skladba střevních bakterií, jak bude v základních rysech přetrvávat celý život. Roli při tom hraje jednak dědičnost a pak to, co dítě jí a jak „ochutnává“ svět, když si dává různé předměty do úst.
Proto je vhodné v tom dítě příliš striktně neomezovat, aby získalo pestřejší složení střevní mikroflóry, což mu bude v dalším životě k užitku.
Bakterie a tloustnutí
Nadváha může mít různé příčiny, jak zdravotní, tak i ve ztrátě míry v jídle. Jednou z nich – a bohužel špatně ovlivnitelnou – je nepříznivé složení střevní mikroflóry. Problematické jsou především bakterie rodu Firmicutes. Ty jsou sice neškodnou a přirozenou součástí osídlení střev, ale pokud se přemnoží, začnete nabývat na váze.
Je to tím, že tyto bakterie pomáhají získat maximum energie i z chudé stravy. V dřívějších dobách bývalo jejich bohaté zastoupení předností, protože pomáhalo přežít období hladu. Pozůstatkem je dědičný sklon u potomků k bohatému osídlení těmito bakteriemi. Ovšem jejich efekt je v dnešní době přebytku spíše přítěží.
Když chcete zhubnout
Populaci nežádoucích bakterií podporujících tloustnutí lze naštěstí omezit jídelníčkem, zejména zařazením přirozených probiotik. Obranou jsou především mléčně kvašené potraviny jako kefír, jogurt, kysané zelí a další kvašená zelenina, kromě toho obecně ovoce, zelenina, ořechy, semínka, ovesné vločky a luštěniny.
Tyto potraviny totiž podporují množení dalšího běžného kmene střevních bakterií (Bacteroidetes), které mají na hospodaření s energií z jídla opačný efekt. Příjem energie omezují, dokonce mají bránit plnému vstřebávání sacharidů, které zčásti odvádějí střevem ven z těla. Proto také převažují nad bakteriemi Firmicutes u štíhlých lidí.
Jak živit žádoucí bakterie
* Zelenina a luštěniny
Nevybírejte si jen to, co vám nejvíce chutná, důležitá je pestrost. Každý z nás má své více a méně oblíbené potraviny. Rozmanité preference ale mají i bakterie v našich střevech, proto je důležité jíst různé druhy rostlinných potravin a na jídelníček zařadit i méně tradiční zeleninu.
Luštěniny můžete zkusit i ve formě domácích pomazánek, pro řadu lidí jsou tak chutnější, a někdy i lépe stravitelné.
* Vláknina
Kromě zeleniny a luštěnin vlákninu bohatě obsahují také obiloviny, ovoce a ořechy. A jak už bylo řečeno, střevní bakterie mají rozmanité preference, takže i vlákninu dodávejte na jídelníček v co nejpestřejší skladbě.
* Kysané potraviny
Kysané mléčné produkty a zelenina jsou obecně nejznámější potraviny na podporu žádoucího složení střevní mikroflóry. Důležité je jíst tyto potraviny pravidelně, nikoli jen nárazově při potížích s nadýmáním nebo po léčbě antibiotiky. Zapomínáme hlavně na kysané zelí, které bývalo pro naše předky jedním z hlavních zdrojů příznivě působících střevních bakterií.
Ze současného jídelníčku prakticky zmizelo. Zkuste ho tam vrátit syrové, chutné bude v míchaných salátech.
* Čerstvé obilné a luštěninové výhonky
Není třeba je jíst ve velkém množství, stačí jimi posypat jídlo. Důležitá je spíš pravidelnost, aby se na stůl dostaly několikrát do týdne.
* Rostlinné oleje
Kvalitní za studena lisované oleje jsou kromě jiných svých předností zdrojem látek, kterým se říká polyfenoly. Ty mají obecně příznivé účinky na zdraví v prevenci degenerativních onemocnění a svědčí i některým střevním bakteriím.
Co naopak škodí
* Průmyslově vyráběná jídla a polotovary
Oproti domácí kuchyni mají obdobná, ale průmyslově připravená jídla nejen nižší obsah vitaminů, minerálů a dalších cenných látek, ale současně představují také problematickou výživu pro střevní mikroflóru. Mnohdy proto podporují nárůst škodlivých typů bakterií a snižují populace prospěšných. Navíc se sterilizací a dalšími metodami konzervace důsledně likvidují mikroby v jídle.
To vede časem k tomu, že rozmanitost bakteriálního osídlení ve střevech klesá – což je zdravotní riziko.
* Nedostatek vlákniny
Typický český jídelníček tíhne k malému podílu vlákniny na talíři. Omáčka s masem a knedlíky nebo rýží, bílé pečivo s párkem, salámem nebo marmeládou, koláče a sušenky, to vše jsou velmi špatné zdroje vlákniny. Pak střevní mikroflóře chybí dostatečná výživa.
* Očistné klystýry
Časté výplachy střev ničí střevní osídlení podobně jako léčba antibiotiky. Střevo pak potřebuje určitý čas, aby se mohlo vrátit k žádoucímu stavu bakteriálního osídlení.
* Léky proti překyselení
Z hlediska zdravého střevního osídlení představují problém. Agresivní působení žaludeční šťávy je jedním z obranných mechanismů, aby se do střev nedostaly nežádoucí mikrorganismy. Pokud tuto obranu vyřadíme, pak se následně i dramaticky mění střevní osídlení. Zhorší se i využití živin, trápení neprobíhá tak, jak by mělo.
Pokud si léky proti překyselení kupujete sami, pak je používejte jen nárazově.
Větší potíže je vhodné řešit s lékařem.
Svědčí i pohyb
Sport zvyšuje efekt vhodného jídelníčku a vede k větší rozmanitosti mikrobů ve střevě. Naopak u lidí se sedavým způsobem života výzkumy prokázaly horší skladbu střevní mikroflóry, chyběly některé bakterie důležité pro funkci imunitního systému. Jak vydatná by pohybová aktivita měla být?
Důležitá je pravidelnost, stačí například 30 minut mírného běhu 3x až 4x týdně.
Když je střevo nemocné
Jedním ze zdravotních problémů, který může špatné složení střevních bakterií podpořit, jsou chronické záněty střeva imunitního původu, jako je Crohnova choroba. Jakmile propuknou, ohled na správnou výživu musí jít překvapivě stranou, důležité je zklidnit zánět. Proto musí být jídelníček šetrný i za tu cenu, že nedodává dostatek rozmanitých živin.
Chybí zejména bílkoviny, nebezpečně nízký je příjem vitaminu B12.
– Potíže působí potraviny jinak prospěšné, hlavně luštěniny, syrová zelenina, zeleninové a ovocné šťávy, citrusové ovoce, kyselé zelí, cibule, tučné a kyselé pokrmy.
– Problematická je i vláknina, protože podporuje pohyb střeva a tím ho dráždí. To znamená další důvod k omezení zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin a luštěnin.
– Užitečná jsou probiotika. Brání přemnožení patogenních bakterií při léčbě antibiotiky a v klidovém období zase podporují růst prospěšné střevní mikroflóry a tím předcházejí bolestem.
Foto: Shutterstock, PX FUEL
Komentáře