Jídlo není lék, ale bez správně sestaveného jídelníčku těžko zůstaneme dlouhodobě zdraví. Na tom, co jíme, závisí nejen množství cukru a cholesterolu v krvi. Jídelníček má vliv třeba i na to, jestli máme kosti pevné, nervy klidné a kůži zdravou.
Naše tělo se neustále obnovuje – to je zpráva dobrá i špatná. Neboť záleží na tom, jaký stavební materiál mu dáme k dispozici, z čeho bude budovat nové buňky. Tělo pak může ideálně těžit z výhody, které jsme zdědili po předcích, a naplnit to, co máme v genech, nebo naopak chátrat. Jídlo skutečně není lék, jídlo je základ, z nějž naše tělo znovu a znovu vyrůstá. Chcete chatrč z podřadných materiálů nebo solidní stavení?
Domácí kuchyně
Na správný jídelníček neexistuje univerzální návod, ba dokonce se dá říct, že striktním dodržováním pravidel, co jíst a co ne, si můžeme i škodit. Mohou totiž vytvářet příliš velký psychický tlak. Navíc všichni nemáme stejnou potřebu bílkovin nebo syrové zeleniny.
Pokud chcete vodítko, pak by mohlo znít: Dávejte si na talíř jen jídla připravovaná doma z původních surovin. Jezte pestře, nezapomínejte na fazole a čočku, nebojte se ořechů a máku ani oleje. Když koláče nebo pomazánky, tak jen domácí. K pití je nejvhodnější čistá voda, a když už ji potřebujete osladit, připravte domácí sirup. Sezona ovoce je přede dveřmi, a příležitostí tedy bude dost.
Tělo si řekne…
V ideálním případě tělo samo signalizuje, jaké živiny momentálně potřebuje, a jestli tedy má chuť na mrkvový salát nebo zapečené nudle. Na jídlo svěží a ochlazující nebo vydatné a zahřívající. Potíž je v tom, že mnohdy máme zdeformované vnímání chutí kvůli látkám přidávaným do průmyslově vyráběných potravin a jídel, takže se nám pak domácí kuchyně může zdát fádní. Určitá sebekázeň při přechodovém období se ale vyplatí, nejen že se po pár měsících budete cítit tělesně lépe, ale znovu objevíte původní chuť jídel.
Konzervy ne, mražené ano?
Tak jednoznačně se to nedá říct. Mražená a konzervované jídla jsou různorodá, od kukuřice ve slaném nálevu až po chlazenou svíčkovou. Hotová porce omáčky s masem a knedlíky se pochopitelně stabilizuje mnohem větším množstvím potravinářské chemie, aby se udržela ve vzhledném a chutném stavu, než sterilovaná zelenina a luštěniny. Zvláště luštěniny jsou cenným přínosem na jídelníčku jakožto nejvýznamnější zdroj vlákniny, výrazně větší než zelenina a ovoce. Když uvážíte dlouhou dobu přípravy, pak je na jídelníček častěji zařadíte právě sterilované. Obdobně to platí o zelenině hluboce zmrazené. Pro zdravou výživu se nehodí mražené směsi určené k rychlé přípravě na pánvi, výrazně ochucené a tučné.
Opomíjené luštěniny
Naučili jsme se jíst saláty, ačkoli hlavní složkou jejich hmoty je voda a vitamin C z nich vyprchá, ještě než si je doneseme domů. A luštěniny, které mají celý poklad cenných živin, ty jsme odsunuli mezi staromódní jídla po babičce. Upřímně: Kdy jste si naposledy dali hrách, čočku nebo fazole? O cizrně, která v našich zemích upadla v zapomnění, ačkoli je chuťově ze všech luštěnin nejpříjemnější, ani nemluvě.
Chcete přesné argumenty, proč začít luštěniny jíst? Tady jsou: Obsahují nejen vysoký podíl nestravitelné vlákniny, která pročišťuje střeva, ale rostlinných bílkovin. Bohaté jsou na vitaminy B, draslík a železo, takže prospívají nervům i tvorbě krve. Zajímavý je i obsah dalších látek, jako jsou fytoestrogeny, které mají na organismus podobný účinek jako ženské orgány.
Semena a ořechy
Říkává se o nich, že jsou „krmením“ pro mozek. A není to nadsázka. Ořechy a semena obsahují totiž právě ten typ tuků, který je zapotřebí pro výstavbu mozkové tkáně. Pokud se ho nedostává, pak mozek musí vzít zavděk tuky živočišnými, těch nemáme na jídelníčku nikdy málo. Náhražka je to ale méně hodnotná, což mozek pocítí.
Bohaté bývají i na vitaminy řady B, které rovněž potřebuje nervová tkáň k tomu, aby hladce fungovala. A do třetice mívají hodně vápníku a hořčíku, prvků rovněž nezbytných pro správnou práci nervových buněk.
Ořechy ale prospívají i jinde v těle. Zlepšují plodnost i stav kůže, dokonce zpomalují vznik vrásek, je to díky vitaminu E. Kdo nechce jíst semena a ořechy, měl by si aspoň koupit kvalitní olej z nich a používat ho na omaštění hotových jídel na talíři nebo salátů.
Oves posiluje při vyčerpání
A to hned dvakrát. Víte proč? Jednak dokáže dodat energii k rychlé a okamžité spotřebě – díky sacharidům. Současně je ale zdrojem železa a díky tomu podporuje tvorbu krve, čímž dlouhodobě zlepšuje kondici a dodává sílu.
Kromě železa obsahuje oves i vitaminy řady B, díky nimž zklidňuje psychiku. A pokud se cítíme příjemně a v pohodě, máme i víc energie.
Hlavním problémem u ovsa je, jakým způsobem ho zařadit na jídelníček. Ačkoli je příjemné chuti, v české kuchyni nemá příliš velkou tradici. Takže co s ním? Pokud budete mít čas, vyzkoušejte k snídani domácí ovesnou kaši vařenou v mléce, můžete ji osladit medem a přidat trochu ovoce, čímž stoupne i množství minerálů a dalších přínosných látek.
Pomleté vločky se výborně hodí i do slaných jídel. Můžete jimi nahradit housku v sekané, přidat je do karbanátků, míchaných vajec nebo nádivky.
Tip: Emco Polomáčené sušenky čokoládové obsahují 40% podíl ovesných vloček, čímž dodávají tělu vitaminy, minerální látky a betaglukany, které prokazatelně snižují hladinu cholesterolu v krvi. Obě varianty Polomáčených sušenek Emco, čokoládové i kokosové, jsou nejenom zdravé, ale zaručeně jimi nepohrdnou ani ty nejrozmazlenější jazýčky.
Proč jde cukr na tloušťku?
Není to kvůli jeho kalorické vydatnosti, jak si možná myslíte. Ta je ostatně srovnatelná s bílkovinami. Háček je v něčem jiném – cukry i obecně sacharidy vyvolávají v těle hormonální reakci, která může vést k tloustnutí. Oním hormonem je inzulín, který reaguje na změnu hladiny cukru v krvi. Jeho úkolem totiž je cukr co nejdříve snížit. Proto ho nejen „uklízí“ do buněk, ale při přebytku blokuje spalování tuků, aby se přednostně spotřeboval cukr. A jestli pořád ještě nestačí, tak se postará, aby se přebytečný cukr proměnil na tukové buňky.
Pozor na glykemický index
Nejde jen o množství sacharidů, potraviny se stejným podílem sacharidů mohou mít v praxi odlišný glykemický index. To znamená, že vedou k rozdílnému vzestupu glykemie. Nejvyšší glykemický index mají potraviny s jednoduchými sacharidy jako bílé pečivo a cukrovinky. Naopak nejnižší glykemický index mají potraviny s komplexními sacharidy, tedy zelenina, ovoce a luštěniny.
Tip: Přírodní doplněk stravy Exadipin napomáhá udržovat normální hladinu krevního cukru, pomáhá potlačovat chutě na sladké a zabraňuje přejídání. Exapidin je vhodný i pro diabetiky. Více na www.exadipin.cz
Výživa pro kosti
Abychom se mohli těšit z pevných kostí a dobrých zubů ještě ve vysokém věku, je zapotřebí myslet na ně při výživě už mnoho desítek let předem. Velmi intenzivní kostní metabolismus probíhá u starších dětí v období vývoje, kdy se lidově řečeno „vytahují“. Podobně náročným obdobím je těhotenství a kojení, kdy je nutné pamatovat na vyvážený přísun živin, aby nedocházelo k úbytku kostní hmoty.
Je dobře známo, že nejdůležitějším stavebním prvkem kostí je vápník. Opomíjeným, přesto výborným zdrojem vápníku jsou sardinky a pak některá semena, hlavně mák a seznam. O vitamin D, který podporuje ukládání vápníku do kostí, se postará slunce. Když dlouho nesvítí, dejte si mořskou rybu. Doplňovat bychom měli také vitamin K, který je aktivátorem osteokalcinu – kostní bílkoviny zodpovědné za ukládání vápníku do kostí.
Tip: Femoralex obsahuje látky, které jsou nezbytné pro účinné zabudování vápníku, přijímaného stravou, do kostí. Jedná se o přírodní vitamin K2, vitamin D a laktoferin, mléčnou bílkovinu, u které byl teprve nedávno objeven významný příznivý vliv na kostní metabolismus. Femoralex je vhodné užívat pro zachování zdravých kostí a na podporu hojení zlomenin. Měsíční balení stojí cca 400 Kč. Více na www.femoralex.cz.
Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock, archiv firem
Komentáře