Každému, kdo má byť jen malou zahrádku, kazí radost plevele a škůdci, kteří rostlinám ztrpčují život.
Na jejich hubení nemusíte nutně používat chemické přípravky. Existuje celá řada těch ekologických, které si navíc můžete připravit sami. Mnohé z nich ještě k tomu zároveň slouží jako hnojivo, podpoří růst rostlin a dodají jim živiny. Jsou to například:
-
výluhy (vznikají máčením rostlin ve studené vodě, nejčastěji 2 – 3 dny)
-
odvary neboli extrakty (pořídíme si je, když budeme rostliny 24 hodin louhovat a pak je 30 minut povaříme; nebo je 15 minut povaříme a pak necháme louhovat dle potřeby)
-
nálevy (získáme je tak, když rostlinný materiál zalijeme horkou vodou a necháme podle potřeby louhovat)
-
jíchy neboli zákvasy (jsou z rostlin, které jsme nechali ve vodě po dobu 10 – 30 dnů kvasit; pamatujte, že jíchy páchnou a nepoužívají se za slunečných dní a za sucha)
-
zelené hnojení.
Jak posilovat a chránit rostliny
Uvádíme alespoň některé z celé řady možností.
Prostředek*Použití
Odvar z vratiče obecného*Preventivní postřik proti padlí na angrešty, růže, okurky… a také proti mšicím u jabloní a bobulovin.
Odvar z přesličky rolní*Preventivní postřik proti houbovým chorobám na rajčatech, provádí se opakovaně po 5 – 10 dnech.
Výluh z česneku*30 g česneku vylouhujeme v 1 litru vody, ředí se 1 : 20 a slouží k moření semen proti houbovým chorobám.
Výluh z listů rajčete*300 g na 1 litr vody, neředěný postřik odpuzuje bělásky na kapustě a zelí.
Výluh z kopretiny řimbaby*20 g rozdrcených květů louhujeme 3 hodiny v 5 litrech vody, po slití můžeme hned používat. Lze přidat lžičku řepkového oleje nebo tekutého mýdla (nebo ekologického prostředku na nádobí) pro zlepšení přilnutí extraktu. Účinkuje na běžné škůdce, mimo stadia hmyzího vajíčka. Postřik opakujeme po 5 – 10 dnech.
Jícha z měsíčku*Podporuje zdraví vyluhovaných a opotřebených půd.
Jícha z pampelišky*Zvyšuje kvalitu plodů u zeleniny, působí jako regulátor růstu.
Jícha z kopřiv*Posekané kopřivy smícháme s dešťovou vodou v nádobě, která není z kovu (nádobu naplníme ze 2/3), necháme kvasit 10 – 30 dní, denně mícháme (urychlujeme tím kvasný proces). Používá se na ošetření půdy (po zředění vodou 1 : 8) a na hnojení v průběhu vegetace (1 : 10, celkem 3x).
Jícha z rajčat*Podporuje nasazování plodů rajčat a rajčata mají také lepší chuť.
Jícha z cibule*Slupky a zbytky natě z 1 kg cibule nechat 8 – 10 dní kvasit v 10 litrech vody. Posiluje obranyschopnost rostlin a chrání jahody před plísní šedou.
Odvar z rebarbory*2 kg čerstvých listů vařit 30 minut v 10 litrech vody, neředěný používat 3 dny po sobě proti mšicím, plísni bramborové na rajčatech, mravencům, roztočům, dřepčíkům a proti okusu lesní zvěří.
Zelené hnojení
Tato metoda spočívá v tom, že se na prázdné záhony uvolněné po sklizni vysévají od července až do podzimu různé druhy rychle rostoucích rostlin. Ty se pak celé zapraví do půdy (buď ještě na podzim, nebo pak na jaře). Jako zelené hnojení je možné využít i plevele, které jsou zdrojem živin, obohacují půdu o vzdušný dusík, prokypřují ji, stíní a chrání před erozí.
Jestliže však plevelům šanci dát nechcete, vysejte hned po sklizni na záhon jiné „zelené hnojení“, které je schopné plevele vytlačit.
Některé rostliny vhodné pro zelené hnojení
český název*půdní podmínky
hrách setý*nenáročný
hrách rolní (peluška)*hluboké půdy zásobené vápníkem
jetel inkarnát (růžák)*teplejší polohy, lehčí půdy, vápnomilný
jetel luční*vlhčí klima, těžší půdy
jetel plazivý*nenáročný
bob koňský*jílovité a hlinité půdy
vikev setá*nenáročná, vyžaduje vápník
žito ozimé*snáší kamenité půdy
hořčice*dostatečně hluboké a vlhké půdy
řepka olejka*dostatečně hluboké a vlhké půdy
pohanka obecná*lehčí půdy, nesnáší vápník
měsíček lékařský*nenáročný
aksamitník (afrikán)*nenáročný
Slizký, zrzavý, nechtěný
a hlavně nenažraný!
Nejsou to zrovna lichotivé názvy, kterými zahrádkáři častují nemilované vetřelce svých zelených království – slimáky. Vypadá to však, že to těmto plžům vůbec nevadí. Hlavně v deštivém počasí bez sluníčka pořádají bez uzardění ve velkém útoky na vše zelené.
Něco ano, něco určitě ne!
„Babských“ rad proti plzákům španělským (jak se tito obzvláště žraví zrzaví plži odborně nazývají) je hned několik. Ne všechny jsou stoprocentně účinné a některé jsou opravdu drastické. A některé jsou naprosto nevhodné, protože nadělají více škody než užitku. Pojďme si říct pro a proti:
Sůl – plzáka dokonale rozpustí, vaši zahradu ale tak dokonale prosolí, že vám příští rok vyrostou leda tak úporné plevele.
Solný roztok – má podobné účinky jako sůl, problém je v tom, že plzáky musíte ručně vysbírat a do nádoby s roztokem vložit.
Horká voda – je účinná určitě, plzák se v ní prostě uvaří. Ale běhejte po zahradě s kýblem horké vody a házejte do ní tyto nevítané škůdce! Jednak je to pro ně metoda velmi drastická, ale můžete se navíc opařit a voda vám stejně rychle vystydne.
Pivo – plzáci nesmírně milují. Nemusíte na ně ani sahat. Do speciálního domečku k tomuto účelu vyrobenému připutují sami rychlostí „plzáčího“ blesku. Po napití zemřou, ale vy můžete mít pocit, že jste jim aspoň trochu dopřáli. Spotřeba piva je ale docela velká.
Linoleum – je dalším mechanickým způsobem sbírání plzáků, jen si ušetříte běhání po zahradě. Protože mají rádi vlhko a tmu, když kus linolea položíte na zem, zaručeně jich sem přes noc doputuje celá horda. K jejich sběru si ale musíte přivstat a nejlépe je chytat ještě za tmy, protože pak se zase rozprchnou do různých zákoutí zahrady.
Hlístice – jsou mikroskopické organismy, které na slimácích parazitují a zabíjejí je. Stačí zálivkou s hlísticemi pokropit půdu. Hlístice začnou samy aktivně hledat svou kořist a proniknou do plzáků přes dýchací otvory.
Napadený slimák během tří až pěti dnů přestává žrát, hlístice se uvnitř slimáka množí a v době, kdy se slimák začne rozkládat, se nová generace hlístic pustí do hledání dalších obětí. Jako biologický prostředek nepředstavuje hlístice žádnou hrozbu pro zahradu.
Hlístice vám ale nepomohou, pokud máte půdu těžkou, jílovitou a mokrou.
Ferramol – patří do skupiny tzv. moluskocidů (přípravků na hubení slimáků), jeho předností je, že po jeho pozření se plž odsune do ústraní, kde zahyne, a tam se rozloží. Neškodí psům ani kočkám a zbylé granule se časem v půdě rozloží na železo a fosfor. Přesto se používání jakýchkoli moluskocidů doporučuje pouze při přemnožení plžů.
Nehašené vápno – stačí nasypat kolem okraje záhonů. Plzák je nepřeleze, rozpustil by se. Vápno ale dlouho nevydrží, první déšť ho spláchne. Příliš vápna neprospívá zahradě.
Sklo – je velmi nešikovné, i když zabrání plzákům vstup k zelené hostině. Kdo by si však rozhazoval po zahradě nebezpečné střepy?
Popel – stejně jako sklo mechanicky znemožňuje plzákům pohyb. Měl by pocházet z ekologických důvodů jen ze spáleného dřeva na ohništích nebo v kamnech či krbech. Jeho nevýhoda je stejná jako u vápna. Při navlhnutí ztrácí účinnost. (Úplně na shodném principu fungují piliny, vaječné skořápky a kávová sedlina.)
Co na to odborníci
Shodují se v tom, že začít by se mělo u prevence. Tou jsou především přirození predátoři slimáků. Patří mezi ně například střevlíkovití brouci, drabčíci, ropuchy, slepýši, ježci, někteří ptáci i větší savci. Vyrobte jim „domečky pro hmyz“, omezte používání pesticidů, zajistěte, pokud možno, dostatek klidu k vývoji mláďat.
Slepičky, zobejte!
Doslova pochoutkou jsou plži pro slepice, kachny a husy. Jedničkou v jejich lovení je plemeno kachny s netypickým názvem „Indický běžec“. Jestli ještě drůbež nechováte a pořídili byste si Indického běžce jen kvůli plzákům, zbystřete. Základním předpokladem pro jeho úspěšný a zdravý chov je dostatečný výběh. Je celý den čilý, aktivní a na malém prostoru doslova trpí.
Nikdy nechovejte jediný kus samostatně! Je to hejnový pták.
Toto plemeno je navíc oproti jiným citlivější vůči mrazu.
Znepříjemnit život
Prevencí je také vytvoření pro plže nevhodného prostředí. Tzv. nazí plži (mezi něž nechvalný plzák španělský, který působí na zahradách největší pohromu, patří) vyhledávají vlhko a stín. Proto zrušte na zahradách všechna tmavá a vlhká místa, zbavte se nepořádku i dlouhodobě skladovaného materiálu, likvidujte hromady plevele a pravidelně sečte trávu.
Text: Dana Pešková, Tabulky: Encyklopedie soběstačnosti pro 21. století (Triton), Foto: Shutterstock
Komentáře