Je to svým způsobem návrat k přírodě. Krmení psů metodou B.A.R.F. se považuje za zdravé, ale má i svoje rizika.
Místo granulí dostane pes do misky syrové maso, kosti a vnitřnosti, občas vejce, ale také zeleninu, oleje, popřípadě i byliny, ale třeba i mořské řasy. Může také přílohy, jako jsou brambory, rýže a těstoviny k zajištění potřebné energie. O něco výživnější stravu potřebují štěňata, která mají v růstu velké nároky na množství živin, zejména vápníku. Ta mají dostávat i mléčné výrobky.
Psovi bude takové krmení jistě chutnat, barfování má však i svá zdravotní rizika.
Co znamená B.A.R.F?
Je to zkratka anglického označení Biologically Appropriate Raw Food, tedy česky „biologicky vhodná syrová strava“, pod nímž se tato metoda krmení kdysi objevila a poté rozšířila. V češtině výraz zdomácněl na slova barf a barfovat.
Pochybnosti o průmyslových krmivech
Barfování vzniklo jako reakce na masové rozšíření krmení granulemi a konzervami. Bylo zamýšlené jako alternativa, která psovi zajistí stravu z kvalitnějších a přírodních surovin, a tím také zlepší jeho zdravotní stav. Tato myšlenka je sice správná, ale v praxi má své háčky.
Především je nutné krmení psa do detailu plánovat, aby mu nechyběly nutné živiny, a stále mít připravené zásoby mraženého masa. I když se podává syrové, technicky vzato je vlastně hluboce zamražené, protože málokdo si může dovolit běhat dvakrát denně k řezníkovi psovi pro další porci.
Tím ale bere z části za své argument čerstvosti masa, mražením podobně jako vařením mizí určité enzymy a choulostivé látky.
Z praktického hlediska je také nutné počítat s tím, že barfování bude dražší než konzervy a granule.
Neházet do jednoho pytle
Mimochodem, všechna průmyslová krmiva se nedají házet do jednoho pytle. Dobrou orientací k rozpoznání jejich kvality je nejen cena, ale především složení uvedené výrobcem. Jakmile začíná obilnými složkami, obsahuje vedlejší produkty masné i rostlinné výroby, živočišné tuky, či dokonce sóju, jde o velmi podřadné krmivo, které se na zdravotním stavu psa dříve nebo později podepíše.
Na opačném pólu jsou krmiva luxusní, u nichž se dozvíte i přesné složení masné části. Může to být jehněčí, zvěřina, králík, k tomu výčet konkrétních druhů zeleniny, obiloviny mohou zcela chybět, naopak jako obohacení bývají byliny nebo mořské řasy, tuky jsou rostlinné.
Taková krmiva mají vysokou výživovou hodnotu, což na kondici psa a stavu jeho srsti rovněž poznáte.
Co může barfování přinést?
-
Krmení kostmi zlepšuje stav chrupu.
-
Zvíře bude mít optimální váhu a nebude obézní.
-
Může se zlepšit jeho vitalita.
-
Zlepšení ukáže i lesklá srst.
Kdy začít s barfováním?
Začít se dá u štěňat i u dospělých psů. Doporučuje se nechat zvíře nejprve vyšetřit a udělat mu krevní testy. Ty je třeba pak nejméně jednou ročně opakovat, u starších zvířat častěji, aby se včas zachytily případně potíže způsobené nedostatkem některých živin. Zvlášť důležité je to u zvířat s chronickými zdravotními problémy, u nichž je jídelníček třeba speciálně upravit.
Mohou to být psi se sklonem k tvorbě ledvinových kamenů nebo chronickým zánětem slinivky.
I ti mohou dostávat barf stravu, ale s jistými odlišnostmi ve složení.
Postupný začátek
Zpočátku, než přejdete přímo na syrovou stravu, ji můžete postupně přimíchávat do granulí. Během 10 -14 dní můžeme začít ubírat granule. Jeho trávení si se syrovou stravou poradí. První dva až tři týdny se ale nedoporučuje podávání kostí.
Co by měla krmná dávka obsahovat:
– Maso by se mělo podávat nejčastěji hovězí, z drůbežího např. kuřecí krky. Nedoporučuje se vepřové pro riziko infekce Aujezskyho chorobou, která je pro psy smrtelná.
– Kosti by měly být vždy syrové, nejlépe hovězí morkové kosti, drůběží jsou totiž problematické pro svou lámavost.
– Ovoce a zelenina podporují růst žádoucích bakterií ve střevě a dodávají vitaminy. Vhodná jsou především jablka, ze zeleniny nastrouhaná mrkev, červená řepa, celer, petržel, brokolice, cuketa, ale i listová zelenina. Alternativou mohou být prodávané sušené směsi zeleniny pro barfování.
– Měly by se používat kvalitní oleje, je dobré střídat živočišné a rostlinné tuky.
Jak je to se syrovými vnitřnostmi?
Některé vnitřnosti (játra, slezina a ohryzek) nejsou pro psy vhodné, mohou vyvolat průjem. U jater je možnost předávkování vitaminem A, ohryzek může způsobit předávkování hormony štítné žlázy.
Rizika syrové stravy:
– Tepelně nezpracované maso může být zdrojem infekcí, které mohou postihnout jak psa, tak jeho majitele.
– Problémem může být nevyváženost krmiva. Dlouhodobý nadbytek masa a vnitřnosti vede k vyplavování vápníku z kostí, ty pak ztrácejí pevnost. Kromě vápníku nejčastěji psům chybí jod a vitaminy A a D.
– Při krmení drůbežími kostmi, které se štěpí, může dojít k poranění trávicího traktu.
Užitečné kontakty:
www.metropolevet.cz/barf/ – Zde najdete podrobné veterinární rady, jak na barfování.
www.krmimmasem.cz – Toto je velmi užitečný web s kalkulačkou krmné dávky i odborné články o barfování u psů, ale i koček, u nichž je toto krmení problematické.
Text: Alena Dlabačová, Lenka Korandová, foto: Shutterstock
Komentáře