Je to svým způsobem návrat k přírodě. Krmení psů metodou B.A.R.F. se považuje za zdravé, ale má i svoje rizika.

Místo granulí dostane pes do misky syrové maso, kosti a vnitřnosti, občas vejce, ale také zeleninu, oleje, popřípadě i byliny, ale třeba i mořské řasy. Může také přílohy, jako jsou brambory, rýže a těstoviny k zajištění potřebné energie.

O něco výživnější stravu potřebují štěňata, která mají v růstu velké nároky na množství živin, zejména vápníku. Ta mají dostávat i mléčné výrobky. Psovi bude takové krmení jistě chutnat, barfování má však i svá zdravotní rizika.

Co znamená B.A.R.F?

Je to zkratka anglického označení Biologically Appropriate Raw Food, tedy česky „biologicky vhodná syrová strava“, pod nímž se tato metoda krmení kdysi objevila a poté rozšířila. V češtině výraz zdomácněl na slova barf a barfovat.

Pochybnosti o průmyslových krmivech

Barfování vzniklo jako reakce na masové rozšíření krmení granulemi a konzervami.

Bylo zamýšlené jako alternativa, která psovi zajistí stravu z kvalitnějších a přírodních surovin, a tím také zlepší jeho zdravotní stav. Tato myšlenka je sice správná, ale v praxi má své háčky.

Především je nutné krmení psa do detailu plánovat, aby mu nechyběly nutné živiny, a stále mít připravené zásoby mraženého masa.

I když se podává syrové, technicky vzato je vlastně hluboce zamražené, protože málokdo si může dovolit běhat dvakrát denně k řezníkovi psovi pro další porci.

Tím ale bere z části za své argument čerstvosti masa, mražením podobně jako vařením mizí určité enzymy a choulostivé látky. Z praktického hlediska je také nutné počítat s tím, že barfování bude dražší než konzervy a granule.

Neházet do jednoho pytle

Mimochodem, všechna průmyslová krmiva se nedají házet do jednoho pytle. Dobrou orientací k rozpoznání jejich kvality je nejen cena, ale především složení uvedené výrobcem.

Jakmile začíná obilnými složkami, obsahuje vedlejší produkty masné i rostlinné výroby, živočišné tuky, či dokonce sóju, jde o velmi podřadné krmivo, které se na zdravotním stavu psa dříve nebo později podepíše.

Na opačném pólu jsou krmiva luxusní, u nichž se dozvíte i přesné složení masné části.

Může to být jehněčí, zvěřina, králík, k tomu výčet konkrétních druhů zeleniny, obiloviny mohou zcela chybět, naopak jako obohacení bývají byliny nebo mořské řasy, tuky jsou rostlinné.

Taková krmiva mají vysokou výživovou hodnotu, což na kondici psa a stavu jeho srsti rovněž poznáte.

Co může barfování přinést?

Krmení kostmi zlepšuje stav chrupu.

Zvíře bude mít optimální váhu a nebude obézní.

Může se zlepšit jeho vitalita.

Zlepšení ukáže i lesklá srst.

Kdy začít s barfováním?

Začít se dá u štěňat i u dospělých psů. Doporučuje se nechat zvíře nejprve vyšetřit a udělat mu krevní testy. Ty je třeba pak nejméně jednou ročně opakovat, u starších zvířat častěji, aby se včas zachytily případně potíže způsobené nedostatkem některých živin.

Zvlášť důležité je to u zvířat s chronickými zdravotními problémy, u nichž je jídelníček třeba speciálně upravit. Mohou to být psi se sklonem k tvorbě ledvinových kamenů nebo chronickým zánětem slinivky. I ti mohou dostávat barf stravu, ale s jistými odlišnostmi ve složení.

Postupný začátek

Zpočátku, než přejdete přímo na syrovou stravu, ji můžete postupně přimíchávat do granulí. Během 10 -14 dní můžeme začít ubírat granule. Jeho trávení si se syrovou stravou poradí. První dva až tři týdny se ale nedoporučuje podávání kostí.

Co by měla krmná dávka obsahovat:

– Maso by se mělo podávat nejčastěji hovězí, z drůbežího např. kuřecí krky. Nedoporučuje se vepřové pro riziko infekce Aujezskyho chorobou, která je pro psy smrtelná.

– Kosti by měly být vždy syrové, nejlépe hovězí morkové kosti, drůběží jsou totiž problematické pro svou lámavost.

– Ovoce a zelenina podporují růst žádoucích bakterií ve střevě a dodávají vitaminy. Vhodná jsou především jablka, ze zeleniny nastrouhaná mrkev, červená řepa, celer, petržel, brokolice, cuketa, ale i listová zelenina. Alternativou mohou být prodávané sušené směsi zeleniny pro barfování.

– Měly by se používat kvalitní oleje, je dobré střídat živočišné a rostlinné tuky.

Jak je to se syrovými vnitřnostmi?

Některé vnitřnosti (játra, slezina a ohryzek) nejsou pro psy vhodné, mohou vyvolat průjem. U jater je možnost předávkování vitaminem A, ohryzek může způsobit předávkování hormony štítné žlázy.

Rizika syrové stravy:

– Tepelně nezpracované maso může být zdrojem infekcí, které mohou postihnout jak psa, tak jeho majitele.

– Problémem může být nevyváženost krmiva. Dlouhodobý nadbytek masa a vnitřnosti vede k vyplavování vápníku z kostí, ty pak ztrácejí pevnost. Kromě vápníku nejčastěji psům chybí jod a vitaminy A a D.

– Při krmení drůbežími kostmi, které se štěpí, může dojít k poranění trávicího traktu.

Užitečné kontakty:

www.metropolevet.cz/barf/ – Zde najdete podrobné veterinární rady, jak na barfování.

www.krmimmasem.cz – Toto je velmi užitečný web s kalkulačkou krmné dávky i odborné články o barfování u psů, ale i koček, u nichž je toto krmení problematické.

Text: Alena Dlabačová, Lenka Korandová, foto: Shutterstock