Již dávno využívali naši předkové metodu fermentace (mléčného kvašení) k uchování zeleniny. Podvědomě si tedy na zimu připravovali cenný zdroj vitamínů, minerálů, probiotik a enzymů. Kvašení se praktikovalo zejména tam, kde byly omezené možnosti sušení, tedy v chladnějších oblastech. Naše babičky možná ani netušily, že přirozeně vzniklé bakterie mléčného kvašení jsou elixírem zdraví. Kvašená zele

Kyselé zelí je dostupné pro každého a mnoho nestojí. Může nahradit nedostatek jiné zeleniny. Všechny živiny se v ní vyskytují v optimálních poměrech. Zelí významně posiluje imunitu, ničí střevní bakterie, zaručí pravidelní vyprazdňování, harmonizaci ledvin a odstranění problémů žlučníku a jater. Jedna miska denně Zelí je přírodním omlazovacím prostředkem. Ten, kdo zelí konzumuje prav

Zelí se dá jíst syrové, vařené, kysané či sterilované, záleží na tom, kdo má co rád. Ale pokud chceme opravdu prospět svému zdraví, zvolíme kysané, které je jednoznačně nejzdravější. Zvlášť v zimě, kdy máme oslabený organismus. Léčivé vlastnosti zelí lidé využívali odedávna. Kysané zelí se konzumovalo už ve starém Řecku i v antickém Římě. Ve středověku si ho dopřávali chudí i bohatí, protože se u

Zelňačku nebo segedinský guláš umí snad každá zdatnější kuchařka. Ale z kysaného zelí se vařilo odjakživa, a co kraj, to jiná specialita. Na některé se trochu pozapomnělo, jiné se vaří dodnes... Babiččina couračka DOBA PŘÍPRAVY 30 MINUT ENERGIE V 1 PORCI 819 KCAL NÁROČNOST * Suroviny na 4 porce: 200 g kysaného zelí•4 středně velké brambory•200 ml zakysané smetany•100 ml mléka•2 lžíce hladké

Cítíte se malátní, leze na vás jarní únava, nebo se jen chcete na jaro připravit? Dejte si zelí. Naši předkové to dělali po celá století také tak a na konci zimy je to poklad v kuchyni. Tradiční česká kuchyně se bez zelí neobejde. Ale nejen ta česká. Těží z toho, že jen málokterou zeleninu lze připravit na tolik způsobů jako zelí. Nejzdravější je ale kysané. Pokud si je budete kupovat, upřednos