Proč mě v noci budí hlad?

Je v tom cosi zahanbujícího, a tak se jen zlomek lidí, kteří podnikají noční výpravy do lednice, ke svému problému přiznává. Přitom je nezbytné ho řešit, časem vede neodvratně k narůstání váhy a někdy ukazuje i na další zdravotní potíže.

Neovladatelná noční potřeba jíst může příčinu jak v psychické, tak ve fyzické poruše. Proto je nejdříve nutné si udělat jasno a problém si pojmenovat. To znamená podrobně si popsat, co noční pojídání doprovází. Pokud nebudete moudřejší, pak je vhodné poradit se s praktickým lékařem. Nočním hladem se totiž může hlásit žaludeční nebo žlučníkové onemocnění. Ale pojďme se nejprve podívat na psychicky podmíněné noční hodování, neboť ani to není vzácností.

Když stůně psychika

Prý 1 až 2 % populace (čili až 200 tisíc lidí v ČR) zná nutkavou potřebu vstát v noci z postele a jít se najíst, přičemž častější je tato porucha u žen než u mužů. Její původ není jednoznačný, může jít jak o poruchy příjmu potravy, tak i spánku. V prvním případě je jídlo a přejídání cílem nočního jednání, v druhém případě ale výlet do kuchyně způsobí ne zcela bdělý stav. Pak si postižený mnohdy ani ráno nevybavuje jasně noční epizodu s jídlem. Obě poruchy mají zčásti společný název – jedná se o syndrom nočního jedlictví, v druhém případě o syndrom poruchy spánku s nočním jedlictvím. Léčí se ovšem odlišně. U poruchy příjmu potravy zabírá psychoterapie, zatímco u potíží se spánkem jsou hlavním prostředkem ke zlepšení léky.

Syndrom nočního jedlictví

Jak to vypadá konkrétně? Postižený se v noci několikrát probudí a nedokáže usnout bez toho, že něco sní. Záchvaty nutkavého pojídání není schopen ovládnout svou vůlí. Intuitivně se navíc vrhá na kalorické bomby, které si přes den odpírá, na chipsy, majonézové saláty, dorty, sladkosti. V noci tak může spořádat více než polovinu svého denního kalorického příjmu. Ten je současně vyšší, než by měl být. Z jídla přitom postižený nemá požitek, spíš pocity viny. Typické je, že po nočním hodování následuje ráno nechutenství spojené s pocitem zahanbení a studu. Noční pojídání se snaží před okolím utajit.

Co je příčinou?

Odborníci tuto poruchu spojují se stresem a úzkostí. Postižení trpívají poruchami nálad s pocity napětí a nervozity. Mají potíže s usínáním a brzy po usnutí se probouzejí. Podíl na tom má i zvýšená hladina některých hormonů, především kortizolu, vylučovaného ve větších množstvích ve stresu. Ale zvýšená bývá i hladina melatoninu, ovlivňující spánek, a leptinu, což signalizuje výskyt obezity. Pro komplikovanost poruchy je obvykle nutná odborná psychiatrická pomoc se specializací na léčbu poruch příjmu potravy.

Jako svépomoc zkuste:

• Změňte obsah domácích zásob a omezte kalorické pochoutky, jako jsou uzeniny nebo čokoláda.

• Snažte se dodržovat režim pravidelných čtyř denních jídel, včetně snídaně. Ta může být zpočátku jen symbolická, jde hlavně o to, abychom organismus převedli na nový systém.

• Při tlumení úzkosti a stresu pomáhají přípravky a čaje s třezalkou, meduňkou nebo kozlíkem. Pokud berete nějaké léky, pak se nejprve poraďte v lékárně, aby nedošlo k nežádoucím interakcím.

• Ke zklidnění psychiky značně přispívají také rituály jako večerní koupel s aromatickým olejem. Velmi dobře působí růžový olej, který vyvolává pocit rozjařenosti, radosti a štěstí bez příčiny. Podobně působí jasmín a ylang-ylang. Zkusit můžete i citrusové oleje nebo meduňku.

Pro normální spánek je nezbytná hladká součinnost některých hormonů a neuropřenašečů. Pokud něco vázne, spánek je narušen. Typickou příčinou bývá porucha vylučování melatoninu.

Syndrom poruchy spánku s nočním jedlictvím

Probíhá poněkud odlišně, neboť jde vlastně o poruchu vědomí. Obvykle je tento problém spojen s náměsíčností či jinou poruchou spánku a změnami v hormonech řídících spánek a bdění. Jde zpravidla o problém chronický, nezřídka se vlekoucí roky. Postiženého pak ohrožuje nejen nadváha a její zdravotní následky, ale také riziko poranění při pohybu a pojídání za sníženého vědomí. Oproti nočnímu jedlictví jakožto poruše příjmu potravy tyto lidi ale netrápí pocit studu a zahanbení za noční epizody, spíše jsou překvapení, protože jim chybí vzpomínka na to, co v noci dělali. Typické je, že se nezaměřují na pochoutky a kalorické bomby, neboť výběru podle chuti zpravidla nejsou schopni. Dokonce je při jídle vnímání omezeno natolik, že mohou zkonzumovat potravinu, na niž jsou alergičtí nebo jež jim působí zažívací potíže. Pro léčbu této poruchy je nezbytné především ovlivnit stav medikamenty, jako doplněk se pak doporučuje psychoterapie.

I deprese vede k hladu

Deprese má k poruchám spánku blízko: Může je sama vyvolat a na druhou stranu dlouhodobé potíže se spánkem mohou přispět ke vzniku deprese. Pro depresi je typické celkem snadné usnutí, ale probouzíte se už třeba ve tři hodiny ráno a co je důležité, pak už nedokážete usnout. V tomto případě jsou prášky na spaní zbytečné, je nutné léčit depresi. A to nejen kvůli lepšímu spaní. Neléčená deprese výrazně zasahuje do života, mění prožívání i schopnost aktivně se na něm podílet. Jedním z následků deprese bývá narušený vztah k jídlu, často to bývá nechutenství, ale může dojít naopak i na přejídání, případně se tyto extrémy střídají. Narušený je i rytmus bdění a spánku, což vysvětluje, že i deprese může vést k nočnímu přejídání. Se skutečnou depresí jako laici nic nesvedeme, protože je třeba řešit rozladěnost biochemických látek v mozku. Pro jejich opětovnou harmonizaci jsou zapotřebí léky, které pomohou na počátku léčby, tedy antidepresiva. Často se jejich užívání ještě kombinuje s psychoterapií, protože to je neúčinnější postup proti depresi.

Jako svépomoc zkuste

• Dát každému dni konkrétní řád. Můžeme si třeba sepsat, co kdy chceme dělat, a pak se toho opravdu držet. Při depresi je totiž těžké se vůbec k nějaké činnosti odhodlat.

• Hodně pomáhají osvědčené relaxační techniky. K těm základním patří jógové dýchání. Jeto účinek spočívá v tom, že se soustředíme na jedinou věc – průběh svého dýchání, a tak se postupně zklidníme. Další možností je relaxační hudba. Na rozdíl od dýchání od nás nevyžaduje aktivní provádění, čímž je pro řadu lidí příjemnější. CD s touto hudbou seženete i pohodlně na internetu.

• Pohyb léčí duši, zkuste to aspoň s pravidelnými podvečerními procházkami.

Může to být i stres

Tyto návaly nočních hladů mívají lidé, kteří se přes den snaží stravovat rozumně a nepřejídají se a netrpí ani přehnanou snahou kontrolovat svou váhu. Jejich problém je jinde – je to vyšší hladina stresu, vyvolaná nejčastěji situací v práci nebo doma. I když usnete, v těle zůstane vyšší hladina stresových hormonů a ta v noci probudí touhu po sladkém jídle, čímž se psychika snaží kompenzovat prožitou duševní nepohodu.

Cesta, jak se zbavit těchto nočních hladů je tedy zjevná, i když k cíli to asi chvíli potrvá.

Zkuste vedle řešení svého stresu začít tím, že si přes den vyhradíte chvilku na malou pochoutku. Důležité je, abyste si vědomě vychutnali ten požitek. K tomu si můžete pořídit některý z bylinných přípravků na snižování duševního napětí. Ptejte se v lékárně hlavně po třezalce, mučence nebo meduňce. Až se budete cítit lépe a v noci se i lépe vyspíte, pak začněte řešit to nejpodstatnější, což jsou změny ve vašem životě, neboť nemůžete dál pokračovat pod takovým psychickým tlakem.

Onemocnění žaludku

Pokud trpíte lidově řečeno překyselením žaludku, což nemá nic společného s módní vlnou „překyselení organismu“, pak vás v nočních hodinách, kdy je žaludek prázdný, může budit nepříjemné pálení až bolest v žaludku. Co je příčinou? Žaludek denně vyprodukuje asi 3 litry trávicích šťav. Aby žaludeční stěna nebyla jejich agresivním působením sama narušena, chrání ji vrstva hlenu a určité ionty, které neutralizují kyselé částice. Jenže tato ochrana je choulostivá, tvorba hlenu při stresu klesá, dalším častým důvodem poškození jsou pak protizánětlivé léky. Trávicí šťávy pak povrch žaludku v určité míře poškodí, takže vznikne zánět. Při stálé produkci dalších šťav se obtížněji hojí a zánět může snadno přejít do chronické a recidivující fáze.

Jídlem proti bolesti

Pokud vás tedy probudí bolest spojená s naléhavým pocitem hladu, intuitivně pak zamíříte k lednici, protože jídlo sníží kyselost v žaludku a tím bolest odstraní. Bohužel jen dočasně. Jak trávení pokročí, opět se zvýší kyselost obsahu žaludku a nepříjemné pocity se ozvou znovu.

Tip: Rychlé uklidnění bez následků na figuru přináší pár doušků mléka. To rychle tlumí kyselost žaludečních šťáv.

Úlevu přinese dieta

Ta nám pomůže snížit množství i kyselost trávicích šťáv, což je jediná cesta, jak se bolestí a nočních hladů zbavit. V první řadě je zapotřebí omezit konzumaci potravin, které nejvýrazněji stimulují tvorbu žaludečních šťav, což je alkohol a krusty a výpečky, vzniklé při smažení a pečení, vedle nich pak obecně bílkoviny. I nalačno produkci šťav dráždí nikotin, kofein a oxid uhličitý obsažený v sycených nápojích. Pozor také na správné kousání, polykáním jen hrubě rozmělněných kousků jídla trávení komplikujeme. Jídlo se pak v žaludku déle rozkládá, což znamená, že je tam i větší koncentrace žaludečních šťáv.

Vyhýbejte se:

• smaženým jídlům

• vypečenému masu

• uzeninám

• ochucovadlům typu octa, hořčice apod.

• ostrému koření včetně cibule a česneku

• jídlům s tvrdšími částmi (vypečenými okraji, šlachami, slupkami apod.)

• jídlům o více chodech.

Onemocnění žlučníku

Nemoci žlučníku a žlučových cest mohou být doprovázeny záchvaty náhlého obrovského hladu přes den, ale i v noci. Někdy se přidává pocit hořké chuti na jazyku, vyvolaný poruchou ve vylučování žluči. Něco malého sníst často pomůže, ačkoli někdy naopak jídlo vyvolá nevolnost. Tyto nepříjemné stavy mohou přetrvávat i po operativním odstranění žlučníku. Vedle dráždivého jídla je jejich velmi podstatným spouštěčem stres a rozrušení. K jejich zklidnění výrazně pomáhá pravidelné pití žlučníkového čaje, proti stresu zkuste zklidňující byliny jako meduňka nebo třezalka. Zásadní roli samozřejmě hraje i přiměřený jídelníček.

Jak na žlučníkovou dietu?

• Při chronických potížích je třeba se hlavně vyhýbat mastným a smaženým jídlům, které nejčastěji způsobují potíže. Stravitelnost vždy ještě zhorší, pokud přidáme česnek, cibuli a ostré koření. Místo nich se doporučují čerstvé bylinky, hlavně bazalka.

• Dráždivé jsou pro žlučník i tvrdé a hůře stravitelné části potravin, jako jsou slupky (třeba i jablečné), semínka (např. jahody) nebo tvrdé části sušeného koření. Ovoce je nutné oloupat, místo marmelády jahodové nebo borůvkové dát přednost meruňkové, která neobsahuje žádná semínka.

• Z tuků je obecně nejlépe stravitelné máslo. U mléčných výrobků ale naopak dávejte přednost netučným, místo tvrdých sýrů raději přírodní a termizované sýry.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock