Probiotika v našem povědomí zakotvila jako přírodní prostředek pro zlepšení imunity. Tím skutečně jsou. Mnohem méně se ale ví, že je to jen jedna z jejich mimořádných schopností.

Střevo obývá kolem 400 různých typů bakterií a ideální je stav, kdy převažují ty prospěšné, což jsou hlavně laktobacily a bifidobakterie.

Ty svým metabolismem vytvářejí prostředí, které nesvědčí škodlivým bakteriím, a zabraňují jim, aby se na stěně střeva přichytily a množily.

O zdraví se v překvapivě velké míře rozhoduje právě ve střevě. Lví podíl na tom má střevní mikroflóra či novějším názvem mikrobiom. Produkuje totiž řadu rozmanitých látek, které dokážou ovlivňovat tělesné, ale i psychické pochody v těle.

Výzkumy potvrzují, že nevhodné složení střevního osídlení může přispět k vyvolání deprese, poruch soustředění a paměti, může podpořit rozvoj obezity, cukrovky nebo třeba astmatu. A naopak převaha příznivě působících bakterií může před těmito nemocemi chránit. Důvodů, proč se zajímat o to, co dokážou probiotika, je tedy řada.

STŘEVNÍ POTÍŽE

Vedle podpory imunity je právě řešení střevních potíží nejznámějším způsobem využití probiotik. Pomohou upravit bouři ve střevech jak po krátkých infekčních průjmech, tak při chronických potížích.

Pro ty, ať už je to Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, dráždivý tračník nebo celiakie, je typická nepříznivě pozměná skladba střevní mikroflóry.

Vědci zatím netuší, zda jde o příčinu nebo následek, každopádně dodávání pozitivně působících bakterií potíže zmírňuje. A prospívá také celkové kondici, protože s rozvratem mikrobiomu se současně zhoršuje i imunita.

Po léčbě antibiotiky

Obecně známé je také poškození střevní mikroflóry při léčbě antibiotiky. Je to také jeden z nejčastějších důvodů, proč si kupujeme probiotika. Důležité ovšem je začít s užíváním až po skončení léčby.

Ani rozestup s užíváním antibiotik totiž nestačí bakterie chránit před zničením lékem.

Tip: Při vybírání přípravku berte ten, který obsahuje nejvíce různých typů bakterií. Osídlení střeva je u každého z nás přísně individuální, takže se nedá odhadnout, které typy budou nejvíce chybět.

Výhody i pro zdravé

Zatímco u lidí s chronickými střevními záněty probiotika zmírňují potíže, u zdravých se mohou projevit další bonusy, které optimální střevní mikroflóra přináší:

* Produkuje některé vitaminy řady B, které jsou nepostradatelné pro správné fungování nervů a psychickou pohodu.

* Mění škodlivý cholesterol na neškodnou tukovou látku.

* Pomáhá využívat vápník ze stravy.

* Snižuje riziko rakoviny, protože prospěšné bakterie zneškodňují škodlivé látky, které by mohly vyvolat rakovinné bujení.

PSYCHIKA A PAMĚŤ

Tenhle účinek střevních bakterií zůstává zatím nejméně známý, ačkoli je studiemi prokázaný. Jak funguje? Mezi střevem a mozkem existuje velmi úzké propojení. Látky, které produkují střevní bakterie, se totiž s krví dostávají do mozku a ten na ně reaguje.

Zdraví prospěšné bakterie tak vypouštějí látky, které pozitivně působí na část mozku odpovědnou za emoce a chrání před depresivními náladami.

Tenhle mechanismus současně podporují tím, že zvyšují produkci serotoninu, známého jako hormon štěstí, a také dopaminu, látky, které rovněž vděčíme za dobrou náladu, ale kromě toho také za schopnost se soustředit a podávat duševní výkon.

Proto chybí-li ty správné bakterie, pak se to na duševním stavu nepříznivě odrazí. Prokázaná je rovněž jejich schopnost výrazně zmírňovat stavy strachu a úzkosti.

Zlepšují i duševní kondici

I to potvrzují výzkumy. Vědecký tým na univerzitě v irském Corku zajímalo, jaký vliv budou mít bifidobakterie podávané v čistém koncentrovaném stavu.

S překvapením zjistili, že kromě zlepšení trávení vzrostla u účastníků experimentu duševní výkonnost a odolnost vůči stresu, což prokázaly i laboratorní testy. Hladina stresových hormonů v jejich krvi totiž poklesla. Naopak stoupla aktivita oblastí v mozku odpovědných za paměť a učení.

NADVÁHA

Jak mohou střevní bakterie ovlivňovat naši tělesnou váhu? Jednoduše řečeno tím, že „vybírají“, na co máme chuť. Jak? Látkami, které produkují. Ty putují krví do mozku a tam fungují jako signály, které probudí chuť na určité jídlo.

Proto tím, co obvykle jíme, sílí populace střevních bakterií, které taková strava vyhovuje.

Chutě nejsou náhoda

Prakticky to tedy znamená, že když milujete řízky a chlebíčky, pak bažení po nich je z jedné části vzpomínka na chuťový požitek, ale z druhé přímý požadavek určitých bakterií na novou porci kaloricky vydatného jídla.

Proto je tak obtížné opustit svůj zavedený způsob stravování a přejít na zdravější jídelníček. Komplikuje to právě převažující střevní osídlení, protože při změně jídelního lístku strádá.

Když ale vydržíte, pak za několik týdnů zjistíte, že touha po řízku ochabuje a že vám zdravější jídelníček více chutná. Je to tím, že zesílila populace bakterií, která volá po dušené zelenině a salátu.

Jak podpořit hubnutí?

Pomohou probiotika a kvašené potraviny. Omezí totiž populaci toho typu bakterií, který našim dávným předkům pomáhal přežít období hladu a získat maximum energie i z chudé stravy. Co bylo kdysi výhodou, je dnes problém.

V rodinách, kde se „dědí“ tloušťka, jde často spíš o dědičný sklon k bohatému osídlení těmito bakteriemi. Naštěstí tento typ bakterií, označované Firmicutes, dokáže držet v šachu jídelníček bohatý na kvašené potraviny.

Ty totiž podporují množení dalšího běžného kmene střevních bakterií (Bacteroidetes), které mají na hospodaření s energií z jídla opačný efekt.

IMUNITA

Probiotika zvyšují střevní imunitu a ta se o naši schopnost bránit se nemocem stará asi ze 70 %. Právě taková část imunitních buněk, které tělo chrání proti nemocem, vzniká ve střevě.

Přospěšné bakterie podporují jejich produkci a současně omezují růst patogenních bakterií, které negativně ovlivňují výkon imunity.

Podstatné přitom je, že efekt probiotik se projevuje nejen místně ve střevě při zánětech a průjmech, ale i na celkové obranyschopnosti.

Nevhodné složení mikrobiomu, kde převáží škodlivé bakterie, pak zhoršuje nejen ochranu před infekcemi, ale může také souviset se vznikem autoimunitních nemocí.

Jak na probiotickou kúru

Pokud se rozhodnete zlepšit střevní mikrobiom, pak budete potřebovat především trpělivost. Obnova populací příznivě působících bakterií trvá týdny, obvykle 1 až 3 měsíce.

* Po tu dobu je stejně důležité, co budete jíst nebo užívat v podobě kapslí, jako to, co jíst nebudete. Protože vědci upozorňují, že i při důsledném užívání probiotických přípravků se u některých lidí výsledek nedostavuje.

Příčinou může být právě jídelníček, který populace užitečných bakterií likviduje dřív, než se mohou uchytit.

* Škodlivinou číslo 1 je alkohol. Nevhodné jsou také veškeré uzeniny a průmyslově vyráběná hotová jídla včetně lahůdkářského zboží.

* Pozor na příliš velkou spotřebu tučného masa, při jehož trávení dochází ve střevě k hnilobným procesům. Těmi narůstá množství škodlivých bakterií ve střevě. Přemíra sladkostí narušuje normální trávení a posiluje kvasné procesy ve střevech.

* Pro přirozenou obnovu žádoucího osídlení střeva se hodí nejen kysané mléčné výrobky jako jogurty, acidofilní mléko, kefír nebo syrovátka, ale i mléčně kvašená zelenina. Tyto potraviny by měly být na jídelníčku několikrát týdně.

* Užívání kapslí je druhou volbou pro zlepšení střevního mikrobiomu. Výsledky ale nemusí být lepší než při konzumaci kvašených potravin. Zádrhel totiž bývá v tom, že kapsle nenutí k úpravě jídelníčku, a tím méně podporují zlepšení ve střevním osídlení.

Pouze probiotika totiž ke změně nestačí. Aby se zdraví prospěšné bakterie ve střevě uchytily a množily, musíme je také živit, což znamená jíst hlavně celozrnné cereálie a ovoce.

Ty obsahují určité druhy cukru a vlákninu, jimž se dohromady říká prebiotika a které jsou nepostradatelné pro výživu bakterií.

Foto: Shutterstock