Paliativní medicína a péče jsou názvy, s nimiž se seznámíte za nepříliš veselé situace: Věnují se zmírňování obtíží lidí s nevyléčitelným onemocněním v závěrečném stadiu.

Mohou přinést velkou úlevu jak nemocnému, tak jeho blízkým, kteří o něj pečují. I když se přirozeně upínáme k naději na obrat k lepšímu a vyléčení, je dobré se včas seznámit s tím, co může nabízet paliativní péče a jak ji zajistit.

Hospic, nebo nemocnice?

Hospic je známějším označením než paliativní péče a jde v zásadě o totéž: Hospicová péče zajišťuje nevyléčitelně nemocným, jimž zpravidla zbývá jen pár týdnů života, komfort v podobě tlumení obtíží zdravotních i psychických.

Hlavním cílem je celkově zlepšit kvalitu jejich života a úlevou od projevů nemoci jim poskytnout čas, který by mohli strávit se svými blízkými, aniž by přetěžovali jejich síly.

Proto také hospicová péče zahrnuje nejen nemocného, ale i jeho rodinu a blízké a také jim věnuje odbornou pomoc, a to i v období po úmrtí nemocného.

Jde to i doma

Hospicová péče má několik forem. Jednou je příslušné lůžkové zařízení, specializované na tišení projevů nevyléčitelných onemocnění, u nichž se nedaří zastavit postup nemoci.

Zpravidla jde o onkologické diagnózy, ale mohou to být i lidé s těžkými orgánovými chorobami, s AIDS nebo těžkou demencí. Ani věkově není hospic omezený, i když převažují starší lidé, mohou se tu postarat i o těžce nemocné děti.

V ČR je momentálně 14 takových zařízení, což je málo. Proto existují hospicová lůžka i v rámci některých nemocnic či zařízení pro denní pobyt, kdy se nemocný večer vrací domů.

Momentálně nejrozšířenější možností ale je mobilní hospicová péče, která je nemocným poskytována v jejich domově. Podmínkou ovšem je, aby rodina byla schopna zajistit 24hodinový dohled u nemocného.

Jak péče vypadá

Hospicová zařízení zaměstnávají zdravotníky různých specializací, a to lékaře, mezi nimiž je anesteziolog či jiný odborník na tlumení bolesti, dále sestry a pečovatelky.

První krokem hospicové péče pak bývá přezkoumání léků podávaných proti bolesti, lékař je může vyměnit za jiné, snížit nebo zvýšit dávkování. Cílem je, aby se nemocný cítil co nejpříjemněji, nebyl trápen nesnesitelnými bolestmi nebo naopak zbytečnou obluzeností.

Péče v lůžkových zařízeních je pro nemocné i ošetřovatele pohodlnější díky kompenzačním pomůckám, ovšem i mobilní hospice je na potřebnou dobu do domácností zapůjčují.

Mohou to být elektrické polohovací postele, matrace proti proleženinám, invalidní vozíky, WC křesla, chodítka, ale i speciální zdravotnické pomůcky jako infúzní pumpa, dávkovač morfinu, odsávačka nebo koncentrátor kyslíku.

Není tedy třeba mít obavy, že by péče o nemocného v domácích podmínkách byla jen omezená ve srovnání s lůžkovým zařízením.

Neformální režim

Oproti nemocničním oddělením panuje v lůžkových hospicích uvolněnější režim bez pravidelných časů pro vstávání, hygienu nebo jídlo. To vše si nemocní mohou posouvat podle svých potřeb. Na pokojích mohou své věci z vlastní domácnosti, k nimž mají vztah.

Kdykoli mohou přijít na návštěvu příbuzní a přátelé, lze tam i na přistýlce přespat. Někde nebývá ani problém domluvit si přítomnost domácího mazlíčka. Nemocný se má na čas, který mu zbývá, cítit co nejpříjemněji.

Osamělí mohou využít nabídky hospiců a nechat se navštěvovat dobrovolníky, kteří se zařízením spolupracují. Dobrovolníci mohou s nemocným trávit čas, povídat si s ním nebo mu třeba předčítat knihy.

Jsou církevní…

Část hospiců jsou skutečně církevní zařízení, ovšem pro nemocného z toho nevyplývají žádná omezení, která by si nepřál. Pohovor s duchovním hospic zprostředkuje jen na jeho výslovnou žádost.

Jinak se duchovní pozadí služby projevuje jen větším pochopením pro utrpení nemocného ve srovnání s běžným nemocničním prostředím.

Jak je to s placením?

Hospicová péče není plně hrazená. Průměrné denní náklady na pacienta na hospicovém lůžku se pohybují kolem 2000 Kč, z této částky proplácejí zdravotní pojišťovny jen položky za léčbu a ošetřování.

Úhrada za další služby je skládána z více zdrojů, ze státních dotací, grantů, darů soukromých osob nebo firem a poplatků klientů. Proto je nutné si předem zjistit podmínky u konkrétního zařízení, neboť mezi poplatky panují rozdíly. Někde je péče zcela zdarma.

Jak se tam dostat?

Prvním krokem bývá rozhodnutí o ukončení pobytu v nemocnici. Bývá to v případech, kdy léčba nezabírá a choroba postupuje do závěrečného stadia. Toto období chce většina nemocných prožít v příjemnějším prostředí domova.

Ovšem péče o těžce nemocného je vysilující, takže se rodina bez pomoci neobejde, vlastní síly a možnosti se brzy vyčerpají. Pak bývá obvyklým řešením návrat do nemocnice nebo léčebna dlouhodobě nemocných, alternativou pak hospic v některé z jeho podob.

Problémem u hospice bývá, že se rodina nemocného musí sama aktivně snažit získat si informace a vyhledat vhodné zařízení. Dostupné jsou na internetu, často včetně formulářů s žádostí o přijetí.

Zpravidla jsou to právě příbuzní, kteří o přijetí nemocného do hospicové péče požádají.

Kontakty

Hospicová zařízení všech tří druhů pracují v různých koutech republiky. Jejich seznam lze najít na webu www.hospice.cz, na mapě si je můžete vyhledat na www.umirani.cz. Na obou webech najdete současně mnoho dalších užitečných informací o této paliativní péči. Velmi přehledně jsou uspořádány také na webu asociacehospicu.cz.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock