Jen si to představte. Sedíte v teple, venku zima a vy pozorujete ptáčky. Není to báječné? Tolik druhů ptáků byste možná ani nečekali, některé snad ani neznáte.

Aby tahle idyla mohla vůbec nastat, musíte pro to něco přece jen udělat. Například, pokud jste to zatím nestihli, krmítko. A nevymlouvejte se, že to nestojí za to. Do jara je ještě pěkně daleko, ale zima se blíží.

Můžete je koupit, ale i udělat, a to celkem bez námahy. Může být ze dřeva, plechu, plastových hmot, oceli i ze skla, ale musíte dodržet pár pravidel.

Důležité je například vyhnout se ostrým hranám, drátům či vyčnívajícím šroubům a hřebíkům, které by mohly ptáky zranit.

Aby na krmivo nepadal sníh, musí mít krmítko dostatečně velikou stříšku. Máte-li větší zahradu, použijte krmítko umístěné na kůlu. Místo, na němž je strava umístěna, by mělo mít zvýšený okraj, aby nic zbytečně nepadalo ven.

Je potřeba umístit je ve vzdálenosti alespoň dvou metrů od nejbližšího stromu, abyste zabránili útoku koček.

Dalším typem jsou krmítka ve tvaru domečku či budky nebo válce, která mohou být samosypná. Nemusíte do nich tak často přidávat krmivo, tudíž se hodí hlavně do míst, kam nechodíte každý den (zahrada u chaty, les).

Pokud jste na krmítko zapomněli a teď je chcete mít rychle hotové, můžete použít PET lahev.

Plechovky stačí obrousit a třeba natřít (nezapomeňte na bidýlko).

Nebo hrníček. Ten se hodí na semínka v loji. Můžete v loji obalit šišku nebo směsí semen v loji naplnit skořápku kokosového ořechu.

Jak připravit hostinu

Opeřencům bez obav nabídněte olejnatá semena (slunečnice, mák, řepka a také ořechy), sádlo či lůj, zrní, semena různých plevelů zbylá po vymlácení obilí a také různé plody (jablka, bezinky, jeřabiny, ptačí zob).

Můžete se s nimi rozdělit i o tvaroh, ovesné vločky, strouhanou zeleninu nebo ovoce.

Komu co chutná?

Tak jako každý člověk dává přednost nějakému jinému jídlu, i každý ptáček si pochutná více na něčem jiném. Proto pokud jste vypozorovali, kdo navštěvuje vaše krmítko nejčastěji, můžete ho pohostit tím, co má nejraději. Ale asi nejjednodušší je kombinovat.

Mějte však na paměti, že stejně jako člověku ani zpěváčkům příliš mnoho krmení najednou neprospívá. Zvyknou si totiž dostávat jídlo „přímo pod zobák“, začnou si vybírat jen to nejlepší a ostatní jídlo odmítnou. Tím se ale sníží jejich schopnost přežít ve volné přírodě.

Sýkorky mají rády slunečnicová semínka, mák a lůj a pochutnají si například na drcených ořechách. Stejně tak olejnatá semena ocení brhlík a šoupálek.

Kosi a drozdi hned rozhlásí všem příbuzným, že dostali jablko, hrušku či bobule jeřábu. Ovoce klidně můžete jen tak píchnout na větev.

Vrabci jedí všechno a vděčni jsou za drobečky ze suché housky. Ale neměla by být slaná. Totéž hrdlička.

Pěnkavy, zvonci, strnadi, dlaskové si pochutnají na semenech plevelů a obilovin.

Strakapoud místo hmyzu vezme zavděk šiškou plnou semen, ale úplnou pochoutkou je pro něj lůj.

Co nesmí přijít na krmítko

Nevhodnou potravou můžete ptákům přivodit vážné zažívací obtíže až smrt! Proto je nikdy nekrmte:

kuchyňským odpadem

těstovinami

slanými kořeněnými a uzenými potravinami

přepáleným tukem

jakoukoli zkaženou a nekvalitní potravou.

Obyčejné pečivo, suché a nastrouhané, lidé ptákům předkládají často. Je menším zlem než pečivo čerstvé, ale stále je příliš slané, obsahuje i další pro ptáky nežádoucí složky. Surové obilí je pro ptáky rozhodně vhodnější.