Nejlepší obranou proti plísním je sucho. To ale dost dobře není možné udržet v koupelnách ani kuchyních, navíc po zimě, kdy jsme tolik nevětrali.
Pára vzniká při vaření, praní, sušení a sprchování. Pokud ji včas neodsajete digestoří a ani řádně neodvětráte, kondenzuje na zdech a posléze se do nich vsakuje. Pak už není daleko k tomu, aby se vytvořila plíseň.
Ta je zdrojem nebezpečných mykotoxinů, z nichž vznikají různá kožní onemocnění a alergie, a které dokonce mohou i za vážné choroby, jako jsou zhoubné nádory. Snížit vlhkost v bytě byste tak měli hlavně kvůli vašemu zdraví.
Vlhkost si změřte
Pomůže v tom vlhkoměr, což je přístroj ukazující relativní vlhkost vzduchu. Rozmezí, kdy se ještě plísně množit nezačínají, je od 40 do 60 procent.
Když nechcete investovat do vlhkoměru, sledujte alespoň okna a zrcadla, kapky na nich totiž předznamenávají nadměrnou vlhkost. Můžete ji regulovat i pomocí techniky jako je digestoř či vzduchovod. Zajišťují odtah nebo přívod (u vzduchovodu) vzduchu.
Pohlcovače pak absorbují vlhkost za pomocí speciálního granulátu nebo tablet. Efektivnější jsou ale elektrické odvlhčovače, které navíc dokážou vzduch filtrovat a ionizovat.
Kupte si speciální přípravky
Když už se plíseň na zdi, nad okny nebo stropě zabydlí, lze ji ošetřit speciálními přípravky. Vhodné jsou koncentrované dezinfekční prostředky na interiérové omítky, které likvidují plísně, houby, lišejníky, řasy a bakterie.
Dezinfekci podle návodu naneste na napadené plochy a ještě za mokra je mechanicky odstraňte špachtlí, či opatrně stáhněte vlhkým hadrem. Hadr poté zlikvidujte.
Po zaschnutí nátěr podle potřeby jednou až dvakrát zopakujte, abyste měli jistotu, že přípravek zapůsobil na všech místech. Stěny ošetřené tímto způsobem nakonec natřete malířskou barvou, která obsahuje látky bránící růstu plísní. A co je prověřené již generacemi?
Vápno
Na očištěnou zeď naneste dva až tři nátěry hašeného vápna. To plísně zlikviduje a stěna pod vápnem zároveň „dýchá“, Vápenný nátěr drží na dřevě, kameni i na panelu a je určitě nejlevnější. Při práci ovšem musíte používat ochranné brýle.
Použijte dezinfekci
Plíseň na stěně lze natřít savem naředěným s vodou v poměru 1:1. Poté je možné zeď vysušit infrazářičem a omítku částečně seškrábat špachtlí.
Postiženou část (pro jistotu) ještě můžete natřít roztokem hašeného vápna, doporučuje se však i tady přidat trochu sava (na 5 litrů vápna připadne zhruba l dl sava).
Samozřejmostí je, že poté místnost denně větráte a vlhkost udržujete maximálně na 60 procentech.
Modrá skalice
Plíseň v kuchyni a ve spíži panelového domu je možné ošetřit modrou skalicí (technický síran mědnatý v krystalické formě, 500 g). Nejprve je nutné stěny omýt vlažnou vodou za použití silnější štětky a nechat 24 hodin schnout.
Modrou skalici (asi 10 dkg) rozpustíte ve dvou litrech studené vody a vzniklým roztokem natřete napadená místa. Takto ošetřené to opět necháte po celý den schnout a pak pokud možno nátěr zopakujete. Až po dalších 24 hodinách můžete vymalovat. Modrá skalice dráždí pokožku, je tedy nutné k práci používat rukavice a brýle.
Ocet a borax na koupelnu
Smíchejte tři polévkové lžíce bílého octa, jednu čajovou lžičku boraxu (koupíte v drogeriích) a dva šálky horké vody. Směs nalijte do rozprašovače, protřepejte a podle potřeby postříkejte místa – hlavně ve spárách mezi dlaždičkami – zasažená plísní.
Nechte několik hodin působit. Ošetřené plochy poté vydrbejte kartáčkem s tvrdými štětinami a důkladně opláchněte vodou.
Prohlédněte nábytek
Pokud se plíseň objeví na sanitárním vybavení či koupelnovém nábytku, nejprve ji mechanicky očistěte vhodným desinfekčním prostředkem a následně aplikujte přípravek určený na boj s plísněmi. Ideální jsou například savo proti plísním a další přípravky.
Pozor! Plísně nestírejte nasucho, protože byste mohli jejich spory roznést do okolí.
Prevence vzniku plísní
* Zkuste zeď zbavit vlhkosti co nejrychleji elektrickým vysoušečem. Ten díky přímému zdroji tepla zvyšuje teplotu vzduchu, a tím se násobí i jeho schopnost pohlcovat vlhkost. Odborníci používají také mikrovlnné vysoušení zdiva.
* Větrejte oknem i při samotném sprchování. Nevyplácí se však nechat okna dokořán na kratší dobu, protože se kvůli náhlé změně teploty opět sráží voda. Lepší je mít okna pootevřená po několik hodin denně.
* Vyměňte neustále vlhké ručníky a předložky u sprchového koutu za savější. Populární je bambusové vlákno či mikrobavlna. Vhodné jsou koberečky ze stoprocentní česané bavlny s antibakteriální úpravou.
* Zabraňte kondenzaci, tedy aby se horká pára stýkala se studeným povrchem. Proto si před večerní koupelí a ranní hygienou zatopte. Nejlepší volbou je podlahové vytápění, případně instalace žebříkového nástěnného topení.
*Rozložte sprchování v rámci rodiny do celého dne. Po dvouhodinovém konstantním sprchování vznikne totiž kondenzační nálož.
Jak na to šli prapředci?
* Do vlhké komory pověsili svazek deseti kusů školní křídy. Ta nasála vlhkost a působila jako prevence plísně. Po měsíci křídu vyměnili.
* Sůl dali do plechovky a postavili ji do rohu místnosti. Sůl totiž absorbuje vlhkost. Když zvlhla, nahradili ji novou.
Foto: Shutterstock
