Když se řekne schizofrenie, mnozí si představí nebezpečného agresora, jako byla mladá žena, která předloni zabila ve Žďáru nad Sázavou studenta střední školy. Ve skutečnosti jsou schizofrenici lidé jako všichni ostatní, jen neměli štěstí a onemocněli vážnou chorobou. Ta se ovšem dá léčit.
Na schizofreniky společnost nahlíží s pohrdáním a ti, kteří svoji diagnózu netají, jsou vyčleňováni ze společnosti. A to jim škodí ještě více než nemoc samotná. Přitom při správné a včasné léčbě je možné žít normální život. Jak tedy tato vážná nemoc vypadá, jaké jsou její příznaky a průběh?
Podstata nemoci Schizofrenie je psychotické onemocnění, které se projevuje poruchami myšlení (bludy), vnímání (halucinace), chování a změnami osobnosti. Většinou se objeví v pubertě, mezi 15. ž 19. rokem života, ale může to být až do 35. roku. Pohlaví roli nehraje. Příčiny nejsou dosud přesně známé.
Na vině mohou být některé viry, stres, špatná rodinná komunikace, osamostatnění se od rodiny, úmrtí někoho blízkého, přepracovanost, nadměrné užívání alkoholu, vysoká hladina dopaminu v mozku nebo také drogy. Není však pravda, že schizofrenii vyvolává např. kouření marihuany. Pokud zdravý člověk bez sklonů ke schizofrenii kouří marihuanu, nemoc to u něj nevyvolá.
Jestliže ale jde o jedince, který má dispozice k propuknutí nemoci, užívání drog u něj může tuto nemoc spustit.
Příliš informací Schizofrenie je hlavně poruchou selektivity vnímání – nemocný vnímá mnohem více informací, než kolik potřebuje. Psycholožka Michaela Peterková (www.psyx.cz) to vysvětluje takto: „Když přecházíme ulici, zajímá nás, jestli něco nejede zprava či zleva.
Že se vedle nás baví dva lidé, že po chodníku skáče kos, že máme na sobě nové boty, to si neuvědomujeme, pro přecházení silnice to není důležité. Je to přirozená ochrana mozku proti přetížení nedůležitými informacemi. U schizofrenie je tato ochrana narušená – schizofrenik vnímá všechno. Aby si v tom udělal pořádek, jeho mozek si vytvoří vlastní realitu.
Bohužel z pohledu zdravého člověka jde většinou o bludné představy.“
Příznaky a projevy Bludy a halucinace patří mezi nejčastější příznaky schizofrenie. Někteří nemocní mohou mít pocit, že je neustále někdo pronásleduje a chce jim ublížit, mají sluchové halucinace, slyší hlasy, které komentují jejich chování či myšlení, případně jim nařizují, co mají dělat nebo vidí postavy, jež v reálu neexistují.
Jiní mohou působit zmateně, bez schopnosti se srozumitelně vyjádřit. Někdy se bizarně chovají, například používají nevhodná mimická gesta a grimasy bez zjevných příčin, mluví nesouvisle, opakují slova a vytvářejí slova zcela nová.
Příznaky schizofrenie mohou mít také podobu ztráty motivace, apatičnosti k okolnímu světu, nemožnost prožívat radost (nemocný se vůbec neusmívá a na okolí působí velmi chladně), velmi častá je plachost. U dětí mohou schizofrenii předpovídat poruchy svalové koordinace a motoriky.
Často mívají vadné držení ruky a prstů, špatně koordinují pohyby, například při lezení, různých hrách a psaní – tím pádem neuvěřitelně „škrábou“, písmenka jim skáčou po lince, neudrží sklon a velikost písmen atd.
Aby lékař mohl diagnostikovat schizofrenii, musí její příznaky trvat alespoň jeden měsíc.
Prevence Tomu, aby schizofrenie nepropukla, nebo abychom její vznik co nejvíce oddálili, můžeme zamezit zdravým životním stylem, psychickou pohodou, fyzickými aktivitami, pestrou stravou i tím, že nebudeme kouřit a pít alkohol.
Co se týká zmíněné psychické pohody, na prvním místě stojí klid v rodině, to znamená, že nikdo nebude vytvářet žádné dusné ani stresující prostředí.
Ze dne na den to není Schizofrenie se nikdy neobjeví zničehonic, bez varování. Příznaky se projevují i několik měsíců před akutním propuknutím. Mezi varovné signály patří podrážděnost, vztahovačnost, nesoustředěnost či náladovost. A protože se schizofrenie nejčastěji projevuje ve věku 15–19 let, je mnohdy pro rodinu a blízké těžké rozeznat příznaky nemoci od běžných postpubertálních projevů.
Obtíže však pozvolna narůstají, až nemoc propukne naplno.
Jsou to nebezpeční násilníci? Lékařské studie dlouhodobě potvrzují, že u pacientů se schizofrenií nedochází ve zvýšené míře k trestným činům. Pro své okolí zpravidla nepředstavují nebezpečí, naopak se často sami stávají oběťmi, což potvrzuje i profesor MUDr. Jiří Raboch, DrSc., přednosta psychiatrické kliniky 1.
LF UK: „V populaci odsouzených pro násilné činy představují osoby se schizofrenií jen velmi malé procento. Z celospolečenského hlediska proto rozhodně nepředstavují to největší nebezpečí. Sklon k těmto deliktům mají neléčené osoby v aktivním stadiu nemoci, které trpí poruchou osobnosti a nadužívají drogy.
Smutným faktem také zůstává, že každý desátý schizofrenik spáchá sebevraždu.“ Podle údajů Policie ČR bylo u nás v roce 2014 spácháno 160 vražd a pouze jedné z nich se dopustila pachatelka pod vlivem závažné duševní poruchy.
Ostatních 159 pachatelů žádnou duševní nemocí netrpělo.
Léčba Schizofrenik si odmítá připustit, že je schizofrenik, takže mu někdo musí pomoci a dovést ho na psychiatrii. Bez odborné léčby, pouze s pomocí vlastní vůle, se schizofrenie překonat nedá. Je to sice vážné duševní onemocnění, lze ho ale léčit.
Pokud nemocní spolupracují s lékařem a správně užívají předepsaná antipsychotika, což jsou léky, které mají pozitivní dopad na myšlenkové pochody, zklidňují agresivní a divoké pacienty, tlumí bludy a zbavují je halucinací, mají velkou šanci dostat nemoc pod kontrolu a žít prakticky normálním životem.
Do konce života však musí užívat léky, i když se cítí dobře.
Důležitá komplexní léčba Bohužel hodně pacientů přestává brát léky, protože po nich přibírají na váze, nebo mají jiné problémy, např.
nízký tlak, zrychlenou srdeční činnost (tachykardii), jsou moc utlumení, začnou mít sklony k epileptickým záchvatům, trpí třesem nebo zácpou. V takovém případě je třeba se poradit s lékařem, který by měl medikaci změnit, třeba i několikrát, dokud pacientovi nebude vyhovovat. Zvláště významné je využití tzv. depotních antipsychotik v injekcích, kdy jedna dávka léku působí po dobu více týdnů.
To je pro pacienta osvobozující, nemusí být pod neustálým tlakem, jestli si nezapomněl vzít tablety. Velice důležité je, aby se nemocní léčili komplexně, to znamená, aby také mohli docházet na psychoterapie a psychosociální intervence, které mohou pomoci překonat psychologické a sociální překážky, jež jim brání získat zaměstnání a navrátit se do společenského života.
Kdo se vyléčí
Někteří schizofrenici se zcela vyléčí, u některých jde o chronický stav. Asi 1/3 se vrátí do běžného života, u 1/3 se dosáhne jistého zlepšení, ale určité projevy nemoci člověka i tak obtěžují, případně se vracejí, a té nejméně šťastné třetině zůstanou schizofrenní symptomy jako chronické a nereagující na léčbu.
Foto: Shutterstock
Komentáře