Mariánky: Město v parku

Řeč je o Mariánských Lázních, které si zamilujete na první pohled a budete se sem rádi vracet nejen na léčení.

Mariánky, jak jim všichni důvěrně říkají, jsou mezi významnými lázněmi České republiky nejmladší – jejich historie se začala psát před necelými dvěma sty lety. O to bouřlivější a zajímavější vývoj město mělo. Již po 100 letech existence patřily k nejznámějším lázním světa a hostily slavné osobnosti své doby včetně členů královských rodin.

Místo bažin perla

Možná si při procházce městem těžko představíte, že stojíte v místech, kde bývaly bažiny. O léčivé vodě vyvěrající v nepřístupném údolí se vědělo poměrně dlouho. Kvůli nehostinnosti místa zde ale nebylo stálé osídlení a ani prameny se nevyužívaly. Situace se začala měnit až na konci 18. století. Vlastnosti pramenů tehdy studuje lékař tepelského kláštera, Josef Jan Nehr.

Brzy se přesvědčí o jejich blahodárném působení na lidské zdraví a jejich dalšímu studiu zasvětí zbytek života. Právě jeho zásluhou byl postaven první lázeňský dům.

Stalo se tak v roce 1808 a místo dostalo název Marienbad.

Jak vznikaly parky

Za to, že jsou Mariánky tak zelené, může energický opat kláštera Teplá Karel Kašpar Reitenberger. Přes odpor ostatních členů řádu se rozhodl investovat peníze. Podařilo se mu získat geniálního zahradního architekta Václava Skalníka, který nechal zasypat rokle, vysušit bažiny a založil nádherné parky.

Tady kvete láska

Básník Johann Wolfgang Goethe se ve svých 72 letech zamiloval do 17 leté Ulriky von Levetzow. Na nabídku k sňatku však dostal jen vyhýbavou odpověď, a tak se zklamaně vrátil do Německa. I Fryderyka Chopina do Mariánských lázní přivedla žena, kterou miloval – Marie Wodzinská. Jenže její rodiče byli proti, což znamenalo konec. Lázně však na zamilovaného skladatele nezapomněly.

Každý rok v srpnu se tu pořádá Mezinárodní Chopinův festival.

Mimochodem je to největší a nejvýznamnější Chopinův festival v Evropě.

Lázně miloval i král

A to britský panovník Edward VII. „Procestoval jsem celou Indii, Ceylon, všechna lázeňská města Evropy, ale nikde na světě mne nechytila u srdce poezie nádherné přírody tak jako zde v Mariánských Lázních.” Edward si Mariánské Lázně tak oblíbil, že si je jako místo svého letního pobytu vybral celkem devětkrát. V době jeho pobytu se Mariánské Lázně stávaly významným politickým centrem Evropy.

Král zde vyjednával kromě jiných s rakouským císařem Františkem Josefem I. či s francouzským ministerským předsedou Clemenceauem. Jinak se ale v lázních především bavil. Měl rád lov, krásné ženy, dobré jídlo a pití.

A o to vše neměl v Mariánských Lázních nouzi.

Na kolonádě to žije

Dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda s unikátní neobarokní litinovou konstrukcí, která představuje vrchol české lázeňské architektury. Přitom jí hned několikrát hrozil zánik. Nejblíže mu byla za druhé světové války, kdy ji nacisté chtěli rozmontovat a získaný kov použít na výrobu zbraní. K tomu naštěstí nedošlo, kolonáda však dlouhé roky chátrala a opravy se dočkala až v 80.

letech 20. století. Od roku 2010 je na seznamu národních kulturních památek České republiky. V jejím těsném sousedství se nachází kolonády Křížového a Karolinina pramene.

Další nádhernou stavbou je kolonáda Ferdinandova pramene, kterou najdete v dolní části města.

Léčivé síly

Základem léčby jsou pitné kúry, ale i uhličité koupele a rašelinné zábaly. Léčí se tu široké spektrum zdravotních potíží např: Nemoci pohybového ústrojí, ledvin a močových cest, dýchacích cest, metabolická, gynekologická, onkologická onemocnění i nemoci trávicího ústrojí.

Zpívající fontána

Najdete ji na kolonádě u sochy opata. Kruhový bazén o průměru 18 metrů s dvanáctidílnou plastikou stylizovaného květu se středem z leštěné oceli jen tak nepřehlédnete. Má 250 trysek, z nichž nejvyšší střední dosahuje výšky až šesti metrů. Fontána má dokonce vlastní skladbu, která je dílem Petra Hapky, ale umí i další.

Promeškat ji nemůžete, protože ožívá denně od 7.00 do 19.00, a to každou lichou hodinu.

V 21.00 a v 22.00 si navíc užijete i barevnou projekci.

Procházky se doporučují

Pokud se rozhodnete si vyjít na mariánskolázeňské vyhlídky, nebude to zase tak náročné. Je samozřejmě nutno jít trochu do kopce, ale budete za to odměněni krásnými výhledy. Naši předkové budovali na lesnatých vršcích na vyhlídkových místech altány, posezení, nebo pamětní desky. Bohužel na mnohých zahlodal zub času.

Ale několik altánů již dostalo nový kabát a byly rekonstruovány.

Text: Eva Hořánková

Foto: Nemo tour, Orea Hotels & Resorts