Zvykli jsme si brát antibiotika na kdejakou nemoc, a tak začínají ztrácet na účinnosti, protože si na ně bakterie zvykly. Přitom je podle odborníků možné zvládnout mírnější potíže i s pomocí bylin.
Antibiotika provázejí lidstvo od nepaměti. Už neandrtálci před 60 000 lety používali rostliny, které se dodnes hojně využívají v medicíně a léčitelství na celém světě – například sléz (léčí horní cesty dýchací, průjmy, močové cesty).
Účinky penicilinové plísně znali v Číně už ve 3. tisíciletí př. n. l., kdy na infekce přikládali obklady z plesnivého sojového mléka. V našich končinách se po staletí využívaly antibiotické vlastností česneku, jalovce, borůvky nebo bukvice.
Příliš mnoho antibiotik
Po objevu penicilinu před 87 lety rychle vznikaly desítky dalších uměle vyráběných antibiotik.
Našemu organismu dokážou pomoct rychle a razantně, bohužel se neužívají jen tehdy, kdy se to jeví jako smysluplné nebo jediné řešení, například při těžkých infekcích, životu nebezpečných zraněních nebo k léčbě některých zhoubných nádorů, ale docela běžně také při obyčejném nachlazení.
Tohle nadužívání antibiotik způsobilo, že se některé bakterie staly vůči nim odolné. Medicína tak stojí před vážným problémem, čím nahradit stále se snižující účinnost antibiotik. Jedním ze způsobů by mohly být přírodní látky.
Bez vedlejších účinků
Záporem syntetických antibiotik je, že spousta z nich má nepříjemné vedlejší účinky. Poškozují střevní mikroflóru, což doprovázejí průjmy, způsobují alergie, mohou poškodit sluch, ledviny, u dětí růstové chrupavky, oslabují imunitní systém.
Výsledkem jsou opakovaná infekční onemocnění. Není divu, že čím dál více lidí začíná důvěřovat léčivým rostlinám, které nejen uzdravují, ale působí i preventivně. A nemají žádné vedlejší účinky.
Podle odborníků lze přírodními antibiotiky léčit lehké až středně těžké infekce. Některým lidem to ale nemusí vyhovovat, protože od léčby očekávají okamžitý efekt, což přírodní antibiotika nemohou nabídnout. Nástup jejich účinku je pomalejší.
Jsou všude
Silná, uměle vyrobená antibiotika budou v krizových situacích stále potřeba, ale v těch běžných, nijak zvlášť akutních zkuste zapomenout na tabletky a vyzbrojte se přírodními prostředky. Najdete je všude, kam se podíváte.
Jalovec, jitrocel, lopuch, saturejka, zlatobýl, brusinky, borůvky – to všechno jsou přirozeně antibioticky působící byliny, které se u nás používají od nepaměti.
Od výprav do Nového světa je doplňují rostliny dovezené z ciziny, jako např. muškátový oříšek, hřebíček, skořice, agáve…
Nejznámější přírodní antibiotika
Česnek
Úspěšně ničí různé organismy, které jsou pro nás nebezpečné: původce tyfu, úplavice, cholery, tuberkulózy, stafylokoky, streptokoky. Používá se k posílení imunitního systému.
Užití: Kromě stroužků (denní dávka by neměla překročit tři kousky) se dá užívat vylisovaná česneková šťáva. Užívejte ji rozmíchanou v mléce. Denní dávka může dosáhnout až 12 gramů.
Cibule
Cibule obsahuje alicin, který má silně antibakteriální účinky. Působí protizánětlivě a posiluje imunitu organismu. Používá se např. při angíně, bronchitidě, rýmě, chřipce, zánětech krku. Odvodňuje a ulevuje srdci, snižuje hladinu cholesterolu.
Recept:
Při zánětu horních cest dýchacích pomůže šťáva ze syrové cibule smíchaná s medem v poměru 1:2, při větších potížích 1:1. Při chřipce vylisujte šťávu ze tří velkých cibulí, nalijte do misky a s pevně zavřenýma očima několikrát denně inhalujte.
Cibulový obklad je dobrý na hmyzí štípance, bradavice, popáleniny. Čerstvá cibulová šťáva se může kapat přímo do nehojících se nebo zanícených ran.
Lichořeřišnice
Toto silné přírodní antibiotikum působí proti všem bakteriím, které způsobují zánětlivé onemocnění močových cest a ledvin. Používá se i při chřipkách, dýchacích potížích a mykózách.
Recept: 2 lžíce natě lichořeřišnice zalijeme 2 dl 60% lihu či ovocné pálenky. Necháme 14 dní na teplém místě louhovat, dvakrát denně protřepáváme, aby se uvolnily léčivé látky.
Pak přecedíme a při potížích močový měchýř, nachlazení, chřipka, angína) užíváme 3 x denně 30 kapek po dobu 14 dní.
Křen
Působí proti kašli, žaludečním křečím, podporuje trávení a metabolismus. Tepelnou úpravou se jeho super účinky snižují, proto jej užívejte čerstvý.
Třapatka (Echinacea)
Spolehlivý zabiják bakterií i virů. Používá se jako doplněk léčby nemocí horních dýchacích cest, při nachlazení, pomáhá při léčbě chřipky, angíny, zánětů dutin.
Recept: Na tinkturu je potřeba 100 g čerstvého kořene, nebo 115 g čerstvých květů či 125 g čerstvých listů. Zalijte se půllitrem 60% čistého lihu a nechte týden macerovat při pokojové teplotě, občas protřepte.
Preventivně se užívá jedna čajová lžička tinktury ráno na lačno, jinak 3x denně a v těžších případech nachlazení až 5x denně. Na odvar se používá jedna čajová lžička sušeného kořene zalitá 3 dl studené vody.
Přivedeme k varu a na mírném plameni vaříme 5 min, po odstavení necháme ještě 10 min vyluhovat a pak scedíme. Užívá se maximálně 3x denně.
Borůvka
Plody působí proti průjmům, antibakteriálně a protizánětlivě, užívají se i při cévních potížích. Pomáhají tlumit abstinenční nikotinové příznaky. Nálev z listů se s úspěchem používá při léčbě diabetu.
Recept: Odvar z plodů – polévková lžíce sušených borůvek se přelije čtvrtlitrem vroucí vody. Při zánětu tlustého střeva se doporučuje odvar z 60 g sušených plodů, které se zalijí litrem studené vody a na mírném ohni se vaří 5 min.
Pak se plody scedí, prolisují, oboje se smísí a znovu přefiltruje. Pije se po doušcích během dne.
Medvědice lékařská
Významné přírodní antibiotikum. Zklidňuje podráždění, působí proti zánětu močového měchýře, je dobrá na inkontinenci.
Recept: Macerát se připraví ze 2 čajových lžiček listů, které se zalijí čtvrtlitrem studené vody. Za 24 hodin je připravený silný studený výluh. Denně se pijí maximálně dva šálky. Před podáním mírně ohřejte.
Skořice
Účinný dezinfekční prostředek s poměrně silným antibiotickým a antimykotickým záběrem. Můžete ji s úspěchem používat při nachlazení, chřipce, angíně, zánětech všeho druhu i při průjmu.
Antimykotické kapičky: 1 lžičku skořice, 2 tlučené badyány, 4 tlučené hřebíčky, 1 lžičku šalvěje zalijeme 2 dl 60% lihu a necháme 14 dní louhovat (2 x denně protřepeme). Pak přecedíme a při potížích po dobu 6 týdnů užíváme 3 x denně 30 kapek.
Aloe vera
Obsahuje řadu látek, které posilují imunitní systém. Má silné protibakteriální, protivirové a protikvasinkové účinky a mimo jiné upravuje střevní mikroflóru. Pomáhá při chorobách žaludku, střev a žlučníku. Gel blahodárně působí při artritidě a revmatu.
Cist šedavý
Se svými silnými antioxidačními, antibakteriálními a antivirotickými účinky se uplatňuje v prevenci virových onemocnění, například při epidemiích. Podle výzkumu vědců z univerzity v Osnabrücku může cistový extrakt zastavit růst buněk rakoviny prsu.
Doporučuje se také užívat při prvních příznacích chřipky. Detoxikuje, zvyšuje obranyschopnost organismu, působí proti virům, bakteriím a plísním a má protizánětlivé a dezinfekční účinky. Chrání srdce před infarktem a kůži před stárnutím.
Recept: Nálev se připraví ze 2 čajových lžiček cistových listů a větévek zalitých čtvrtlitrem vroucí vody. Nechá se 10 minut vyluhovat a scedí se. Denně se pijí 3-4 šálky.
Hřebíček
Plod hřebíčkovce vonného obsahuje unikátní směs antibiotických látek, které dokážou účinně zabránit hlavně parodontóze.
Grapefruit
Je vítanou přírodní alternativou syntetických antibiotik. Extrakt z jadérek aktivně působí proti bakteriím a virům a také proti parazitům. Výzkumy potvrdily, že jeho účinnost je stejná jako u stejně účinných antibiotik a antimykotik.
Černý bez
Má rozsáhlé antioxidační a antibiotické využití. Je vynikající při chřipkových epidemiích, snižuje horečku a mírní kašel. Velmi dobře působí při hepatitidě a ledvinových problémech.
Čaj z květů je účinným prostředkem při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti a nedostatečné činnosti žlučníku, ekzémech a zánětech různého původu.
Recept: Výluh za studena připravíte přelitím čerstvých květů studenou vodou. Nechte přes noc vyluhovat. Šťávu pijte během dne. Na bolavé klouby a nehojící se rány přikládejte naklepané čerstvé listy.
Text: Laura Skrčená, Foto: Shutterstock
