Také jste se ve škole učili písničku o koudelníkovu synovi? Dnes už tady žádného koudelníka dozajista nepotkáte, ale město určitě navštivte, nebudete litovat.
Ve středověku bývala Kutná Hora především díky kutání stříbrných rud a tavbě drahocenného kovu jedním z nejvýznamnějších českých měst. Jen si zkuste představit, že město obstarávalo zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě.
Dnes je její historické jádro zapsáno na seznamu UNESCO a míst, která můžete navštívit je hodně, dokonce tolik, že to možná za jednu návštěvu nestihnete. Zvlášť, když si budete chtít také odpočinout v některé z malebných hospůdek.
Jak se sem dostat?
Kdo pojede autem, má to jednodušší. V blízkosti centra je několik parkovišť. Milovníci vláčků to budou mít o něco složitější. Z kutnohorského hlavního nádraží, kde zastavují i rychlíky z Prahy a Brna, se dostanete do centra města pěšky asi za 40 minut.
Využít můžete linku číslo 1 městské hromadné dopravy (asi 20 min.). Vy to ale udělejte jinak. Lepší je totiž na nádraží přestoupit do osobního vlaku a nechat se svézt na stanici Kutná Hora město.
Stanice sice vypadá poněkud vybydleně, ale k centru města to budete mít blíž, i když do kopce.
Navštivte Vlašský dvůr
Jestlipak víte, co se dělalo v „prenárně“, kdo to byl „prubíř“? Ne? Pak je pro vás jako stvořená nová expozice Královská mincovna. Vlašský dvůr byl dlouhá léta střediskem hospodářské moci českého státu. A proč vlašský?
V roce 1300 za vlády Václava II. dochází k velké mincovní reformě.
Do Kutné Hory byli povoláni zkušení vlašští mincíři a pregéři, (mincíři vyráběli ze stříbrných prutů tenké plíšky na které pregéři vyráželi obrazce a slova) z města Florencie, aby tu razili peníze. A právě podle nich byl dvůr pojmenován.
V dobách největšího rozkvětu města, sloužil i jako sídlo panovníka při jeho pobytu ve městě, a tak se zde odehrálo mnoho státnických setkání.
Chrám svaté Barbory
V místech ostrohu nad říčkou Vrchlicí stávala kaplička zasvěcená patronce horníků. Dnes se na jejím místě tyčí obdivovaný chrám. Prvním stavitelem velkoryse navržené gotické stavby byl pravděpodobně syn Petra Parléře Jan.
Chrám však byl dokončen až na začátku 20. století. Proč? Když v polovině 16. století v kutnohorských dolech došlo stříbro, musela být stavba zastavena. A na své dokončení si počkala víc než 500 let.
Po celou dobu se v ní ale k bohoslužbám scházeli obyvatelé města a modlili se ke své patronce. Uměla horníky vysekat z dokonale beznadějných situací. Zkazek o její pomoci se v Hoře tradovalo stovky.
Nakonec, jestli se teprve chystáte do místních dolů, můžete se zkusit pomodlit taky. Jen tak pro jistotu.
Vzhůru do dolu
Kousek od Vlašského dvora v Barborské ulici 28 najdete České muzeum stříbra jehož součástí je také prohlídka dolu. Tedy upřímně, nic pro klaustrofobiky, ale jinak docela fajn dobrodružství, které se bude líbit dětem.
Dostanete svítilnu, helmu a hornickou halenu s kápí, takzvanou perkytli, a projdete se 250 dlouhou podzemní chodbou. Možná pak budete vděčni osudu, že jste nežili ve středověku a nebyli havíři.
Voda pro život
Ve středověku důlní činnost narušila spodní prameny a město mělo problémy se zajištěním dostatečného množství pitné vody. Tento problém byl vyřešen v roce 1495 postavením dvanáctiboké kamenné kašny na dnešním Rejskově náměstí.
Původně zastřešená kašna sloužila jako rezervoár vody, do nějž byla pitná voda přiváděna dřevěným potrubím z 2,5 km vzdáleného pramene svatého Vojtěcha u Bylan. Tímto způsobem se pitná voda do města přiváděla až do roku 1890.
Pamatujete na Lidku?
Věděli jste, že v Kutné Hoře byla jedna z nejlepších čokoládoven v Evropě Lidka? A že si na jejích výrobcích pochutnávaly nejen statisíce dětí po celé zeměkouli, ale i švédská královna či T. G. Masaryk?
Na Komenského náměstí 18 najdete nejmenší muzejíčko čokolády na světě, věnované právě bývalé čokoládovně Lidka – za první republiky Koukol & Michera. Samozřejmě tu můžete ochutnat ty nejlepší kousky nejen z české manufaktury, ale i z celého světa.
Otevírací doba: denně 10:00–12:00/13:00–17:00 (v sezoně a při kulturních akcích déle)
Co jsme my, budete i vy…
Jedním z kutnohorských lákadel je unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci.
Podle pověsti tu byla v roce 1278 rozprášena zem, kterou přivezli mniši z Jeruzaléma, a hřbitov se tak stal nejstarším Svatým polem ve střední Evropě a vyhledávaným pohřebištěm.
Po morové ráně roku 1318 bylo v Sedlci pochováno přes 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek.
Dnes si to asi nedokážeme představit, ale podle dochovaných pramenů sedlecký hřbitov zabíral plochu 35 tisíc m2. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Dnešní podoba hřbitovní kaple je výsledkem barokních úprav provedených J. B. Santinim Aichlem na počátku 18. století a celkové obnovy z druhé poloviny 19. století, jejíž součástí bylo dotvoření dekorace z lidských kosterních ostatků.
Zůstanete tu stát v úžasu a určitě vám proběhne hlavou Memento mori – pamatuj na smrt. Autorem masivního lustru zdobeného lidskými kostmi, erbu rodu Schwarzenbergů a další výzdoby je řezbář z České Skalice František Rint.
FOTO: PX FUEL
