Zdá se vám, že je činčila přítulné zvířátko? Hebký kožíšek svádí k mazlení a černá očička jakoby stále prosila o pamlsek. Nenechte se mýlit, není to žádný mazel, ale temperamentní divoška.

Je krásná, jako vystřižená z dětských obrázkových knížek. Má šedě zbarvený kožíšek se světle stříbrným mramorováním, odstáté uši a delší ocas. Je šikovná a velmi aktivní.

Rozhodně nepočítejte s tím, že budete mít doma zvířátko, které vám bude večer u televize tiše sedět na klíně. Ne. Bude běhat, běhat, běhat!

Na jak dlouho?

V dobrých podmínkách se činčila průměrně dožívá tolika roků jako pes, tedy 10 – 15 let. Je to tedy koupě na kus života.

Ničitelka

Protože rády prolézají, skáčou a šplhají, nemohou být celý život zavřené v malé kleci, to by bylo týrání. Činčile musíte poskytnout velkou klec nejlépe s několika patry, v níž budou různé police, větve a prolézačky.

Naprosto ideální je pouštět činčilu po bytě, ale musíte dávat velký pozor, jinak svými ostrými zoubky zničí nábytek, koberce, květiny, kabely. Navíc při tom ztrácejí bobky – malé černé válečky, trochu větší než myší trus.

Naštěstí je lze problému vysát, zamést či posbírat. Jako ostatní hlodavci, činčila močí v kleci na stále stejném místě.

Noční zvíře

Tahle roztomilá zvířátka jsou nejaktivnější v noci, ve dne potřebují klid na spaní. Proto není radno mít jejich klec v ložnici. Jsou však velmi dobrým společníkem dospělých, kteří je mohou večer před spaním pustit po bytě.

Pokud se to dělá pravidelně, činčily si na to zvyknou jako na rituál a pak neprotestují, když mají jít zpátky do klece. Protože je činčila hodně zvědavá, může se na „svobodě“ zapasovat do každé škvíry, kterou uvidí.

Uvědomte si, že činčila sice vypadá robustní, ale velkou část jejího těla tvoří načechraná srst, zbytek tělíčka je docela útlý. Kam prostrčí činčila hlavu, tam se vleze celá. Nebudete ji ale muset dolovat ven, její aktivita ji brzy vyžene.

Pro koho ano, pro koho ne

Určitě ji nepořizujte dětem, které se chtějí se zvířátkem mazlit a muchlat a nechtějí nebo nemohou činčile poskytnout dostatek pohybu a prostoru.

Dobře se hodí pro lidi, kterým se říká „dospělé děti“- s radostí pozorují dovádějící činčil, místo dívání se na televizi „studují“ jejich komunikaci a ve volném čase pro ně nadšeně vymýšlejí různé překážky a prolézačky.

Mohou je mít alergici?

Někdo říká, že ano, protože jejich srst je natolik hustá, že v ní nežijí roztoči. Musí ale mít neustále k dispozici seno a to alergiky dráždí.

Také jejich chlupy se obměňují po troškách celý rok a jsou tak jemné, že se vznášejí ve vzduchu, takže jsou doslova všude.

Není mazel

S činčilou se nepomazlíte, Nemá ráda, když ji někdo bere do rukou. Kupodivu se ale nechá drbat a hladit v kleci, kde má pocit většího bezpečí. Je prostě divoká a nejde ochočit, i když si přijde k ruce pro rozinku, nebo vám bez problému vyleze na rameno.

Bez domečku ani ránu

Ačkoli se to nezdá, činčily jsou náchylné na stres, který jim může způsobit i smrt, přesto kolem nich nemusíte chodit po špičkách.

Dokážou si zvyknout na běžný chod domácnosti, štěkajícího psa i křičící dítě, na vysavač, jízdu autem a změnu prostředí, když je o prázdninách vezete na chalupu, ale musí vždy mít svůj domeček, kam si můžou zalézt.

Jedna nebo víc?

Je až dojemné pozorovat, jak se matka, otec a starší sourozenci dokážou starat o novorozené činčilky.

Všechny, staré i mladé, pak spolu spí tělo na tělo, okusují si srst (hlavně za oušky a za krkem) a při zkoumání nových prostor a předmětů se domlouvají tichými kuňkajícími zvuky. Jsou to prostě společenská zvířata.

Jedna činčila v kleci je proto chudák a přítomnost činčilí rodiny ji nenahradíte, proto byste vždycky měli mít alespoň dvě.

Ven nebo do bytu

Činčily jsou ideální bytová zvířátka. Nemají rády přímé slunce, přílišné horko, vítr, ale vyžadují suchý vzduch a prostor mezi čtyřmi zdmi jim k vyběhání bohatě stačí.

Bez zelené trávy se obejdou, když se však rozhodnete je venčit, počítejte s tím, že jak ji jednou pustíte na volno do zahrady, už ji nikdy nemusíte najít!

Bydlení

Činčily rozhodně není dobré držet v akváriu či teráriu. Ve skleněných nádobách se totiž drží vlhkost, špatný vzduch a je tam vyšší teplota; ani jedno z toho na jejich zdraví nepůsobí příliš dobře. Činčily mají žít v kleci, protože je to vzdušný příbytek.

Mnozí šikovní kutilové si dokážou vyrobit speciální skříňo-klece. Ostatní jsou odkázání na koupi ne zrovna levné klece pro činčily.

Velká klec

Klec pro činčilu by měla být dostatečně velká, minimálně 100 x 50x 50 cm (d,š,v) a měly by v ní být různě vysoko připevněné police, různé klacky či kmeny, popřípadě trubky (nejlépe kameninové) a minimálně jeden domek nebo jiný podobný úkryt (jeho velikost pro jednu činčilu by měla být nejméně 25 x 25 x 20 cm).

Pokud vlastníte více činčil, klec musí být samozřejmě mnohem větší. Zároveň byste měli vnitřek klece zorganizovat tak, aby se zvířátka mohla před sebou ukrýt, pokud se zrovna „hádají“. Vhodné je proto vložit do klece ještě jeden nebo dva domky.

Podestýlka

Dají se použít hobliny, granulovaná podestýlka, seno, sláma nebo papír.

Raději chlad

Činčily mají raději chlad než teplo. Ideální teplotou je pro ně 10 – 15 °C, to však v bytě asi těžko splníme. Zkrátka tam, kde činčily žij, by teplota měla rozhodně být nižší než 25 °C. Důležitá je i vlhkost vzduchu – maximálně je 70 %.

Pokud budou činčily žít ve vyšších teplotách a při vyšší vlhkosti vzduchu, hrozí, že se přehřejí a mohly by i zemřít! Klec by také neměla stát ani tam, kde je průvan, ani tam, kam svítí přímé slunce, nebo v blízkosti radiátoru.

Koupání v písku

K činčilímu rituálu patří koupání. Nikoli však ve vodě, ale v písku. Je to jejich potřeba i slast a podle veterinářů prý také jakýsi druh psychické očisty.

Písek (koupíte ho v potřebách pro domácí mazlíčky) nasypte v souvislé vrstvě do nádobky, jejíž velikost i tvar musí dovolit činčile se pořádně vyválet. Ten, který vyhází ven, už nikdy nedávejte zpátky do činčilí koupelny.

Je znečištěný a zvířátko by mohlo dostat zánět spojivek nebo infekci dýchacích cest. Písek nezapomeňte pravidelně vyměňovat a co nejčastěji jim pískovou koupel dopřát.

Krmení

Dokážou si vystačit s málem, nadbytek jim škodí. Ve snaze dopřát svým miláčkům to nejlepší, svým činčilám nevědomky velmi škodíme.

Kromě různých směsí zrnin (od pšenice přes ovesné vločky až po kukuřičné lupínky) jim podstrkujeme i semena olejnatých rostlin (např. slunečnic) nebo oříšky či mandle a ty jim dělají v bříšku velkou neplechu. Na co při krmení nikdy nesmíte zapomenout, je dostatek sena.

Co činčilám dávat pravidelně, co občas a co rozhodně ne.

Seno

V činčilí kleci by mělo být seno neustále k dispozici. Dávají přednost senu bohatému na lístky nebo naopak stéblům velmi tuhým a tvrdým. Podávejte seno voňavé, zelené nebo mírně do žluta.

Pokud ho sušíte sami, pak pamatujte, že ho smíte činčilám dát až za 6 – 8 týdnů po usušení, kdy už bude řádně proschlé a bez bakterií.

Obiloviny

Zrna obilovin jsou zdrojem dalších látek a energie, kterou činčilám nedodá seno. Nejlepší je, koupit si speciální granule pro činčily. Dospělá činčila má dostat asi 30 g zrnin či granulí na den, což je plná polévková lžíce nebo menší hrst. Je dobré, když mají činčily granule nebo směs obilovin v misce po celý den.

Pamlsky

Jako pamlsky nebo zpestření činčilího jídelníčku jsou dobré ovesné vločky, dobře vysušený chleba (nedoporučuje se žitný), nebo rohlíky či veka, sušené kousky ovoce (křížaly, švestky, hrušky, rozinky), větvičky jedlých stromů (třešeň, švestka, jabloň, bříza, vrba, jasan, topol…), činčily velmi milují, když jsou na nich poupata nebo mladé lístečky.

Vše je ale třeba dávat Čerstvá tráva nebo čerstvé listy se nedoporučují.

Voda

Činčily nemají velké nároky na vodu; pokud mají k dispozici neustále šťavnaté ovoce nebo zelené krmení, vodu nepotřebují. Přesto by ji měly mít k dispozici, aby se mohly napít v případě, že se jejich potřeba tekutin zvýší.

To se často stává v horku (nejen v létě, ale i v zimě v dobře vytopeném bytě!). nejlépe je koupit si v obchodě napáječku s kovovým „náustkem“ a tu připevnit ke kleci, aby se činčily mohly napít, kdy se jim zlíbí. Není dobré dávat jim vodu v misce, protože ji velmi rychle znečistí.

Informace poskytla MVDr. Daniela Švehlová, www.cincily.cz