Ono se to jenom zdá, že v únoru mají pěstitelé volno. Zahrádka sice v ideálním případě leží pod sněhem, ale přesto je čas myslet na jaro.

A aby se plány podařily, už teď je potřeba vybrat ta pravá semínka a postupně začít vysévat. Samozřejmě ne do zmrzlé země, ale do truhlíků či pěstebních nádob za oknem, případně do skleníku.

Na některé rostlinky je ještě trochu času, ale znáte to, když se něco shání na poslední chvíli, jako naschvál to nemají, nebo není čas a pak je pozdě. Samozřejmě můžete na jaře sazenice koupit u zahradníka, ale není to ono. Tak se pojďme podívat na to, co si můžeme zasít sami.

Muškát páskatý

Pokud na tyhle muškáty nedáte dopustit a vaše okna každé léto září do daleka, můžete si další sazeničky předpěstovat. To platí zejména pro ty, kteří nemají vhodné místo na přezimování. Semenem rozmnožujeme muškát páskatý proto, že řízky špatně koření.

Semena se odebírají po odkvětu. Ale pokud jste na to zapomněli, můžete je samozřejmě koupit. Vyséváme v prosinci až v lednu do lehké zeminy. Klíčí při teplotě 20 až 22 °C. Už za tři až čtyři dny jsou vidět mladé rostlinky. Po celou dobu předpěstování dáváme pozor na přelití.

Proč ze semen?

Proč se vlastně trápit s vlastní sadbou muškátů? Je to jednoduché – mnoho let jsme zvyklí převážně na řízky množené rostliny. Jenže ty bývají velmi často napadené plísňovými a houbovými onemocněními.

Na mladých sazenicích to nemusíte poznat, ale brzy jim začnou hnědnout a kroutit se listy, na květ nasazují málo nebo vůbec, zkrátka místo kvetoucí záplavy vám v truhlíkách zbydou holé zdřevnatělé kmínky s pár listy na větvičkách.

Kmínek se pak zkroutí, změkne – hniloba celou rostlinu zahubí. Na novou výsadbu bývá pak už pozdě.

Substrát nebo jiffy?

V zahradnictví můžeme koupit speciální substrát pro pelargonie. Ten je ale vhodné před zasetím propařit, aby se zničily plísně a škůdci. Také pěstební nádobu nezapomeňte vydezinfikovat.

První fázi si můžete usnadnit, když na semínka použijete rašelinové tablety, zvané jiffy.

Jsou vyrobené z kvalitní spahagnové rašeliny obohacené o minerály, které upravují kyselost na pH 5,5–6. Suché tablety stačí nechat pět minut nabobtnat v převařené studené vodě a pak už do nich jen usadíte semínka muškátů.

Prodávají se šikovné pěstební boxy, kde je na každou tabletu a tedy na každé semínko jedna přihrádka. Semena do jiffů můžete dávat přímo, nebo je nechat naklíčit. Jiffy dobře drží vlhkost, stačí dávat při zálivce pozor, aby neplavaly ve vodě.

Šikovné je i pozdější přesazování do květináčů – celý jiff prostě usadíte do pěstebního substrátu. Nedochází tak k porušení kořínků.

Některá semena musejí přemrznout

Patří mezi ně semínka prvosenky jarní, kontrhyhele, bedrníku a další mrkvovité. Tento způsob výsevu se používá i pro hořce a zeměžluče. Jejich semena vyséváme na začátku ledna a zalité výsevy necháme v nevytápěném skleníku, fóliovníku nebo venku.

Podstatou je působení střídavého počasí, stačí teplota kolem 0 °C. Výsevy je třeba udržovat stále zvlhčené.

Hořce

Existuje skoro 700 druhů, ale v u nás jich v přírodě roste 7. Přesto ho můžeme vidět na mnoha zahrádkách, zejména na skalkách. Takže pokud po něm zatoužíte a výsev se podaří, můžete jej brzo na jaře přesadit.

Hořec bez obav vysazujte do truhlíků, na záhon i na skalku. Nejnáročnější péče je o hořec, který vysadíte na skalku. Doba a spon sadby je ovlivněn odrůdou, obvykle se však hořce podle druhu vysazují buď záhy na jaře anebo až v červenci.

Hořec miluje teplo a světlo, a proto jej dejte tam, kde má dostatek plného slunce. Snese i mírné přistínění. Nepotřebuje nikterak vydatnou zálivku, ale i tak jej zalévejte přibližně 5x týdně.

Tip: Dobře si zjistěte, který druh budete pěstovat, protože různé druhy kvetou v různou dobu. Ty, které kvetou na podzim nesnášejí vápnitou půdu.

Lobelky

Tyhle drobné kytičky má rád snad každý. Osivo vyséváme od ledna do začátku března. Pokud jsme odkázáni pouze na podmínky našeho bytu, je třeba dbát na to, aby měly výsevy co nejvíce světla.

Jak vysévat?

Semeno je velmi jemné, a proto je nezasypáváme.

Zalévat musíme velmi opatrně, nejvhodnější je rosení.

Klíčení uspíší mikroklima, které vytvoří pokojový skleníček nebo překrytí fólií.

Přesazujeme dvakrát

Když nám lobelky pěkně vyklíčí, mladé rostlinky během března poprvé přepichujeme asi po pěti kusech do truhlíčku. Podruhé pak jednotlivé svazečky sázíme do sadbovačů či květináčků. Na venkovní stanoviště je můžeme umístit až ve druhé polovině května. Po odkvětu můžeme lobelky seříznout, po krátké době znovu rozkvetou.

Petúnie

Semena petúnek jsou drobná, jediný gram jich obsahuje kolem 10 000, a proto je osivo dodáváno ve formě pelet. Semínko je ve speciálním míchacím bubnu obaleno inertní hmotou na bázi kaolinu. Vznikne kulička – peletka – o průměru 1–2 mm, která umožní přesný výsev.

Jak na to?

Peletky vysejte na povrch substrátu, nezasypávejte je zeminou. První zálivka pelet musí být dostatečná, aby obal obklopující semeno praskl (lépe je zalít pelety několikrát). Výsevní substrát udržujte po celou dobu klíčení rovnoměrně vlhký, ne ale přemokřený.

Tip: Peletky nesmějí v průběhu klíčení proschnout, aby se kaolinová hmota nespekla.

Sadbovače

Jakmile rostlinky vyklíčí a vyrostou do optimální fáze, což většinou bývají první dva tři pravé lístky, je potřeba rostliny rozsadit. V tu chvíli je přepícháváme do sadbovačů, kam je rozdělíme po jedné rostlině.

To každé rostlince umožní vybudovat si silný kořenový systém, který už se při výsadbě neporuší. Ideální sadbovače jsou rašelinové. Jsou sice o něco dražší než plastové, ale zase rostlinku nemusíme vyndávat a vyhneme se tak porušení kořínků.

Užitečné tipy

Dostatek světla budou mít sazeničky těsně u jižně či východně orientovaného okna bez záclony, ideální je přisvěcování zářivkou či výbojkou s denním spektrem. Výbojka produkuje rovněž hodně tepla, čehož můžeme u teplomilných rostlin využít.

Nezapomeňte na cedulky

Možná se vám to zdá směšné, přece si pamatujete, co jste zaseli. Ale pokud je toho víc, snadno můžete rostlinky zaměnit. Proto si nezapomeňte každou pěstební nádobu pěkně označit.

Bazalka

Tuhle bylinku můžeme také vysévat už v lednu. Osivo dáme do květináče s průměrem 10 cm s kvalitním substrátem do hloubky 0,5 cm maximálně deset semen. Postačí pokojová teplota a pravidelné zalévání. Musí mít ale hlavně dostatek slunce.

Vhodná je odrůda Genovese, kde po dosažení výšky 6-10 cm můžeme mladé listy postupně sklízet.

Kozlíček polní, řečený polníček

Kozlíček má vysokou výživovou hodnotu a příjemnou, mírně oříškovou chuť. Mívá značný obsah vitamínu C (asi jako citrony), což je důležité zvláště časně zjara. Pro výsev je nejvhodnější kvalitní substrát ve směsi s jemným říčním pískem.

Kozlíček je velmi nenáročná listová zelenina a má velmi krátkou vegetační dobu. Takže pokud v lednu zasejeme, můžeme již v březnu či dubnu sklízet. Nejlepší je přímý výsev do sponu 3×3 cm a do hloubky 0,5 cm. I při nižších teplotách se mu bude dařit.

Je to nejsnadněji pěstována listová zelenina a je ideální za okno či na balkon do truhlíku.

Salát

Máte-li na zahrádce skleník nebo fóliovník, už teď si můžete sami připravit sadbu salátu. Semena salátu vyséváme mělce do truhlíku nebo misky, lehce zasypme, přimáčkneme a zavlažíme. Při teplotě mezi dvaceti až dvaceti pěti stupni klíčí během několika dnů.

Proces se urychlí, přikryjete-li výsev sklem nebo fólií, které se po vyklíčení rostlin odstraní. Musíte počítat s tím, že ledový výsev budete dopěstovávat až 12 týdnů.

Jakmile sazeničky povyrostou, přesazují se – optimální jsou rašelinové květníky, s nimiž se rostlina sází na stanoviště. Před konečnou výsadbou by měla mít rostlina alespoň šest až osm pravých listů.

Text: Eva Hořánková

Foto: PX FUEL, petabo.cz, obi.cz