Tak jako páteř drží naše tělo pohromadě a ve správné poloze, tak je imunitní systém ústředím pro jednotný útok proti nežádoucím vetřelcům, vyvolávajícím nemoci. Péče o něj se nám tady hodně vyplatí.
Pokud jste co pár týdnů nastydlí, pak to může mít několik příčin. Možná jste měli smůlu a setkali jste se se soustředěným útokem velkého množství mikrobů. Pravděpodobnější ale bude, že vaše tělo bylo už před infekcí oslabené. Pak imunitní systém zareagoval příliš pomalu a chabě, takže se mikroby pomnožily.
Pokud se tedy chcete dalším nepříjemným epizodám vyhnout, je čas udělat něco pro imunitu.
Prospěje to i šťastlivcům, kteří zatím prožívali jaro bez kapesníku v pohotovostní poloze.
Starý dobrý vitamin C
Stále ještě spoléháte na čaj s citronem jako na první zbraň proti rýmě a škrábání v krku? Chyba, možná je to jen mýtus. Lékařské studie, které měly potvrdit pozitivní vliv vitaminu C na průběh nachlazení, nedokázaly jeho účinek přesvědčivě prokázat.
Některé studie sice vyšly mírně příznivě při podávání vitaminu C v samém počátku onemocnění, jiné ale nenašly žádný efekt v prevenci nebo zmírnění nachlazení ani při vysokých dávkách vitaminu C.
Což neznamená, že vitamin C je bezcenný, naopak, jen je jeho skutečná role v těle na trochu jiném poli, než jsme předpokládali – pomáhá udržovat pružnost cév. A to je v naší populaci, zatížené vysokým sklonem k ateroskleróze, snad ještě důležitější. Ale pokud jde o nachlazení, pak příroda nabízí jinou vitaminovou pomoc.
Nový dobrý vitamin D
I když to o něm ještě zdaleka nevešlo do obecného povědomí, vitamin D plní v těle přesně tu úlohu, kterou jsme dlouho připisovali vitaminu C – posiluje imunitní reakce. Pomáhá při nachlazení a běžných infekcích. Jeho efekt rozhodně není zanedbatelný.
Pokud máte dostatečnou zásobu vitaminu D v těle, pak imunitní buňky dokážou s jeho pomocí dosahovat účinků blížících se až efektu antibiotik a antivirotik.
A nejde jen o infekční nemoci, vitamin D pomáhá tzv. zabijáckým buňkám imunitního systému ničit nádorové buňky. Zvláště prospěšný je při riziku rakoviny lokalizované ve střevě, plicích a v prsou.
Míváme ho málo
Příroda vymyslela geniální zdroj vitaminu D – sluneční záření. Má to ale háček: Kožní lékaři nás nutí, abychom se před sluncem schovávali za ochrannými filtry. Když to zodpovědně uděláme, vystavujeme se sice menšímu riziku kožních nádorů, ale současně si tvoříme také menší zásobu vitaminu D v těle.
Ta pak v chladnějších měsících, kdy je přirozeně méně slunečního záření, dál samovolně klesá, a tak se během zimy vyčerpá. Německý Institut Maxe Plancka provedl obsáhlou studii, která sledovala množství vitaminu D u dospělých žen všech generací.
Zjistili, že zhruba 60 % z nich trpí zimním nedostatkem vitaminu D.
Náhrada v kapslích
Vitamin D se dá samozřejmě do těla doplňovat i uměle, ale i v tom je háček. Musíme udržovat rovnováhu mezi příjmem vitaminu D a množstvím vápníku na jídelníčku, což není pro laika úplně jednoduché. Pak hrozí nebezpečí, že se vám budou v tkáních tvořit vápenaté usazeniny. Vznikají v ledvinách a v cévách, takže vedou i k oběhovým potížím.
Toto riziko je jen při umělém dodávání vitaminu D, pokud ho necháme tvořit přirozeně dopadem slunečního světla na kůži, pak se přebytek v kůži opět odbourá a do krve se nedostane.
Proto než se rozhodnete brát vitamin D jako doplněk stravy, raději se poraďte se svým lékařem.
Probiotika: Zdraví na talíři
Že zdraví prochází žaludkem, není nic nového. Ale víte, jak tato vysoce výkonná ochrana před infekcemi vlastně funguje? Střevo tvoří hranici mezi vnějším světem a organismem, která prochází přímo tělem, proto je zvláště zranitelná a zvláště dobře střežená. První linií obrany je bakteriální osídlení střeva. To je pestré, ale musí převažovat bakterie neškodné, ba příznivě působící.
Ty dokážou bránit choroboplodným bakteriím, aby se na střevní stěně uchytily, a ještě jim svým metabolismem otravují životní prostředí. Při převaze pozitivně působících bakterií tak klesá riziko střevních infekcí a zánětů střevní stěny. Například pokud se nakazíte salmonelózou, pak je účinnost imunitního protiútoku až čtyřnásobná, máte-li ve střevech dostatek laktobacilů a bifibakterií.
A to není vše, probiotické bakterie navíc „komunikují“ s imunitními buňkami ve střevní stěně a pomáhají zvyšovat efektivnost jejich působení.
Což není málo, když uvážíte, že střevo se na celkové produkci imunitních buněk podílí asi ze 70 %.
Jak je tam dostat?
Bakteriální osídlení je u každého člověka unikátní, pestrost kmenů je obrovská, ve střevě může žít na čtyři stovky různých mikrobů. Co ale umíme, je ovlivnit množství pozitivně působících bakterií, což jsou nejčastěji laktobacily a bifidobakterie, ale mohou to být i enterokoky, některé kmeny E. coli a kvasinky.
Na správné místo je dostaneme konzumací vhodných potravin, potravinových doplňků nebo v lékové podobě. Aby se pak ve střevě také uchytily a množily, musíme je živit. To znamená jíst určité druhy cukru a vlákninu, živiny nutné pro jejich metabolismus, označované také jako prebiotika.
V praxi to není nic složitého, jednoduše si dáte celozrnné pečivo nebo cereálie a k tomu ovoce.
Je dobré vědět: Přílišná hygiena zubů může zhoršit střevní mikrofloru. Užitečné bakterie se totiž vyskytují v celém trávicím traktu a ten začíná v ústech. Pokud používáte přípravky se silným dezinfekčním účinkem, pak se to projeví i ve střevě.
Vsaďte na domácí jídlo
Nejznámějším zdrojem užitečných bakterií jsou kvalitní kysané mléčné výrobky. Bohužel to není každý jogurt v regále obchodů, takže je nutné číst etikety. Levnější a výhodnější jsou podomácku vyráběné jogurty. Vyplatí se i z toho důvodu, že pro úpravu střevní mikroflóry je zpočátku nezbytný kvalitní jogurt několikrát do týdne po delší dobu.
Kdo nemá rád jogurty, může jako alternativu zkusit kysané zelí nebo podomácku vyráběnou
rychle kvašenou zeleninu, které se říká pickles. Připravuje se snadno a dobře chutná. Stačí očištěnou zeleninu nakrájet, na 1 kg přidat 15 až 20 g soli, vtlačit do velké nádoby a zalít převařenou vodou. Zatížíme, zelenina musí být ponořená. Kvasí při pokojové teplotě, jíst se dá už za pár dní.
2x proč:
…se nachlazení vzápětí vrací?
Protože dočasnou imunitu získáváme jen proti původci nemoci. Ovšem nachlazení a chřipková onemocnění (ne chřipku) může vyvolávat 200 různých virů. O důvod více pěstovat si dobrou sebeobranu.
… se nachladíme, když je nám zima?
Pokud do chladného počasí vyrazíme jen nalehko, tělo se soustředí na zahřívání a akční síla imunitního systému klesá. Když se klepeme zimou, jsme současně ve stresu a tělo uvolňuje stresové hormony.
Doporučujeme: Dospělý člověk je v průměru nachlazen dvakrát až čtyřikrát za rok. Pokud je u vás výskyt těchto potíží častější, je namístě nechat se vyšetřit u imunologa.
Text: Lenka Korandová, Foto: Shutterstock
Komentáře